Populární knihy
Nové komentáře u knih Viktor Vladimírovič Jerofejev
Encyklopédia ruskej duše
„Výstižná, časová, miestami prehnane oplzlá kniha. Kto v Rusku bol (mimo Moskvy, Petrohradu a miest určených pre výletníkov), kto Rusov zažil, príp. kto čítal archívne pramene o činoch Rusov na našom, poľskom či ukrajinskom území (napr. počas 1. a 2. svetovej), ten uzná, že Jerofejev vystihol ruskú povahu dokonalo. Kto pozná Rusov iba zo Slovenska (ruská rodina v Tatrách, pekná študentka, urastený zamestnanec veľvyslanectva) a z čs., sov. a rus. filmov, ten bude pohoršený, čo si to ten Jerofejev dovolil napísať. Knihu vrelo odporúčam širokej verejnosti, historikom, kulturológom, sociológom.
K slovenskému vydaniu som sa nedostal, dovolím si z českého:
„Oškrábejte Rusa, a najdete Tatara.“
„Mladá holka může vřeštěním reagovat na milostné uplatnění síly. Vdané ženy už nevřeští, těm už je všechno jedno.““... celý text
— Slavomír53
Ruská krasavice
„Tématika asi působila kdysi senzačně, a pro sovětského čtenáře zřejmě přitažlivě chutí "zakázaného ovoce". Nu, jestli tohle je špička "disidentské" literatury... Každopádně témata jako sex (respektive prostituce), potraty, (kvazi)lesbičky a jakási pseudomystika nesmírně vyčpěly. A nejen to. Román vůbec nefunguje ani jako obraz doby, kdy vrcholící perestrojka skončila naprostým společenským rozvratem, protože o sovětské společnosti z doby těsně před rozpadem SSSR se nedozvíme vlastně nic. Nicméně román není ani psychologický portrét, soukromý příběh. V podstatě jsem měl dojem, že jde o surrealistickou koláž obrazů, nekonečných (a nudných) dialogů, proložených zřejmě četnými jinotaji a náznaky, jejichž význam je dávno ztracen. Román na mě působil jednak absurdně a jednak (bohužel) a i neobyčejně únavně. Mám také velké podezření, že nejvíce se při jeho psaní bavil sám autor. Připouštím, že ani styl, ani téma, ani všudypřítomné vulgarity (o hlavní postavě nemluvě) mi naprosto nesedly. Nedočteno, protože mě prostě nezajímalo, co bude s hlavní "hrdinkou" dál. Byť se autorovi povedlo podat erotiku kupodivu naprosto asexuálně (ano, román není rozhodně pornografický), tak je možné, že si tento celkem originální (to z mé strany není prosím chvála!) nějakého čtenáře najde. Já to však zcela jistě nebudu.“... celý text
— PeterRainhard
Encyklopedie ruské duše
„Mnoho o této knize je řečeno v předchozích komentářích. Snad jen dodám, že díky krajní nekorektnosti leccos člověku dojde. Ano, je to paušalizující, je to kruté, sprosté, ale bohužel výstižné. Při čtení jsem si mnohokrát vzpomněl na Šukšina a jeho bolestné povídky, v nichž ruskou mentalitu velmi výstižně zachycuje. Doporučuji, byť s varováním.“... celý text
— sika444
Encyklopedie ruské duše
„Před pár dny jsem začal číst, ale nedá mi to, výborná kniha. Nemám rád rozvláčné telenovely typu Jiráska, kde člověk zoufale hledá uvozovky a skáče po nich, protože když vynechá půlku knihy, nic se vlastně nestane, ale aspoň těch deset svazků někdy dočte. Vyhovuje mi hutná informace, text plný myšlenek, tak hutný, že ztráta pozornosti znamená návrat o odstavec zpět, nepozorné přečtení věty ztrátu smyslu spojenou s opakovaným jeho hledáním a vynechání věty ztrátu zajímavé myšlenky. Právě takovou knihou je Encyklopedie ruské duše. Těžká na čtení a soustředění, každá věta má smysl, sama o sobě nebo v kontextu okolních, pokud ho nevidím, musím si to zopakovat, obsah se musí stravovat pomalu, každá kapitola je plná zajímavých myšlenek, postřehů, některé nepochopitelné, některé nejspíš pochopím až při třetím čtení nebo pátém stakanu vodky. Zvláště zajímavá je četba v kontextu s událostmi provázanými s Ruskem. Nyní, v době konfliktu s Ukrajinou, když člověk sleduje postoj ruského lidu a vyjadřování ruských představitelů, to ohnuté myšlení považující vše (zatím) neruské za nacionalistické (nebo nacistické, pro Rusa jedno a totéž), co je třeba zničit, a (zatím) neporobené obyvatelstvo za "zmatené" Rusy, co je potřeba převychovat... Tahle kniha nevysvětluje, spíše naznačuje skrz příběhy, eseje a drobná povzdechnutí, a čtenáři, neRusovi, po nemalé námaze začínají do sebe věci zapadat, začíná chápat ... že vlastně není nikdy schopen ruskou duši pochopit, i když chápe, co chtěl autor vyjádřit, musel by totiž pár staletí, tam a v těch podmínkách, prožít.“... celý text
— muf-rodrigo
Encyklopedie ruské duše
„Nečte se snadno. Nutkavá potřeba knihu odkládat, aby byl prostor strávit přečtené.“
— DarkLady
Viktor Vladimírovič Jerofejev knihy
2018 | Encyklopedie ruské duše |
1992 | Ruská krasavice |
2005 | Dobrý Stalin |
2005 | Ruské kvety zla |
Žánry autora
Jerofejev je 1x v oblíbených.