Hodiny z olova přehled
Radka Denemarková
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401525/bmid_hodiny-z-olova-K1w-401525.jpg
4
271
271
Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně. Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, americká studentka kaligrafie a řada dalších hrdinů a jejich rodinných traumat. Krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí, ale nejsou schopni si svou situaci přiznat. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout. K dramatickému zlomu dochází nejen v jejich soukromých příbězích, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a nastupuje éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hodiny z olova. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (98)
Renatka11 mi mluví z duše. Čtení bylo zajímavé, přínosné, ale obtížné a zdlouhavé. Udržet pozornost dalo po půlce knihy práci. Nicméně je to důležitá kniha.
Název Hodiny z olova je opravdu výstižný. Radku Denemarkovou mám moc ráda, ale při čtení tohohle jejího nejobsáhlejší románu mi čas strávený nad jeho stránkami ubíhal neuvěřitelně pomalu a konec byl pořád v nedohlednu. Propletené osudy jednotlivých postav, obrovské množství různorodých informací, apel na svobodu, demokracii, nezávislost a kritické myšlení, hledání souvislostí a spousta námětů k přemýšlení je to, co mě na autorčinych románech baví a co je pro ně typické. V případě těchto olověných hodin ale bylo sledování jejích myslenek a udržení mojí pozornosti skoro nad moje síly. Každopádně jsem ráda, že jsem je nevzdala, přestože si nemyslím, že jsem zdaleka všem těm hodinám rozuměla a všechny pochopila.
"Být pozorný vůči sobě samému, vůči svým pocitům, být si jistý sám sebou, to je základ vnitřní integrity myšlení a cítění. Nic si nenamlouvat, nic si nepředstírat, nic si nenalhávat, to je to podstatné!"
"Stejně je hlavní starost lidí všude na světě stejná. Jak naložit se svým životem, jak unést a vyřešit svá dilemata lidská, existenciální, mravní, občanská."
"...svět měnit nemůžeme. Jediná naděje, která existuje, spočívá v tom, že se změníme uvnitř."
"Je takové přísloví, které říká, nikdo nikdy nepochopí špatnost svého syna, stejně jako nikdo nikdy neodhadne příští kvalitu zrna ze svého osení. Kdyby to slyšel Pomeranč, doplnil by, že kdo si myslí, že Ježíš odešel k lidem dobrovolně, nezná dobře jeho přísného tátu."
"...má dost odvahy nebrat věci tak, jak jsou, smířit se s tím. Možná je potřeba daleko větší odvaha věci brát tak, jak jsou, smířit se s tím."
Související novinky (1)
10 nejprodávanějších eknih (duben)
02.05.2019
Citáty z knihy (1)
„Neprolévej slzy, dokud smíš doufat.“
Ocenění knihy (1)
2019 -
Magnesia Litera
(Kniha roku)
Kniha Hodiny z olova v seznamech
| v Právě čtených | 47x |
| v Přečtených | 357x |
| ve Čtenářské výzvě | 67x |
| v Doporučených | 36x |
| v Knihotéce | 226x |
| v Chystám se číst | 602x |
| v Chci si koupit | 111x |
| v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
Čína česká literatura lidská práva Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2006 |  Peníze od Hitlera |
| 2018 | Hodiny z olova |
| 2023 | Čokoládová krev |
| 2011 |  Kobold |
| 2005 | A já pořád kdo to tluče |
Radka Denemarková psala knihu pět let, já ji četla tři roky. Když jsem se podívala do přehledu výpůjček, Hodiny z olova jsem si domů v knižní podobě přinesla v lednu tohoto roku. Doslechla jsem se o nich ale tři roky zpátky, v zemi strak modrých a vran černých. Stáhla jsem si ji několikrát do čtečky, do mobilu, snažila se číst, ale vždy jsem došla maximálně po padesátou stranu. Těžké to bylo. Jak olovo. Když jsem se do ní konečně pustila s vervou tento rok, nečekala jsem, že i tak mi zabere její dočtení deset měsíců. To je s přehledem nejvíc, co mi kdy jaká kniha zabrala. Uf.
Kdyby se mě někdo zeptal, o čem to bylo, řeknu nevím. A je to pravda, protože já to opravdu několika líbivými slovy, která by prodávala, popsat nedokážu. Bylo to o Číně? Ano. O Česku? Ano. O rodinných traumatech, vazbách a krizích? Ano. O krizi středního věku? Ano. O Havlovi? Ano. O kapitalismu? Taky. O komunismu? Taktéž.... A mohla bych pokračovat. Bylo to o popravách, odběrech orgánů, malosti velvyslanectví, homofobii, totalitě, touze po pravdě, bylo to o lásce a nenávisti, bylo to o klidu a smíření, bylo to filosofické, politické, psychologické, dramatické, smutné, surrealistické...
Nejvíce mnou pohnula ta "malá" témata, která v rámci rodiny skrývají veliké bolesti...Programátorova matka, ach, jak jsem ji nenáviděla, protože takových matek kolem sebe máme. A jak jsem se smála Mimoňovi, protože takových mimoňů kolem sebe máme...
Každá z rodin prožívá svou hodinu z olova. A je to jen jejich hodina z olova. Jestli ji přežijí.
Na závěr několik citací z knihy, které mi utkvěly:
"Cti syna svého a dceru svou."
"Je snadné přenášet hory a měnit koryta řek, povaha člověka se však mění těžko."
"Naděje prostě není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne."
"Komunismus nám vymyl mozky. A kapitalismus nám vymývá srdce."
"...jaká škoda, že Noe a jeho parta nezmeškali loď."
"Zanech svět nepřátel jim samým. Neměj s nimi nic společného. A po nějakém čase zjistíš, že odešli."