Hádanky naší minulosti 2: Praotec Čech přišel ve středu? přehled

03.11.2024

(SPOILER) Velmi čtivá a zajímavá publikace literatury faktu napsaná odborným historikem. Jedná se o dějiny prvních Slovanů na našem území, tedy o období 6. - 9. století. Autor však nezařadil žádnou kapitolu, která by se přímo zabývala Velkou Moravou. Vzhledem k naprosté torzovitosti písemných pramenů se nelze divit neuvěřitelnému množství různých domněnek a náhledů, často vyloženě vybájených a fantasmagorických. Vůbec jsem nevěděl, že v Náklu u Olomouce místní obyvatelé v 60. letech 19. století hledali u boží muky hrob Attily, vůdce Hunů. Naopak hledání Wogastisburgu, dějiště vítězné bitvy slovanské Sámovy říše nad Franky v roce 631, respektive 632, je mi známé. Navíc toto místo u nás někteří snílci spojují s hanáckým Kojetínem či nedalekým Přerovem, což Bílek nevěděl, či jen neuvedl. Zásadní informace: první Slovani přišli na naše území z východu okolo roku 530 a přes Moravskou bránu směřovali podél řeky Moravy na jih. První slovanské osídlení v Čechách se týkalo Pražské či Slánské plošiny, nikoliv bájného Řípu a jeho okolí. Tento zajímavý vrchol si Kosmas zřejmě vybral z politických důvodů, avšak Podřipsko bylo osídleno až v 10. století. Slovani nebyli žádní otroci Avarů, jak napsal např. spisovatel Štorch (Hrdina Nik), ale často po jejich boku bojovali proti Byzanci či germánským kmenům, jindy bojovali proti sobě. Nakonec však zásluhou Sáma, což vůbec nemusel být francký kupec, Slované Avary porazili a poté se u již zmíněného Wogastisburgu úspěšně postavili i vojenské výpravě Francké říše. Stalo se tak ale už v první polovině 7. století, tedy v době, kdy u nás nemáme doložená žádná hradiště. Fenoménu hradišť se Bílek rovněž v knize věnuje, stejně tak různým teoriím o Krokovi a jeho třech dcerách, sedmi bájných přemyslovských knížatech, Lucké válce (nejspíše konec 9. století), ve které Češi porazili jiné Slovany (Čechům velmi blízké). Velmi silné čtyři hvězdičky, uvažoval jsem i o pěti, ale přece jen některé části se četly hůře a byly alespoň pro mě méně zajímavé, zejména se to týká úseku knihy věnující se slovanským hradištím na českém a moravském území.

Autor nenásilným způsobem čtenáře seznamuje s možnostmi, jak se co mohlo stát. Vše, co prezentuje, je založené na nějakých nepřímých důkazech. Autor si nic nevymyslí, předkládá argumenty a protiargumenty. Pro nadšence do druhé poloviny prvního tisíciletí bude kniha jistě přínosem