Požehnáni ti, kdož žízní přehled

16.11.2020

Míra politicky korektní indoktrinace v této knize výrazně převyšuje atraktivitu zápletky.

24.06.2020

(SPOILER) Někdy mě baví sáhnout po knížce, o níž záměrně vím jen to, že je to detektivka. Přečetla jsem tedy tuhle a pak teprve hledala vysvětlení toho, na čem stojí – a pic ho! Autorčina dvouměsíční kariéra na postu ministryně spravedlnosti a práce na policejním oddělení se jí zavrtaly do hlavy nekompromisním O VYŠETŘOVÁNÍ SE ZÁSADNĚ NEMLUVÍ! To kdybych věděla od začátku, nemusela jsem si nervózně okusovat nehty při pohledu na pádící data na začátku kapitol, abych se až ve dvou třetinách „děje“ dozvěděla, že vyšetřování zatím probíhalo v podobě technické (DNA, vlákna, vlasy,…) – a dál zas nic. Hanne je označena několikrát jako nejlepší vyšetřovatelka a je permanentně unavená PRACÍ, ale o té vůbec není řeč. „Seděla na lavičce a podivovala se nad životem.“, to ji vystihuje; a taky přemítání nad tím, kdy se konečně odhodlá ke coming outu. Svědka předvolá ve chvíli, kdy ho náhodně potká, a o krůček vpřed se dostanou, když prokurátorovi vypadne ze spisu nějaký papír. Ptát se, proč vrah dělá přesně to, co dělá, je nesmysl. Ale na druhou stranu musím ocenit konec, jemuž se taky prokurátor směje na celé kolo – proboha, teď mi to došlo: Anne Holt nepsala detektivku, ona chtěla varovat před norským právním a vyšetřovacím systémem!