Fury: Mírotvůrce přehled

29.06.2024

S.H.I.E.L.D. a maskovaní superhrdinové jsou ještě vzdálená budoucnost, ale seržant Nick Fury už se nesmazatelně zapisuje do historie a do myslí svých nepřátel. Napřed v únoru 1943 bojuje proti Afrika Corps v Tunisku, aby se o dva roky později vydal s výsadkovou jednotkou královských mariňáků hluboko za německé linie do starého sídla rodu Rollwagů. Jejich úkolem je zabít polního maršála Stephena Barkhorna. Že to nepůjde podle plánu snad ani netřeba zmiňovat. Scénárista Garth Ennis společně s výtvarníkem Darickem Robertsonem dali dohromady klasické válečné drama v duchu „Tuctu špinavců“, které je postaveno na osobní statečnosti a nezlomnosti jednotlivců v zdánlivě bezvýchodné situaci. Jejich příběh je prost patosu a přehnaného velikášství. Hraje se při zemi, bez masivních efektů, s důrazem na autenticitu. Vždyť válečná mašinérie 2. světové války nabízí už sama o sobě dost syrový a hrubozrnný materiál ke zpracování, aby nebylo třeba ho ještě uměle přibarvovat. Myšlenka, s níž přišli autoři v Mírotvůrci má potenciál a je dostatečně šťavnatá, aby zaujala a bavila, jen mi přišlo, že ji pánové pojali poněkud vágně a stále znovu a dokola se opakující leitmotiv Valkýry začal tíhnout k fatálnímu selhání. Kresba solidní, i když místy poněkud hrbolatá. Koneckonců stejný je i můj celkový dojem z tohoto komiksu.

14.07.2023

Skvelý scenárista Garth Ennis a o nič menej skvelý ilustrátor Darick Robertson mali prsty vo všeličom. Vrátane Punishera. A pravdupovediac ten mi pri čítaní Furyho: Mírotvůrce neustále chodil po mysli. Zmrd jeden lebkový. Toto je naozaj istým spôsobom Punisher: krvavý vojnový masaker s antagonistom natoľko drastickým, že šmirgľový papier na vašej očnej buľve je proti tomu len prechádza v sade s rozvinutými sakurami. Neviem, či je to dobre alebo zle, ale mne to nevadilo, ja som si túto čertovskú jazdu užil. Je to fakt fest prácička, ktorá ma bavila, na nič sa nehrala a bola sympaticky priamočiara, ale zároveň ju nemožno obviniť z béčkarskej hlúposti. Je to skrátka origin jednej z najdrsnejších postáv Marvelu, občas na to ale zvykneme pozabúdať, lebo ho vnímame už len ako toho týpka s páskou cez oko. Skutočnosť je ale drsnejšia. Oveľa, oveľa drsnejšia. Palec (aj tri) hore za Nickovo civilné poňatie; pravdupovediac za každú cenu našraubovanie na Marvel-univerzum by ma určite rušilo a neocenil by som ho. Takto je to oveľa, oveľa lepšie. Bavilo ma spolu s Nickom vykročiť po ceste, na ktorej začiatku stál anonymný chlapík veriaci v systém (a s dvoma očami) a na konci jednooký frajer, ktorý vie, že jediný, komu môže plne dôverovať, je on sám a stretávať všetkých tých ľudí, kto ho ovplyvnili (či už v dobrom, alebo zlom) a urobili z neho šéfa Shieldu, akého poznáme dnes. Tá cesta ale, ako to už chodí, vôbec nebola jednoduchá. Scenárista mal na jednej strane zjednodušenú robotu (v zmysle, že mu stačilo postupne si odškrtávať zásadné udalosti: záľuba v cigarách, strata ideálov, oko...), na druhej k tomu nejeden raz dospel skratkami, ktoré som nečakal. Je ale pravda, že v deji som sa občas strácal (dosť sa tu skáče v rokoch a lokáciách) a postáv je veľa, ale česť výnimkám sa v nich ťažko orientuje. Uznávam, že scenár bol trochu jedným uchom dnu a druhým von, ale čítal som už stonásobne slabšie.