Dům pod náměstím přehled

https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536957/bmid_dum-pod-namestim-66276478c1ee6.jpg 4 141 141

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Román o pomíjivosti času a neměnnosti lidských životů. Starý dům na hlavní ulici kousek pod náměstím v malém městě na Vysočině jako by měl svou vlastní paměť. Osudy jeho obyvatel se do jeho stěn zapisovaly od roku 1695 a dům má co vyprávět. A tak vypráví. Především o konci devatenáctého století, kdy v něm začala fungovat pletařská dílna, z níž později vznikla velká a dodnes fungující továrna. O odvážném mladém muži Josefu Vlkovském, který si zde roku 1925 otevřel obchod s potravinami. O prudkém vzestupu živnosti, otevření velkoobchodu, ale i o válečných omezeních, rodinné tragédii, znárodnění a konfiskaci majetku. Dům vypráví svůj vlastní příběh, prolínající se s tragickým osudem ředitele textilní továrny Knopa, a pokračuje přes nové začátky a změny v devadesátých letech až do současnosti. Čas plyne, dům s obchodem „U Vlků“ zůstává. Skrze studentku Anežku si pak současnost podá na usmířenou ruku s minulostí.... celý text

Romány Literatura česká Historické romány

Vydáno:

2022 , OneHotBook
Interpreti: Veronika Lazorčáková , Miroslav Táborský
více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dům pod náměstím. Přihlašte se a napište ho.

Nové komentáře (45)

22.05.2024 3 z 5

krakaticka

Začátek skvělý, něco neotřelého, dům, který vypráví. Postupem času jsme sledovali postavy, které domem prošly. Nutno dodat, že na můj vkus těch postav bylo až příliš a ke konci už jsem se v nich lehce ztrácela. Ale celkový dojem ze čtení je skvělý a knihu mohu vřele doporučit.

02.05.2024 3 z 5

soukroma

(SPOILER) Ze začátku hodně bavilo: originální přístup, kdy má jeden dům vyprávět svoji známou, doloženou historii. Nicméně dům se od popisu později často uchyluje k pocitu, a dokonce předtuše, a to už mi nesedělo.
Stará historie je pojata stručně, různorodí majitelé se střídají, stejně jako využití domu. Většina knihy se pak soustřeďuje výhradně na uplynulé století. Takže velmi podobné mnoha jiným tak v současnosti oblíbeným knihám - o době válečné, poválečné, komunistické, ovšem útržkovitě, zhruba ve skocích po 10 letech (překvapivě roky kolem 1968 nejsou vyobrazeny vůbec?).
Autorka ale pokračuje dál do doby postkomunistické, kdy se nemírní, naopak stupňuje deprese aktérů, kterých přibývá, jak se generačně zmnožují a prolínají a mizí, aby se znovu objevili na scéně, živí/mrtví. K tomu se neblaze připojuje i doba kovidová.
A právě poslední zhruba čtvrtina je tomu podřízena, dům už nevypráví nic, slovo převzala nová nejmladší postava (jako deus ex machina), která nic moc o domě ani předcích neví, něco málo se pokouší účelově zjistit pro svou diplomku, opět se postavy prolínají, ale světlo na konci tunelu se nijak nerozzáří (kolem a kolem skoro jako v Cimrmanovi - všichni umřeli).
Ta poslední část pro mne román zabila, takže ze slibného vysokého hodnocení průměrných 65%.