HEX: Bažina přehled

30.12.2024

Knihu jsem přečetl na jeden zátah v zásadě za den a půl, abych to stihnul do silvestra. Autorčiny knihy znám a litko znám taky. Kniha přistála pod stromeček, takže jsem čekal, občas mrkl na komentáře a to čekání se vyplatilo. Hlavně asi nebudu tak dlouho čekat na další díl. Hex je kvalitou minimálně na stéjné úrovni jako Úkol přežít. Neskutečně mě bavil ten čengliš, detaily jako realistický globální chat nebo reklamy potěšily i pobavily. Napínavý konec, hrdinka který do klína nespadlo celé nebe i skvělé postavy jejího cechu. 5/5

P.S. Vzhledem k tomu, že zrovna hodnotím a pode mnou svítí podivný dvouhvězdičkový komentář, rozhodl jsem se vyhodit pár minut svého času do kanálu a podívat se, co se to tu odehrálo za šarádu. Pán se nejspíš snažil urazit autorku, ve skutečnosti ale urazil všechny čtenáře. Myslím, že nikdo ze čtenářů "brakové literatury" nepotřebuje přiblížení textu, autorka nemá tupé čtenáře, jak si pán myslí, leda by teda myslel sám sebe. Přirovnat knihu ke slohové práci může jen a) někdo kdo knihu nečetl b) někdo kdo se chce pomstít či uškodit. V zásadě se k tomu i přiznal v posledním odstavci. Avšak vzhledem k vysokému hodnocení Atamanova, který má ze všech autorů litka nejprimitivnější knihy, je vlastně teď už všechno jasné. Jen nerozumím potřebě škodit českým autorům. Koneckonců si rozumný a objektivní čtenář rychle udělá názor sám.

29.12.2024

Strachotová na mě před lety udělala docela dobrý dojem svou prvotinou Devět dní, potažmo Devět nocí. Pak přišel překvapivě slabý Vypůjčený čas a nyní autorka vyrukovala překvapivě s knihou v mém oblíbeném žánru litrpg. Obával jsem se, čeho se v tomto případě dočkáme, a obavy nebyly liché. Kniha Hex: Bažina je slabá. Slaboučká. Litrpg je sice přiznaný brakový žánr, přesto by ale měl mít určitou literární úroveň. Jazyk hexu bohužel připomíná středoškolskou slohovou práci, je popisný až běda, plný naivně nepravděpodobných dialogů, ničím zajímavý. Chápu to sice tak, že je třeba se přiblížit svému publiku, přesto by to chtělo literárně trochu přidat. Ne každý hráč lolka nebo wowka je polovzdělanec, kterému je dodávat servírovat primitivní texty ve stylu slabikáře. Teď samozřejmě trochu přehráním.

Jako mnohem větší problém je neoriginalita celého příběhu, který jakoby kopíroval Atamanova, Osadčuka a jim podobné. V tomto se cítím ošizený a vlastně dost zklamaný. Proč to zase muselo mít ten existenciální ráz? Přijde mi to skoro jako epigonství.

Že se má knize podílel herní vývojář je bezpředmětné, to vnímám spíš jen jako reklamní tah, dílu jako takovému to nic nepřidává.

Určitě ale musím vyzdvihnout technické provedení knížky, dílko vypadá opravdu dobře, za to jednu hvězdičku rád přidám. Celkově jsem ale zklamaný a nejhorší je, že jsem věděl, že budu zklamaný, ještě než jsem knížku vůbec otevřel. Ale i tak jsem zvědavý na pokračování a rád budu případně hodnotit lépe než v tomto případě. A nebo i hůř. Kdoví?