Hovory k sobě přehled
Marcus Aurelius
Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hovory k sobě. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (91)
Nepřipadám si dostatečně vzdělaná ani inteligentní na fundovaný komentář k této knize. Takže jenom pár postřehů: měla jsem ji půjčenou a ráda bych si ji koupila, protože bych si v ní ráda čas od času zalistovala, natolik mi přijde důležitá. Je zajímavé, hezké, zarážející, jak současné myšlenky jsou v knize vysloveny. Lidstvo se za tu předlouhou dobu nezměnilo ani o píď. A možná kdybychom si to uvědomili, nebyli bychom tak nafoukaní.
Marcus Aurelius.....už před lety jsem se zamilovala do tohohle císaře ( jestli busty nelžou, byl to i velmi krásný muž).
Nebudu zde mluvit o jeho životě, skutcích a filozofii, kterou se celý život řídil.
Všem mohu jen doporučit, aby si jeho životopis přečetli dřív, než se ponoří do Hovorů.
Můžeme si jen představovat do jaké míry by se tomuto císaři podařilo změnit chod a společnost Římské říše , kdyby k tomu měl podmínky.
Ale neměl.
Musel stále válčit ,čelit obrovské epidemii, která zabíjela obyvatelstvo i vojáky bránící hranice, zodpovídat za správu celé říše, nedostatku financí....
Jedinou skvrnou na jeho čistém štítu je přehlížení pronásledování křesťanů.
On sám nikdy trestání křesťanů nenařídil, dokonce musel potlačovat povstáni proti křesťanům v mnoha provinciích říše.
Jednoduše: Když došly peníze na placení gladiátorů a lid se chtěl bavit, v arénách končili hrozným a hrůzným způsobem svůj život zločinci a křesťané, považováni tehdejší společností také za zločince.
Za jásání davů, ach jo.
Hovory k sobě vnímám jako deník, který si psal během válečných výprav, aby unikl na chvíli z mnohdy jistě hrozné reality, aby dodal sám sobě odvahu a sílu potřebnou ke zvládnutí břímě vládnutí.
Nebudu zde citovat jednotlivé útržky, přečtěte si celé Hovory k sobě. I my se musíme dnes a právě dnes vypořádávat s krutostí lidí, epidemiemi a dopady války.
Třeba vás myšlenky Marca Aurelia přivedou na správnou cestu, jak se s nepřízní osudu vyrovnat.
Podle mého názoru by svět byl dnes daleko lepším místem k životu, kdyby se stoicismus stal po celá následující staletí filozofií vštěpovanou dalším generacím.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (5)
„A hleď si osvojit jasnou mysl a nezávislost jak na pomoci vnější, tak i na onom klidu, který by ti mohli zajistit jiní. Stůj sám zpříma, nikoli zpřimován.“
„Kdyby ti některý z bohů oznámil: Zítra nebo nejpozději pozítří zemřeš, pak bys asi nepokládal za zvláštní výhodu zemřít spíše pozítří než zítra - ledaže bys byl svrchovaný zbabělec; neboť jak velký je tu rozdíl? Právě tak tedy nepokládej za zvláštní výhodu zemřít raději po mnoha letech než zítra.“
„Buď jak skalní útes, o nějž se láme vlna za vlnou: ale útes nepovoluje a bouře vod kolkolem usíná...Napříště tedy nezapomínej se řídit při všem, co tě navádí k zármutku, touto zásadou: Tohle není neštěstí, ba naopak, je štěstí, že to snáším statečně!“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Hovory k sobě v seznamech
v Právě čtených | 78x |
v Přečtených | 754x |
ve Čtenářské výzvě | 46x |
v Doporučených | 83x |
v Knihotéce | 367x |
v Chystám se číst | 567x |
v Chci si koupit | 216x |
v dalších seznamech | 12x |
Štítky knihy
antika starověk morálka Marcus Aurelius, císař, 121-180 starověká filozofie stoicismus
Autorovy další knížky
1999 | Hovory k sobě |
1973 | O vlastním osudu |
1908 | Myšlenky císaře Marka Aurelia |
2020 | Po Athénách: Výbor z Attických nocí a z listů Marku Frontonovi |
Měla jsem jí půjčenou z knihovny, takže jsem jí asi dostatečně nedocenila. Mít jí doma, občas se do ní podívám a nějakou úvahu si přečtu a v klidu zapřemýšlím. mirektrubak zmiňoval podobnost s Kazatelem, také mě některé části přišly obdobné. Celkově, ne že bych se vším souhlasila, o což asi ani nejde, je to rozhodně hodně zajímavý deník, náhled do mysli člověka vzdělaného a schopného.