Encyklopedie ruské duše přehled

Před pár dny jsem začal číst, ale nedá mi to, výborná kniha. Nemám rád rozvláčné telenovely typu Jiráska, kde člověk zoufale hledá uvozovky a skáče po nich, protože když vynechá půlku knihy, nic se vlastně nestane, ale aspoň těch deset svazků někdy dočte. Vyhovuje mi hutná informace, text plný myšlenek, tak hutný, že ztráta pozornosti znamená návrat o odstavec zpět, nepozorné přečtení věty ztrátu smyslu spojenou s opakovaným jeho hledáním a vynechání věty ztrátu zajímavé myšlenky. Právě takovou knihou je Encyklopedie ruské duše. Těžká na čtení a soustředění, každá věta má smysl, sama o sobě nebo v kontextu okolních, pokud ho nevidím, musím si to zopakovat, obsah se musí stravovat pomalu, každá kapitola je plná zajímavých myšlenek, postřehů, některé nepochopitelné, některé nejspíš pochopím až při třetím čtení nebo pátém stakanu vodky. Zvláště zajímavá je četba v kontextu s událostmi provázanými s Ruskem. Nyní, v době konfliktu s Ukrajinou, když člověk sleduje postoj ruského lidu a vyjadřování ruských představitelů, to ohnuté myšlení považující vše (zatím) neruské za nacionalistické (nebo nacistické, pro Rusa jedno a totéž), co je třeba zničit, a (zatím) neporobené obyvatelstvo za "zmatené" Rusy, co je potřeba převychovat... Tahle kniha nevysvětluje, spíše naznačuje skrz příběhy, eseje a drobná povzdechnutí, a čtenáři, neRusovi, po nemalé námaze začínají do sebe věci zapadat, začíná chápat ... že vlastně není nikdy schopen ruskou duši pochopit, i když chápe, co chtěl autor vyjádřit, musel by totiž pár staletí, tam a v těch podmínkách, prožít.