Gazdina roba přehled
Gabriela Preissová
Drama – první divadelní hra, kterou napsala autorka v sedmadvaceti letech. Příběh „krajčířky“ Evy a její nešťastné lásky patří k stále živému odkazu českého realistického dramatu.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Gazdina roba. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (28)
5 bodů z 10
Kniha je napsána dosti složitým jazykem se spoustou archaismů. Příběh se mi tedy nečetl vůbec jednoduše a dosti mi to znepříjemňovalo požitek ze čtení. Ocenil jsem ale, že na konci knížky byl slovníček nářečních výrazů, a tudíž jsem si nemusel dané výrazy hledat někde na internetu. Kniha skončila sebevraždou Evy, což se mi zdálo značně nefér, protože Mánek je ten, který Evu zradil, a tak jsem si myslel, že bude nějakou „vyšší mocí“ potrestán on. Od stejné autorky jsem také přečetl knihu Její pastorkyňa.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Gazdina roba v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 267x |
ve Čtenářské výzvě | 15x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 32x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
nevěra sebevražda zfilmováno česká literatura divadelní hry domluvené manželství český venkov rozhlasové hry zakázaná láska klasická literatura
Autorovy další knížky
1930 | Její pastorkyňa (román) |
2006 | Gazdina roba |
1998 | Námluvy |
1966 | Její pastorkyňa / Gazdina roba |
1926 | Její pastorkyňa (drama) |
No, s tímhle už se dá pracovat lépe, než s Pastorkyňou. Rozumějte, furt to bolelo číst, ale je to přeci jenom lepší. Tedy předem, dramaticky, co do řemeslné práce je patrně lepší Pastorkyňa. V ní se mi jeví dialogy přirozenější a postavy hmotnější, ale jinak se mi Gazdina roba zdá plnější.
Příběhy mají, myslím, zhruba stejnou výpovědní hodnotu. Společnost je rigidně a neférově uspořádaná (nemohu si pomoci, z obou her, ale například i z Maryši, tryská jistá kritika patriarchátu, naplno odhalují, že samotné základní struktury dobové společnosti (i té současné) jsou uspořádány in favorem patrum a ostře to kritizují), její mechanismy potlačují individualitu ve prospěch řádu. Ztráta starého řádu rovná se pak chaosu toť reprezentováno zde Samkem.
Ale pro právníka je Roba prostě zajímavější. Jistě, právní konotace jsou i v Pastorkyni, ale jsou naprosto upozaděné. Pravda, i zde právo stále postrádá autonomii přiznanou mu 20. stoletím, je zmítáno náboženstvím a mravy, ale přeci jenom je to právo, třebaže mrzačené. Právo se nám zde ostatně dostává na scénu doslova, ztělesněno advokátem, který, myslím, mlže hrát archetypální roli pro společenskou představu tohoto stavu (vedle jiných, následky zanechal jistě i Čapkův Kolenatý a další).
"Vidíte, již to se vám zdá za celý den mého promeškání, obtížnou cestu a noc, kterou ještě mi je nastaviti - mnoho, neníli pravda? Ó příteli, co byste asi říkal výlohám celého procesu?"
Tím však jakoby reprezentoval právo jako celek, nejen sebe samého právo je mimo dosah chudého člověka, neměl by šanci jej ufinancovat (budiž toto pamatováno zákonodárcem u stanovení hranice bagatelních kauz). Právo ve hře splývá s náboženstvím a jeho rezidui v morálce. Myslím, že je to celkem strašný pohled.
Příběh mě zase nějak zvlášť neohromil, na drama asi kdovíjak pamatovat nebudu. Ale jistě je to zajímavý pohled, to jistě, pro mě osobně zajímavější, nežli pohled na Pastorkyňu.