Hraniční porucha osobnosti přehled

11.08.2024

poruchu mám díky bohu po 6letech intenzivní léčby za sebou, knihu jsem četla spíš ze zajímavosti a věci jsou v ní hezky vysvětlené a dávají smysl. doporučuji i lidem co se s poruchou perou aktivně, musí ovšem doopravdy vnímat a ne knihu používat jako výmluvu pro své chování.. :) všem přeju ať se z toho dostanou, je to krásný!

03.04.2024

Neberte co zde píšu moc vážně. Je to cynické, ironické a přehnané. Ale i tak to je.

Hledání paralel mezi příběhem o Januježkovi a hraniční poruše osobnosti. Janježek se narodí napůl jako člověk (dolní polovina) a napůl jako ježek (horní polovina). Jeho otec, které chtěl mít (normálního) syna jej pak nemá rád a ponižuje jej. Janježek se vydá do světa, nebo spíše do lesa. Potká postupně dva krále, kteří v lese zabloudí. Oba přiměje k tomu, aby mu za radu kam mají jít dali to co doma potkají jako první, což je v obou případech královská dcera. Jeden král ho podrazí, druhý ne. Dceru toho krále, který ho podrazil Janježek popíchá. Nakonec je Janježek vysvobozen (zjistí se, že ježčí kůže je sundávací a pokud se spálí, je zlé kouzlo zlomeno) a šťastné si vezme princeznu, která si ho původně byla ochotná vzít jen proto, že to její otec slíbil. A ta popíchaná princezna jí to závidí. Janježek se vrátí k otci, který ho ale po vysvobození nepozná a tvrdí, že žádného syna nemá. Nakonec se ale spřátelí a otec s ním odjede na zámek (je to přece jen lepší než bydlet v chalupě).

Ukazuje, že nepochopení a odmítnutí může vést k izolaci a také ke zkratkovitému a impulzivnímu jednání, které je pro hraniční poruchu typické. Asi prvním vážným varováním o hraniční poruše Janaježka je to, že se při zradě prvního krále a jeho odmítnutí slíbeného, ale v podstatě nesmyslného požadavku, se Janježek mstí jeho dceři, která se do toho vlastně připletla omylem a nechtěně se stala středem jeho emocí. Autor ale rozebírá spíše jak vznikají problémy z toho, že Janježek nebyl přijat do společnosti a zažíval nezaviněné potupení. Tenhle problém ale zdaleka nemusí být příčinou (nebo snad důsledkem?) hraniční poruchy, ale vyskytuje si u mnoha jiných poruch. K trochu specifičtějšímu předvedení hraniční poruchy dochází, když autor líčí vztah z první princeznou. Docela dost si ten příběh upravuje - podle autorova výkladu Janaježka miluje z počátku i první princezna a na první pohled se k sobě hodí a doplňuji se (Jak na to proboha přišel? První princezna by jej už od začátku nebrala ani jako pasáka vepřů, natož manžela! Byl pro ni něco naprosto odporného. Ale dobře, určitá úprava příběhu snad není na škodu.). Janježek ji hlídá a vyžaduje po do ní mnoho pozornosti a princezna je z toho na nervy a nakonec ze vztahu uteče. Takže zde máme popsaný problém hraniční poruchy, ale příběh už je jiný. Druhá princezna chce Januježkovi jen pomoct. Nemá žádná očekávání a příjme ho prostě jen tak "zadarmo". Díky ní se Janježek smíří s tím, že věci jsou takové, jaké jsou (až po té, co získá půl království a celou princeznu), a tím se vysvobodí. Přijde na to, že nesmí dávat vinu ostatním. To, že jej otec šikanoval byla jen chyba Janaježka. Za to, že z části vypadal jako ježek si mohl jen on sám. Pokud připustíte, že si sami můžete za všechno, a že věci nemůžete změnit, vysvobodí vás to a najednou se všechno začne dařit. Klidně se stanete z pasáka vepřů králem a půlka ježčího těla bude najednou jen takový téměř neviditelný estetický nedostatek. Ještě že na to přišel. Ježčí kůže je spálena a Janježek je nejenom napravený, ale i krásný. Sláva novému krásnému králi, jehož schopnosti řízení království se zakládají výhradně na celoživotní zkušenosti z pasení vepřů! Sousední král a princezna jistě puknou vzteky! Sláva!

Lidé s hraniční poruchou si neuvědomují, že láska se nedá koupit (jejich vlastní pozorností) ani vynutit násilím (jak to Janježek zkouší u první princezny). Jsou přesvědčeni, že musí něco dávat a že pak něco dostanou. Podle autora knihy se láska dává zadarmo. Na rozdíl od autora si tím nejsem jistý. Ženy které nabízí krásu a muži, kteří nabízí svůj ekonomický úspěch nebo určitou pověst, to mají v lásce jednoznačně snazší. Problém tedy podle mě není v tom, že by láska byla zadarmo, ale v tom, že Janježek prostě nemá to, co se obvykle nabízí. Dokonce ani jeho rodiče mu nebyly schopní dát lásku zadarmo. A tak se snaží to zaplatit jinak, což jeho okolí většinou neakceptuje a on je kvůli tomu občas agresivní. Na rozdíl od autora velmi pochybuji, že kdyby Janježek chtěl manželskou lásku jen tak, tak by mu ji v jeho pozici opovrhované chudé zrůdky žijící v lese a živící se pasením prasat někdo nabídl, a nepomohlo by mu ani to, že hezky hrál na dudy. Lidem, kteří některé věci nabízí zcela automaticky a nevědomě se to asi bude zdát hodně cynické, ale je to z velké části jen jejich úhlel pohledu. U mnoha lidí s hraniční poruchou samozřejmě pomůže, pokud omezí ono "něco za něco", které si ostatní lidé neuvědomují a mají v jiných hranicích, ale to není případ Janaježka, který je na tom tak špatně, že mu nic jiného nezbývá (kromě toho smířit se s tím, že celý život prožije sám v lese nebo vyřešit věci jako Olga Hepnarová, což by ale byl podstatně jiný příběh). Janježek využívá toho, že ostatní jsou v nouzi a nutí je k věcem, které by za normálních okolností nikdy neudělali. Je to jediná jeho možnost a on ji (s nutnou obří dávkou štěstí) využívá naplno. A vyplácí se mu to. Princeznu si vezme nejdřív i přes to, že jej zjevně nemiluje a byla by raději, kdyby si mohla vybrat jinak. Ale pak se do něj i tak zamiluje a tak máme šťastný konec. Poučení z té pohádky také může být takové, že se nemáme dívat na etiku a máme urvat co můžeme bez ohledu na emoce ostatních. Když nám nemáme šanci, musíme si ji udělat. Ostatní si časem zvyknou. Rozhodně netvrdím, že zrovna tohle pohádka tvrdí, ale její výklad v knize není o moc více výstřední.

"Přitom svět je plný lidí, kteří, kteří za trochu uznání dělají mnohem víc, než by byli ochotni udělat, kdyby se dokázali osvobodit od očekávání, že za výkon se jim dostane pozornosti." - Možná že i to je problém těchto lidí. Pokud maximalizujete například v zaměstnání výkon, aniž by vám za to někdo předem něco dal, dnešní doba vás většinou vyždímá a odkopne. Pak se není moc čemu divit, že podobní lidé mají často deprese a poruchy nálad.