Dokud nás krev nerozdělí přehled

20.08.2024

Kniha je už svým tématem jedinečná a originální, co se dělo v Jugoslávii v devadesátých letech se ke mně dostávalo jen z televizních zpráv , ale jaké hrůzy se tam odehrávají jsem si nedokázala představit.
Kniha nám život a neskutečné až neuvěřitelné nepřátelství mezi jednotlivými státy Jugoslávie v té době částečně ukazuje, přišlo i to daleko horší než druhá světová válka. Jednotlivé státy asi nikdy neměly být spojeny podle toho, jak strašná nevraživost tam panovala.
Příběh , ale nepracuje jen s vlasteneckou válkou v Jugoslávii, ale vracíme se zpět do druhé světové války, která také měla v této zemi, tak trochu specifický a pro některé z nás, co nejsme úplně zasvěceni do válečné historie, nejasný průběh.
V neposlední řadě je tu nosný příběh ze současnosti, kdy se pátrá po pachateli nebo pachatelích, kteří v prosinci 1991 zavraždili starého muže, dědu ženy, která si přeje tento čin objasnit a najít vraha. K tomuto pátrání vyzve hlavního hrdinu, advokáta Željka, který se právě chystal na odpočinek. Do případu se zakousne a spolu se svou dcerou Nelou se vrhají do potenciálně velmi nebezpečných akcí. Jsou zde lidé, kteří rozhodně nemají čisté svědomí a mají toho hodně , co skrývat.
Autor tu rozehrává několik časových linek a já jako čtenář jsem měla velmi těžký úkol se zorientovat v postavách místech, časech a činech, což bylo poměrně dost náročné .
I když tu máme příběh Nataši , která nás svým životem provází deníkovými záznamy, většina ostatních atributů je zde spíše pro muže : válka, fotbal, zbraně, násilí, kuplířství, kšeftování se vším , co dalo.
Pasáže pátrání Željka s Nelou a přáteli , bez nichž by to rozhodně nešlo , a úvahy nad tím, kdo a proč vraždil jsou velmi zajímavé a strhující. Vyšetřování se ubíralo logickým směrem, což velmi oceňuji.
Deníkové zápisky Nataši, nám dávají možnost nahlédnout, jak těžký život musela zvládnout , a že to byl život velmi zdrcující a poznamenalo to jí její rodinu v minulosti i budoucnosti.

Bohužel musím přiznat, že některé pasáže mi zde připadaly nadbytečné, vím, že nám autor chtěl ukázat jak je těžký život v Chorvatsku i nyní, ale manželské rozepře mezi Nelou a jejím mužem mě nebavili.
Autor nám zde naservíroval i mnoho motivů a podezřelých, takže pachatele nejen čtenář, ale i samotní vyšetřovatelé do poslední chvíle nedokáží s jistotou prokázat. Jsem ráda, že kniha skončila uzavřeně a s dokonalým vysvětlením. Protože se přiznám, že jsem celou dobu tápala, jak se to všechno propojí, ale tak úplně všechno se vším nesouviselo, některé pasáže byly , tak trochu matení čtenáře a také dokreslení situace.
Rozhodně to není jednoduché čtení, na jeden zátah to přečíst nejde, já si knihu musela dávkovat a zamýšlet se nad jednotlivými informacemi.
Navíc zde autor používá spoustu chorvatských slov a i jména postav pro mě byly dost složité a musela jsem se zamýšlet o koho vlastně jde.
Je vidět, že v chorvatštině nejsem zdaleka zběhlá.
Hodně zamotaná detektivka, těžké téma, napsané náročným způsobem. Dlouho jsem s žádnou knížkou tak nebojovala. Otázkou je zda je to dobře nebo ne.
Pokud bych nečetla první knihu autora Cestou z věže asi bych se do této nepustila. Jsem ráda , že jsem aspoň částečně pocítila jak kruté boje se v Jugoslávii odehrávali, a že opravdu tam ta krev hraje takovou roli.
Celou dobu čtení jsem byla vděčná, za naši zemi, kde jsme se rozdělili se Slovenskem jako přátelé bez bojů a přátelé jsme i nadále, což se asi v zemích bývalé Jugoslávie doposud neděje aspoň tak to na mě z knihy působilo.