Markéta Hejkalová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1960

Nová kniha

Století na vlnách

Století na vlnách - Markéta Hejkalová

Román o pátrání po včerejších kořenech dnešních událostí, jež určily osudy řady Čechů i Finů. Ne každá láska musí mít romantickou podobu, zvlášť ne ta, kterou u... detail knihy

Populární knihy

/ všech 18 knih
Dům pod náměstím
Dům pod náměstím
Století na vlnách
Století na vlnách
Země skrytých úsměvů
Země skrytých úsměvů
Fin Mika Waltari
Fin Mika Waltari

Nové komentáře u knih Markéta Hejkalová

V bílém plášti V bílém plášti

„Všechny povídky byly podařené - příjemné počteníčko.“
— kob

Století na vlnách Století na vlnách

„O autorce jsem už věděla, ale tohle je moje první kniha. Za téma a odvahu se do něj pustit bych dala 5 hvězdiček. Za to, jak díky postavám a popleteným osudům se dostáváme až do opravdu dávné historie taky 5 hvězdiček. Ale. Nějaká vztahová mapa, rodokmen nebo nějaká legenda k postavám by fakt neškodila. Nejsem blbá čtenářka, ani rekreační, je to moje druhá práce, ale místy jsem fakt byla v koncích. Ale už na mě čeká Dům pod náměstím. Krásný den“... celý text
— Kudlanka03

Dům pod náměstím Dům pod náměstím

„Začátek skvělý, něco neotřelého, dům, který vypráví. Postupem času jsme sledovali postavy, které domem prošly. Nutno dodat, že na můj vkus těch postav bylo až příliš a ke konci už jsem se v nich lehce ztrácela. Ale celkový dojem ze čtení je skvělý a knihu mohu vřele doporučit.“... celý text
— krakaticka

Měj mě rád/a Měj mě rád/a

„Kniha je bravurně napsaná, prolínání životů jednotlivých postav je citlivě ztvárněné a uvěřitelné. Minulosti je zde tak akorát, aby ses v ní člověk neutopil. Skvělé.“... celý text
— Liturgievpatek

Dům pod náměstím Dům pod náměstím

„Ze začátku hodně bavilo: originální přístup, kdy má jeden dům vyprávět svoji známou, doloženou historii. Nicméně dům se od popisu později často uchyluje k pocitu, a dokonce předtuše, a to už mi nesedělo. Stará historie je pojata stručně, různorodí majitelé se střídají, stejně jako využití domu. Většina knihy se pak soustřeďuje výhradně na uplynulé století. Takže velmi podobné mnoha jiným tak v současnosti oblíbeným knihám - o době válečné, poválečné, komunistické, ovšem útržkovitě, zhruba ve skocích po 10 letech (překvapivě roky kolem 1968 nejsou vyobrazeny vůbec?). Autorka ale pokračuje dál do doby postkomunistické, kdy se nemírní, naopak stupňuje deprese aktérů, kterých přibývá, jak se generačně zmnožují a prolínají a mizí, aby se znovu objevili na scéně, živí/mrtví. K tomu se neblaze připojuje i doba kovidová. A právě poslední zhruba čtvrtina je tomu podřízena, dům už nevypráví nic, slovo převzala nová nejmladší postava (jako deus ex machina), která nic moc o domě ani předcích neví, něco málo se pokouší účelově zjistit pro svou diplomku, opět se postavy prolínají, ale světlo na konci tunelu se nijak nerozzáří (kolem a kolem skoro jako v Cimrmanovi - všichni umřeli). Ta poslední část pro mne román zabila, takže ze slibného vysokého hodnocení průměrných 65%.“... celý text
— soukroma

Přejít na knížky autora