Štvanice přehled

Štvanice
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51826/bmid_stvanice-nap-51826.jpg 4 101 101

Druhý román z cyklu Rougon-Macquartové. Jeden ze základních románů cyklu z doby tzv. Druhého císařství zavádí do burzovních a politických kruhů kolem císařského dvora, kořistících z moderní přestavby Paříže. Rozvíjí milostné drama ženy, jež se stala obětí chladné vypočítavosti manžela a lehkomyslnosti nevlastního syna.

Literatura světová Romány
Vydáno: , Josef R. Vilímek
Originální název:

La Curée, 1872


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Štvanice. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (14)

bleekemolen
18.04.2024 4 z 5

Ze zabláceného provinčního městečka se přesouváme rovnou mezi pařížskou smetánku. A nutno podotknout, že se jedná rovnou o opravdu parádně zakysanou smetanu.
Bavily mě mistrovské machinace Aristida (má to v krvi!) a nudila mě linie s pseudoobětí Renatou - znuděnou a rozmazlenou dámičkou.
Ovšem styl mistra Zoly zůstává naprosto excelentní.

Jirka430
18.08.2023 5 z 5

(SPOILER) Skvělá kniha. Co mě zarazilo je velmi zavádějící popis knihy na této stránce. Renáta byla obětí manžela a syna? Byla obětí své hlavy a společnosti, ve které žila. Manžel bral manželství jako obchod, to krásné Renátě ale vyhovovalo a manželství trávila ve společnosti nejednoho milence, zatímco za ní manžel platil astronomické účty. S nevlastním synem se vyspala (chyba obou, ale ona byla starší a měla být ta rozumná) a poté ho do pokračování vztahu sama nutila. Když jí vztah se synem nevyšel, pokusila se otce a syna rozkmotřit. To se mi opravdu nezdá jako popis oběti.


Livilla
29.09.2021 5 z 5

Zolovská klasika té "méně depresivní" odrůdy (proti Zabijákovi nebo Tereze Raquinové), ve výsledku samozřejmě pořád slušně depresivní, nicméně tam aspoň nikdo neumírá hlady, špínou ani násilnou smrtí, naopak nám velekněz naturalismu po značnou část knihy nastavuje svou příjemnější tvář, která přináší rozkošné (pro toho, kdo má tyhle věci rád, jako já :) ) popisy úchvatných šatů a všeobecného přepychu. To jsou ovšem jen kostýmy a kulisy, v nichž se odehrává v podstatě docela brutální příběh neobvyklého milostného (kolem toho slova by asi patřily uvozovky) trojúhelníku a jeho okolí. Postavy a jejich vzájemné vztahy jsou jako obvykle vystižené fantasticky a působí velmi životně. Kniha by i vzhledem ke svému nepříliš velkému rozsahu mohla sloužit jako docela slušný úvod do Zolova díla nebo pokusný králík, který čtenáři prozradí, zda tenhle autor bude nebo nebude jeho šálek čaje. Pro mě patří k těm nejoblíbenějším a nadčasovým.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Štvanice v seznamech

v Právě čtených4x
v Přečtených151x
ve Čtenářské výzvě10x
v Doporučených8x
v Knihotéce146x
v Chystám se číst56x
v Chci si koupit10x
v dalších seznamech1x

Štítky knihy

19. století Francie Paříž incest naturalismus korupce

Autorovy další knížky

Émile Zola
francouzská, 1840 - 1902
2009  87%Zabiják
1965  74%Nana
2004  88%Člověk bestie
1923  81%Břicho Paříže
1969  89%U štěstí dam