Dolores Claiborneová přehled

11.01.2025

Nečetl jsem, poslouchal. Celá kniha je vlastně vyprávění jedné postarší hospodyně, takže je logické, že to četla žena a v tomto případě byla tou ženou Helga Čočková. Čočku má možná doma za manžela, ale ode mě teda žádnou nedostane. Její hlas se totiž k Dolores parádně hodil a úplně jsem ji viděl (z nějakého důvodu jako černošku, ale to není podstatné).

Nejdříve mě trochu zmátlo, s kým to ta Dolores ve výslechové místnosti vlastně mluví a proč jí neodpovídají, ale pak mi to došlo. Tohle je prostě její krasojízda a ona je ten typ ženy, která si do ničeho nenechá kecat. A za tohle musím Kinga velice pochválit - dobrej nápad a dokonale provedenej.

A pak to, JAK to vypráví. Způsob její mluvy, trocha té obhroublosti, že si do huby nevidí, použití různých přirovnání a slovních spojení, které ukazují, jaká je obyčejná, silná, upřímná a zásadová člověk. Když k tomu přidáme samotný děj, dostaneme dokonalé vykreslení postavy. Bylo to, jak kdyby vám vyprávěla babička, co všechno v mládí zažila, akorát to je babička, s kterou se život nemazlil a která řeší věci dost razantně. Poradila si s tím vším skvostně.

Tentokrát se vyhneme nějakým sáhodlouhým odbočkám, jak to má King ve zvyku. Taky se obejdeme bez jeho typických hororových a tajuplných výmyslů a myslím, že to mu jde často mnohem lépe, než různé fantasmagórie, kterejma jsem se od něj už párkrát nechal nakrmit.

Pro mě je vždy v knize nejdůležitější příběh a nedá se spekulovat o tom, že byl skvělej (... tak jo, každej ať si spekuluje, jak chce). Uvěřitelný a skutečný příběh, který není třeba přikrášlovat si zbytečnostma. Takhle to mám rád.

11.12.2024

Kniha je trošku iná ako zvyčajná Kingova tvorba. Bol to skôr psychologický thriller ako horor, dej nebol taký svižný ako by som si predstavovala, miestami som sa dosť nudila. Prečítala som ju však dokonca, v podstate neľutujem čas s ňou strávený, ale druhýkrát už by som ju neskúsila.