Internát přehled
Serhij Žadan
Internát je román o putování. Cesta, o níž se v knize vypráví, není dlouhá, vede však mezi městy, jež rozdělila válka. Hrdina, věčně nerozhodný a ke všemu lhostejný učitel ukrajinštiny Paša, se na poslední chvíli rozhodne, že z ohroženého internátu vyzvedne svého třináctiletého synovce. Je leden 2015 a na východní Ukrajině se válčí. Fronta se stále posunuje, putování nebezpečným územím nikoho se tudíž protáhne na několik dní. Je zima, mokro, prší a na zemi leží zbytky sněhu. Z dálky zní štěkot toulavých psů, hučení tankových motorů a zvuky výstřelů. Cesta pro Pašu znamená nutnost konečně dospět a přijmout odpovědnost za své činy. Síla Žadanova válečného románu tkví především v jeho atmosféře, která je často tíživá, vždy znovu ji však odlehčují pro autora typické básnické metafory a jemná ironie.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , ArgoOriginální název:
Інтернат (Internat), 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Internát. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Válka v celé své hrůze očima obyčejného chlapíka, který se jen snaží nějak protlouct a zachránit svého synovce z města v obležení. Surové, autentické, bez laciného moralizování či patetického hrdinství. Člověk může jen doufat, že něco obdobného se jednoho dne nepřelije i do naší kotliny.
Je rok 2015 a na východě Ukrajiny už přes rok trvá vál._ ka mezi Ukrajinou a proruskými separatisty. Fronta se neustále posouvá tam a zase zpět. Pro obyčejné lidi to znamená život v neustálém strachu. Jedním z obyvatel vál. _kou zmítaného území je učitel Paša. Jeho třináctiletý synovec Saško žije na internátě v nedalekém městě, které zrovna ovládli separatisté. Paško se proto sám vydává na dlouhou a nebezpečnou cestu, aby ho zachránil.
"Internát" na mě působil především jako velmi sugestivní postapokalyptický román. Celé vyprávění je dlouhá a smutná cesta opuštěnou a zdecimovanou krajinou, kde se jen občas narazí na osamělé přeživší a kde s._ mrt číhá na každém rohu. Autor dává hodně velký důraz na atmosféru, čemuž dopomáhá skvělý a vyloženě krásný poetický jazyk, který je plný hrátek se slovy, symboliky a metafor. Internát díky tomu není odtažitý a chladný jako jiné vál. _čné romány. Naopak je v jistém slova smyslu jemným a citlivým vyprávěním, které pojednává především o bezmoci civilních obyvatel.
Kniha se snaží být přístupná co nejvíce lidem, a proto se vyhýbá naturalistickým nebo obzvlášť deprimujícím scénám. Těm se věnuje spíše nepřímo a nechává čtenáři prostor pro vlastní interpretaci.
"Internát" je velmi působivá kniha, jejíž hlavní předností je silná atmosféra, kterou podtrhuje poetický styl. Mám k ní ovšem pár výhrad. Místy mi přišla ve svých myšlenkách možná až moc doslovná. Také bych ocenil věští psychologickou hloubku. Paša se se setkává s mnoha různými lidmi, kteří stojí na rozdílných stranách. Moc rád bych četl o jejich rozdílných pohledech a o dopadech v._lky na lidi z různých sociálních vrstev. Z mého pohledu je škoda, že se tomu autor věnuje poměrně málo.
I přes menší výhrady je "Internát" výborná a velmi působivá kniha, kterou rozhodně doporučuji, především pro její silnou atmosféru a skvělý autorův styl.
Hodnocení 4/5
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Internát v seznamech
v Přečtených | 75x |
ve Čtenářské výzvě | 32x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 39x |
v Chystám se číst | 72x |
v Chci si koupit | 16x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Rusko okupace Ukrajina uprchlíci ukrajinská literatura válečná literatura válka na východní Ukrajině (2014-2019)
Autorovy další knížky
2023 | Internát |
2011 | Big Mac |
2023 | Depeche Mode |
2015 | Ze života Marie |
2013 | Dějiny kultury začátku století |
Temno, temno, pár hodin světla a znovu temno. Mlha, černozem, špína za nehty. Pach mokré srsti.
Depresso o to větší, že člověk nemůže knihu na chvíli odložit a uklidňovat se myšlenkou „je to jenom kniha,“ a dokonce ani „už je to minulost, dneska se lidé tam mají líp.“ Ikdyž se svým způsobem dočkáme happy endu, pořád víme, že to happy end není, že opravdu „bude hůř“.
Nikdo vlastně neví, co se děje.
Skvělý lehký vývoj charakteru hlavního hrdiny, hrozně milý vztah strýce a synovce (to jediné asi způsobilo, že nakonec z knihy nemám jen smutné a depresivní pocity).
Přišlo mi ale trochu zbytečné mít na konci kapitolu z pohledu Sašky (zvlášť když jeho myšlenkové pochody nebyly odlišitelné od Pašových). A nelíbilo se mi, jak se tam psalo o ženách, neříkám, že to bylo nevěrohodné, to nedokážu posoudit, ale i tak mě to rozčilovalo.