Ruská krasavice přehled
Viktor Vladimírovič Jerofejev
Příběh provinční dívky Iriny, jíž se díky nevšední kráse a nespoutanému erotickému životu podaří proniknout do života privilegovaných vrstev společnosti. Fantaskní příběh luxusní prostitutky.
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1992 , Mladá frontaOriginální název:
Russkaja krasavica, 1990
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ruská krasavice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Prečítal som strašne dávno pri vode v jeden sparný deň. Dočítal som bez problémov, ale už nebudem. Nenechala vo mne nič.
Kniha při svém vydání v roce 1990 (ještě stihla vyjít v posledních dnech života Sovětského svazu) se stala místní literární údálostí roku. Dnes, po tolika jiných knižních "výtvorech" pojednávajících o prostitutkách, lesbách, mystice, by už tolik slávy nesklidila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ruská krasavice v seznamech
v Přečtených | 11x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 9x |
v Chystám se číst | 7x |
Štítky knihy
prostituceAutorovy další knížky
1992 | Ruská krasavice |
2018 | Encyklopedie ruské duše |
2005 | Dobrý Stalin |
2005 | Ruské kvety zla |
Tématika asi působila kdysi senzačně, a pro sovětského čtenáře zřejmě přitažlivě chutí "zakázaného ovoce". Nu, jestli tohle je špička "disidentské" literatury... Každopádně témata jako sex (respektive prostituce), potraty, (kvazi)lesbičky a jakási pseudomystika nesmírně vyčpěly. A nejen to. Román vůbec nefunguje ani jako obraz doby, kdy vrcholící perestrojka skončila naprostým společenským rozvratem, protože o sovětské společnosti z doby těsně před rozpadem SSSR se nedozvíme vlastně nic. Nicméně román není ani psychologický portrét, soukromý příběh. V podstatě jsem měl dojem, že jde o surrealistickou koláž obrazů, nekonečných (a nudných) dialogů, proložených zřejmě četnými jinotaji a náznaky, jejichž význam je dávno ztracen. Román na mě působil jednak absurdně a jednak (bohužel) a i neobyčejně únavně. Mám také velké podezření, že nejvíce se při jeho psaní bavil sám autor. Připouštím, že ani styl, ani téma, ani všudypřítomné vulgarity (o hlavní postavě nemluvě) mi naprosto nesedly. Nedočteno, protože mě prostě nezajímalo, co bude s hlavní "hrdinkou" dál. Byť se autorovi povedlo podat erotiku kupodivu naprosto asexuálně (ano, román není rozhodně pornografický), tak je možné, že si tento celkem originální (to z mé strany není prosím chvála!) nějakého čtenáře najde. Já to však zcela jistě nebudu.