Já byl frajer kluk: Příběh romského boxera a veksláka přehled
Stanislav Tišer , Marie Urbanová
Legenda boxu, Žižkova a romské komunity vypráví svůj divoký životní příběh. *** Z obyčejného romského kluka z chudé rodiny boxerským šampionem. Později vekslákem. A nakonec trenérem mladých kluků z ulice. Život Stanislava Tišera byl vše, jen ne nudný. Tykal si s policajty, vězení i pražské podsvětí znal jako své boty. Na jeho zápasy chodila celá Praha, užíval si přízně žen i nesmírného bohatství. A prošel si i těžkým obdobím závislosti na hracích automatech. Dnes učí kluky z žižkovských ulic disciplíně a smysluplně trávenému času. Byl – a je – to zkrátka frajer.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Já byl frajer kluk: Příběh romského boxera a veksláka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)


Já si to čtení tak užila! Je to jako roadtrip. Z vyprávění čiší obrovský životní nadhled. Měla jsem pocit, že se Standou sedím u stolu, tak moc je to čtivé.
V knize se prolíná vyprávění o rodině, boxu, vekslování, slabosti pro hezké holky i pobytu v base. V ničem se zbytečně nepatlá, zároveň je ale výpověď zcela vševypovídající. Jsem mile překvapená. Kniha předčila má očekávání.


Přečteno během víkendu. Vzpomínky slavného boxera, veksláka, Roma a zejména samorosta s velkým srdcem. Čtenář se dozví hodně o boxerské scéně na konci komunistického režimu (turnaje v Lucerně, zájezdy, reprezentace) i o slavném žižkovském boxklubu, který Standa založil (více třeba na jeho medailonku v Paměti národa) a kde dodnes trénuje a pomáhá nejen problémové mládeži. Pro mne ale těžiště knihy představuje popis veksláckého polosvěta konce osmdesátých let (bony, ruličky, skořápky) a s tím spojené historky - úplnej Bony a klid feeling. Je znát, že si život užil na plno, čtivosti pomáhá, že autorka zachovala v maximální míře Standův specifický slovní projev. Bonusem je pak slušná bibliografie a obsáhlá fotografická příloha. Za mne skvělý počin.
Související novinky (1)
Třpytivá, Druhá strana řeky a další knižní novinky (40. týden)
29.09.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Já byl frajer kluk: Příběh romského boxera a veksláka v seznamech
v Přečtených | 11x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 10x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Kniha se četla sama, a Standu rozhodně poznávám, aby také ne,
na Žižkaperku, tedy na Havlíčkově náměstí jsem strávil 4 roky života, mnohdy 5x týdně tréninkem. To když jsem byl na střední škole. Pak spíš jen nahodile. A ano, opravdu poznávám trenéra (je fajn,že zůstal zachován jeho projev) a dokonce některé jeho historky. Občas jsem tam byl dost brzo (vyhovovala mi ta svoboda v možnosti trénovat, ať to bylo v deset dopoledne, nebo v osm večer), tak se někdy šlo na oběd za roh do jídelny se Standou i s Vencou, se kterým jsme na společné fotce a který je bohužel, jak jsem se až v knize dočetl po smrti. Je fakt , že to v knize není tak cítit, ale Stada si nebral servítky ani se svými, jakože s romáky,jak říkal, dával jim přednášky, zjebal je,když netrénovali a pak prohlásil,achjo, serou na to,z deseti zůstanou možná dva. Ale i to bylo dost dobré. Když ho vzala jeho veselá, tak v tréninku,mezi koly, do toho tichého funění vletěl do tělocvičny a zařval: "Kdo to byl?!?!?!" a pak pokračoval: "cigááán, černý cigááán..." :-) Je tam vzpomenut i doktor, pokud je živ, počitám,že mu táhne na stovku, tak dozajista, vybaven inventárním číslem BC Žižkov,trénuje usilovně dál. Kdo se chce pobavit svéraznými historkami a takovým lehčím Pulp Fiction po Pražsku, nechť se neváhá začíst.