Francouzské umění válečné přehled
Alexis Jenni

Román, v roce 2011 vyznamenaný prestižní Goncourtovou cenou, má dvě dějové linie – historická rekonstrukce a současný příběh se prolínají v dvojportrétu naprosto rozdílných hrdinů: vypravěče, bezvýchodně se potulujícího lyonskými ulicemi a bary, a vysloužilého vojáka, jehož jako mladíka vtáhla do svého soukolí druhá světová válka, načež procházel dalšími boji (Alžír, Indočína), které upadající koloniální mocnost Francie vedla. Tyto dva hrdiny spojí (a každého v určité části života zachrání) jedna sdílená vášeň – láska ke kreslení. Dobrodružný román je vyprávěný jedním mocným proudem slov, který čtenáře uchvátí a pronese od poloviny dvacátého století až do současnosti, z afrických pouští a asijských džunglí až na lyonské předměstí, kde ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství zuří neméně urputné bitvy, jimž jedinec jen těžko uniká.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
L'Art français de la guerre, 2011
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Francouzské umění válečné. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)


Dobrý a zajímavý román.Jenniho jazyk je výrazně obrazotvorný,je i dobrý vypravěč
a tak dokáže čtenáře vsadit do prostředí jako je Francouská Indočína nebo Alžír s
velkou přesvědčivostí.Plasticky je vylíčen i francouzský ozbrojený protiněmecký
odpor na konci druhé světové války.Tentýž jazyk ale v pasážích filozofujících občas
unavuje.
Jenni ukazuje na příčiny a příznaky současného francouzského postkoloniálního
syndromu,obludnost násilí užívaného k zachování neudržitelného koloniálního
statu quo.Je to román výrazně francouzský,myslím ale,že ani český čtenář nebude
zklamán.Přinejmenším se poučí.


Francouzské vyrovnávání se s koloniální minulostí. Autorovi se povedlo zachytit a popsat francouzské trauma post-koloniální mocnosti i s přesahem do současnosti.
Související novinky (1)
Knižní novinky (22. - 30. 4.)
22.04.2013
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2011 -
Goncourtova cena
Kniha Francouzské umění válečné v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 23x |
v Doporučených | 4x |
v Mé knihovně | 34x |
v Chystám se číst | 29x |
v Chci si koupit | 4x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Stálé války. Deziluze rozpadajícího se koloniálního impéria. Násilí je dědičné, násilí plodí násilí. Protože "Mít nepřítele, to je ten nejvzácnější majetek, dává nám opěrný bod." (str. 308) A tak pak jsou kolem vás lidé, kteří měli příležitost ve válkách vraždit. Otcové vašich kamarádů, sousedi.. A když se objeví problém, tak mají po ruce stará řešení: "Tolik milujeme sílu, tolik ji milujeme, hlavně od té doby, co jsme ji ztratili. Pořád věříme, že stačí použít o něco větší sílu, a zachráníme se, o něco větší sílu než je ta, kterou disponujeme. A troskotáme zas a znovu." (str. 455) Kdy přijde čas (a nejen ve Francii), "že dojdeme tam, kde lidé nemají tušení, ... vrátit se domů a pokojně zemřít stářím." (str. 573)?
Ovšem je to taky o útěše z umění, o útěše z lásky ... Čteno již podruhé a podruhé pocit, že je to silný román.