Genealogie morálky přehled
Friedrich Nietzsche
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414743/bmid_genealogie-moralky-polemika-q42-414743.png
4
91
91
Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.... celý text
Duchovní literatura Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2019 , OikoymenhOriginální název:
Zur Genealogie der Moral, 1887
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Genealogie morálky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
(SPOILER)
Myslite ze jste bdeli? Myslite ze vedome a racionalne zijete svuj zivot?
Ano? V ten moment kdy vyslovite s plnou vaznosti onen souhlas, tak s Vami Nietzsche zatrese a bude na vas kricet “DOBRE RANO NULO!!!”
Pri cteni knihy one “DOBRE RANO NULO” uslysite i nekolikrat na strance.
Po tom co doctete knihu mohou nastat jen dve situace.
1) znova usnete a budete pokracovat v hlubokem spanku
2) po tom co jste se divali klicovou dirkou do reality, budete chtit od Nietzsecheho aby Vam do reality otevrel cele dvere!
Už to, že člověk po této knize sáhne, neřkuli ji přečte od počátku až do konce, hovoří poměrně jasným způsobem nejen o čtenáři, ale i o autorovi knihy. Výhrady jsou samozřejmě povoleny toliko v případě, že je čtenář nedouk, jenž nedosáhl výšin nekonečné inteligence a nebeské imaginace autora, jenžto obdivován nemnohými příznivci, kteří ve své neomezenosti (či snad skryté a lehce pokrytecké omezenosti) pronikli do hloubi všech mlhavým oparem zahalených myšlenkových a svěžím vánkem filozofické vznešenosti nadnášených proudů představivosti autora.
Citace: „Silný a vydařený člověk tráví své zážitky (své činy, včetně zlých) jako tráví své jídlo, i když musí polykat tuhá sousta. Pokud se s nějakým zážitkem „nevypořádá“, je tento druh indigesce stejně fyziologický jako onen druhý – a ve skutečnosti mnohdy jen jedním z jeho důsledků.“
Související novinky (1)
Knižní novinky (32. týden)
04.08.2019
Citáty z knihy (2)
„Není to však žádný důvod, proč velkým dravcům zazlívat, že loví malá jehňata. A jestliže si jehňata mezi sebou říkají ti dravci jsou zlí; kdo je tedy co možná nejméně dravcem, ba jeho pravým opakem, jehňetem - není ten snad dobrý? - Požadovat od síly, aby se neprojevovala jako síla, aby nebyla vůlí přemáhat, vůlí porážet, vůlí panovat, žízní po nepřátelých a odporu a triumfech, je stejně pošetilé jako žádat od slabosti, aby se projevovala jako síla.“
„Spolu se strachem z člověka jsme přišli o lásku k němu, o úctu před ním, o naději v něj, ba o vůli k němu. Pohled na člověka už jen unavuje - co je dnes nihilismus, ne-li právě tohle?...Jsme znaveni člověkem.“
Kniha Genealogie morálky v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 155x |
| v Doporučených | 12x |
| v Mé knihovně | 37x |
| v Chystám se číst | 88x |
| v Chci si koupit | 43x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2003 |  Antikrist |
| 1996 | Mimo dobro a zlo |
| 2019 | Tak pravil Zarathustra |
| 2002 | Genealogie morálky: polemika |
| 2010 | O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním |
Na Nietzschem mě baví ty jeho kličky na konci myšlenek, jako kdyby vás vábil určitým směrem, jen aby vám před koncem podtrhl nohy a otočil to na opačnou stranu (Jung vibes). Jako kdyby v jádru jen chtěl všechno a všechny zpochybňovat a vystavovat zkoušce - křesťanskou morálku, svoje současníky, budoucí generace. Do jisté míry megalomanie, tohle přesvědčení o vlastní pravdě, která je sice plná kontradikcí, ale zároveň, takový je přece lidský život, plný dualit a rozporů. Tohle vše je něco, co jsem dělal odmalička. Je až ironií, že jsem se k téhle sebereflexi, co zasahuje můj vlastní život teď tak přesně, dostal tímhle. [str. 78, 22; str. 108, 14; str 122, 19; str. 133 "Člověk je do krve zraní..."]