Jak jsem našel Livingstona přehled
Henry Morton Stanley
V sedmdesátých letech minulého století se uprostřed africké buše ztratil známý britský cestovatel David Livingstone, který se sem vydal hledat prameny Nilu. Na popud podnikavého majitele listu New York Herald, který vytušil senzaci, byla uspořádána výprava do nitra Afriky s cílem doktora Livingstona najít a přinést o něm zprávy. Vedením výpravy byl pověřen Henry Morton Stanley, zkušený žurnalista a ostřílený reportér britsko-etiopského konfliktu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak jsem našel Livingstona. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak jsem našel Livingstona v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Afrika 19. století cestování David Livingstone, 1813-1873, cestovatel
Po přečtení Temnou pevninou od stejného autora se mi ze začátku zdálo, že tady snad čtu jiného Stanleyho. Zajímavé byly ty přípravy expedice a i to, že vůbec než vyrazil do Afriky, musel absolvovat pro Herald ještě jiné cesty. Pak byla ale četba svízelná, jako výprava sama. Prostě se někam složitě jde a podrobně se to místními názvy popíše. Výprava se tu vždy setkává s nějakým kmenem a jeho náčelníkem ( tady překládají jako sultán ) a tomu se zaplatí látkou za průchod. Od války s Mirambem do nalezení Livingstona je to ale čtivé i napínavé. Vydání z roku 1912 je dvoudílné a tady musím konstatovat, že druhou část si pro sebe naprosto ukradl Livingstone. Obdivujete zarputilost a nezdolnou vůli obou cestovatelů, ale Livingstone k tomu přidává křesťanskou lásku , pochopení a duševní moudro. Byla to velká osobnost a je smutno, že ho nakonec touha stůj, co stůj, objevit pramen Nilu, dohnala až ke smrti. Končím komentář slavnou větou: "Doktor Livingstone, nemýlím-li se", i když tady přeloženou trochu jinak. Kniha je spíš pro milovníky cestopisů a i když nepatří k těm nejlepším, tak ponořit se v mysli do doby, kdy bylo co objevovat, za to stojí.