kob komentáře u knih
Zajímavá kniha, jen mi přišel nepoměr zdlouhavého příběhu a konce jak z rychlíku. O vrahovi jsem se skoro nic nedozvěděla.
Nebylo to veselé čtení. Poslední kapitoly by měly být povinnou četbou pro všechny lidi.
Jane Goodall má za svou celoživotní práci můj neskonalý obdiv.
Výborná kniha, jen ten konec mi přišel tak zrychlený, až jsem měla pocit, že jsem nějakou kapitolu přeskočila.
Oceňuji práci autorů, ale jejich náhled nesdílím.
Ten, kdo nemá se psy zkušenosti, si zde určitě pár praktických rad najde.
Opět skvělý a poučný čtenářský zážitek. Byla to tak neutěšená doba, že jsem si musela v roce 1948 dát pauzu a proložit něčím optimističtějším, abych se pak se zájmem k příběhu vrátila.
Zajímavá, ale smutná sága. Poslouchala jsem pozorně jako audioknihu a jediné, co mě začalo rušit, bylo neustálé popisování toho, jaké má kdo rty. Například starý pán už se pak v mých představách začal podobat fialovému kačerovi.
Ještě drsnější než první díl, ovšem opět skvěle napsaná kniha. Jen bych ji asi nedoporučovala slabším povahám ;)
Zaujal mě nápad, že hlavní hrdinka vypráví svůj příběh psychoterapeutovi, ale ona sama mi nebyla ani za mák sympatická a celý děj byl navíc dost nepravděpodobný, takže mě nedokázal vtáhnout.
Při poslechu audioknihy jsem měla trochu problém zorientovat se ve španělských jménech policistů, ale jinak super!
Těžká doba, silný a smutný příběh plný lásky, zoufalství i naděje, který mě úplně pohltil. Určitě se zaměřím na další autorčiny knihy.
Taková napínavá pohádka s drsnou, neohroženou a nesmrtelnou hlavní hrdinkou. Jako audiokniha v autě to bylo fajn.
Opravdu silný příběh zajímavě vyprávěný střídavě z pohledu několika hlavních postav. Přiznávám, že jsem o osudu pasažérů evakuační lodi Wilhelm Gustloff nic nevěděla, tak to pro mě byl velmi emotivní zážitek.
I když tyto satirické minipovídky vyšly už v roce 1999, jsou nadčasové a stále aktuální. Mám ráda autorův laskavý humor.
Rozjezd byl dobrý, ale pak nuda s únavnou hlavní postavou, která nad situací podrobně dumá pořád dokola - a najednou konec, který mi tak úplně nedával smysl. Dokonce jsem se vracela, jestli se mi náhodou neslepily stránky.
Přišlo mi to trochu chaotické, chvílemi zajímavé, chvílemi hodně divné, ale i půvabné a plné fantazie - kniha ve mně vzbudila nečekaně rozporuplné pocity.
Ze života s humorným nadhledem. Mám Ivanku Devátou ráda, tak si vychutnávám i její archaické jazykové obraty a odpouštím snahu být občas vtipná za každou cenu.
Všechny povídky jsem si poslechla pozorně, bavily mě, ale v hlavě mi asi utkví jen jedna - Žít jako single.
Klasická, velmi dobře propracovaná anglická detektivka, jen hlavní postava je naprosto nereálná. Jedenáctileté dítě se prostě takhle nechová a neuvažuje. Když si Flavii představíte tak o pět let starší, už je to uvěřitelnější.