Hraní videoher v dětství a dospívání přehled
Petr Květon
Kniha seznamuje čtenáře s aktuálními názory odborníků na problematiku videoher v kontextu dětství a adolescence a s jejich doporučeními, jak se vyrovnat s potenciálními riziky a maximalizovat možné přínosy. Autoři popisují, jak a proč se videohry staly dominantním způsobem trávení volného času dnešní mládeže, jaké jsou jejich negativní, ale i pozitivní dopady. Podrobně je rozebrána problematika násilí ve videohrách a nekončící debata akademických odborníků o tom, nakolik videoherní násilí reálně ovlivňuje lidské chování. Poskytnuty jsou i výzkumně zakotvené informace, které umožní rodičům lépe zachytit známky skutečné závislosti na videohrách včetně dalších negativních dopadů nadměrného hraní.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hraní videoher v dětství a dospívání. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Kniha určená více méně pro výzkumníky, ne pro laiky či rodiče doufající v rady, jak jednat s dětmi v souvislosti s hrami. I jako vědecká práce na mě však působila jako nafouknutá a nijak povedená diplomka. Zvlášť když závěry nejrůznějších výzkumů, které prezentuje, nedávají jednoznačné odpovědi (za což samozřejmě autor nemůže).
Související novinky (1)
Knižní novinky (33. týden)
09.08.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hraní videoher v dětství a dospívání v seznamech
v Přečtených | 6x |
v Knihotéce | 10x |
v Chystám se číst | 12x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
2020 | Hraní videoher v dětství a dospívání |
2011 | Testování v psychologii |
2020 | Řízení třídy: studenti učitelství a jejich provázející učitelé |
Knížka je poměrně tenká a mé očekávání se od výsledku poměrně lišilo.
Velkou část se autor věnuje souvislosti agresivity a hraním videoher. Nutno podoknout, že je to asi z tématu videoher asi nejdiskutovanější a nejomílanější otázka, jako jejím zrcadlem budiž tato kniha (cca 64 stránek je věnováno agresivitě a videohrám - několika studiím, které jsou často na můj vkus až moc dopodrobna popsány a tím lehce mohou snižovat pozornost).
Dále se autor stručně věnuje závislostem a hraním videoher (prakticky pár stránek), pozitivním aspektům hraní videoher (zajímavá, leč velmi krátká kapitola), esportu a hraní her v rodinném kontextu.
Ta první a "nejobjemnější" část knihy trochu zkazila celkový dojem: ano, vztah hraní akčních her a násilí je hodně diskutované téma, ve kterém se často na základě studií dozvídáme spíše rozporuplné výsledky, ale myslím že tady to nebylo moc na místě.
Co se týče stylu psaní - kniha je psaná odborným jazykem (pro laiky může být hodně pojmů neznámých) a místy připomíná tak trochu výtah z nějaké učebnice.
Jako knížka mě docela i bavila, ale jak říkám - to nerovnoměrné rozložení kapitol mě docela překvapilo, čekala jsem, že to bude pestřejší.