Dominika přehled
Jaroslav Konáš
Debutová kniha Jaroslava Konáše vypráví o tom, co všechno mohou skrývat místa a věci, které v našich každodenních životech lhostejně míjíme. Prozaický život hudebního novináře se po setkání s tajemnou dívkou promění ve fantaskní dobrodružství. V temných uličkách, zapomenutých malostranských dvorcích či v zakouřených barech a kavárnách doslova ožívá duch staré Prahy, legenda proniká do současnosti a sen se mísí s realitou. Objevování nového světa však není jenom příjemným rozptýlením, ale také cestou k lásce a sobě samému, která není bez nebezpečí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dominika. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Těm, kteří na nějaké sociální síti sledují Jaroslava Konáše, muselo být okamžitě jasné, jakým směrem se bude jeho literární prvotina ubírat. Proto není překvapení, že v ní převažuje tajemná a hodně osobitá atmosféra Prahy a jejího genia loci, který ožívá ale jen na některých místech a v době, kdy nechodí moc turistů. Právě tato atmosféra je tím stěžejním, co drží román nad vodou a co je na něm nejzajímavější. Procházet s hlavním hrdinou některá zákoutí je moc fajn a čtenář má chvílemi pocit, že tam stojí s ním. Příběhově tedy nejde o nic originálního a je zkrátka znát, že autor se inspiruje svými oblíbenými literáty, což ale vůbec nevadí, protože to dělá citlivě, nikoho nenapodobuje a snaží se budovat svůj styl. Trochu daní debutu je slabší příběh, v němž je dost motivů, z nichž některé se ale absolutně nevyřeší (co byl zač Cubanti? opravdu mu může jen tak projít vražda? proč se pracovalo s postavou trpaslíka?) a jsou tu navíc, chvílemi se také autor neubrání lehce zbytečnému sdělování informací, které si viditelně nastudoval, opět to ale zase tolik nevadí, protože rozsah knihy není nikterak smrtící. Dominika je tak ve výsledku hodně příjemná prvotina, která si na nic nehraje a přesně vystihuje osobu svého autora. Jen tak dál! 70 %
Graficky povedená knížka (tak jako všechny od Take Take Take) mně doposud neznámého autora příjemně překvapila: jde o čtivý prozaický hold staré Praze a těm, kdo vnímavě zachycovali její kouzlo a tajemno od symbolismu a modernu až po Michala Ajvaze, kunsthistoriky, dějepisce a autory pragensií (Zmizelá Praha apod.) nevyjímaje. Stylisticky je kniha sice občas toporná (jde o prvotinu publicisty, redakce tedy mohla a měla být přísnější a pečlivější), ale bohatě to kompenzuje dějový spád a různé fantaskní momenty a exkurzy, nezřídka značně originální až výstřední (aspoň pro mě, který jinak tento žánr nečtu) a téměř vždy poutavé, barvité a náležitě rozehrávající struny čtenářovy obrazotvornosti. Coby milovníka staré Prahy, literatury, výtvarného umění, antikvariátů atp. mě potěšila hojnost erudovaných spřízněneckých pomrknutí - odkazů na osobnosti, události a díla dnes už nezainteresovaným málo známé až neznámé. V každém případě se jedná o počin, který si určitě zaslouží pozornost, a to nejen příznivců fantastiky a staropražských legend.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dominika v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 73x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 17x |
v Chystám se číst | 36x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 2x |
Na prvotinu dost dobré. Za mne mohlo být možná méně těch erudovaných pomrkávání na čtenáře, ale ono to asi patří k určité fázi vývoje, čemuž odpovídá i fakt, že v další knize autora už se nic takového nevyskytuje.