Jak se vám líbí přehled
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464232/bmid_jak-se-vam-libi-4pr-464232.png
4
362
362
Drama o pěti jednáních v překladu Josefa Václava Sládka. Čtenářské vydání. V komedii, vzniklé na počátku autorovy tvorby, vynikají chytré a důvtipné ženy a lidé čestní a hrdí, kteří jsou po zásluze odměněni. Ústřední dvojice, Orlando, syn rytíře Rowlanda de Boys, a Rosalinda, dcera vypuzeného vévody, se musí rozejít již po prvním setkání, aniž by si mohli vzájemně vyznat své city. Orlando se podobně jako Rosalinda znelíbí novému vévodovi Frederickovi a je nucen opustit svůj domov. Rosalinda se v doprovodu své sestřenky a šaška vydává za svým otcem do Ardenského lesa. Aby se ubránila případnému nebezpečí, rozhodne se převléci za muže. V tomto přestrojení se pak setkává s Orlandem. Ukázka z díla: Jak se vám líbí Jak se pamatuji, Adame, bylo to tak: — odkázal mi poslední vůlí jenom chatrných tisíc korun a jak pravíš, uložil mému bratru podztrátou požehnání, aby mne dobře vychoval; a tím začínají moje strasti. Mého bratra Jaquesa dal do škol, a pověst mluví skvěle o jeho zdatnosti; ale mne chová po selsku doma, či lépe řečeno, drží mne doma bez vychování; neboť nazveš snad vychováním šlechtice mého rodu to, co neliší se od chovu vola ve stáji? Jeho koně pěstují se lépe; neboť kromě dobrého obroku dostává se jim náležitého cviku a k tomu cíli berou se k nim za drahý peníz pojezdní; ale já, jeho bratr, neprospívám u něho v ničem, než na vzrůstu, začež mu jeho krmníci na smetišti jsou právě tolik povinováni, jako já. Kromě toho ničeho, jež mi tak štědře dává, zdá se, že mi jeho chování béře i to něco, čím nadala mne příroda. — Nechá mne jídat se svou čeledí, vylučuje mne z bratrského místa a pokud jen může, podkopává mé šlechtictví mým vychováním. To jest, Adame, co mne souží; a duch mého otce, který, jak myslím, jest ve mně, začíná se bouřit proti tomu otroctví. Nechci ho déle snášeti, ačkoliv neznám ještě rozumného prostředku, jak z něho vyváznout. Adam. Tam přichází můj pán, váš bratr. ...... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2010 , Tribun EUOriginální název:
As You Like It, 1623
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak se vám líbí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (44)
Tak rychle jako jsem si ji přečetla, tak rychle zapomenu obsah, který nebyl ničím zajímavý. Děj byl předvídatelný. Ani komedie, ani tragédie.
Nevím, jak je to možné, ale i když mě komedie nebaví, tohle bylo dokonalé. Shakespeare to prostě umí podat.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak se vám líbí v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 577x |
| ve Čtenářské výzvě | 41x |
| v Doporučených | 21x |
| v Knihotéce | 190x |
| v Chystám se číst | 75x |
| v Chci si koupit | 21x |
| v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Já se zamiloval. Byl-li posud mou nejoblíbenější komedií Večer tříkrálový, má nyní konkurenta. Vedle Violy se postavila Rosalinda. Prvou mám stále raději, obracím se však i za druhou. (Apropos, do komedií neřadím Kupce Benátského, Něco za něco ani Dobrý konec všechno spraví, ty jsou komediemi jen podle názvu.)
Nečekal jsem nic, dostal jsem mnoho. Úžasnou, vtipnou a krásnou (neobvykle krásnou!) hru plnou slovního i situačního humoru nejjemnější kvality. Opravdu mi to udělalo radost. Je to čistá komedie. Snad nejčistší, co Shakespeare napsal. Ne, že by neobsahovala nic temného, hned úvodem je nám připomenuta scéna Snu noci svatojánské "Buď si vezme tady toho pána, a to okamžitě, nebo zemře, jak přísný zákon Athén stanoví." Jedna k jedné to vidíme i tady, že nejedná se ovšem o otce, není to snad tak mrazivé. Hra má přitom, mimochodem, lecjaké podobnosti se Snem a Večerem. Bez této scény je však hra, myslím, ryze veselá a optimistická – což člověku občas prostě radost udělá.
Nepopírám, jak výše naznačeno, že největším tahákem je mi Rosalinda a její vztah s Orlandem. Ten vztah je svým způsobem literárně netypický. Rosalinda je dominantní a Orlando je submisivní (aniž to ví), Rosalidna si Orlanda vodí a vychovává si ho. Ten pohled je kouzelný, o to krásnější, že Orlando je šťastný. Je šťastný, protože neví, ale cítí a cítí jasně. Opravdu, veškerá přitažlivost, napjatá mezi těmito dvěma postavami, dostávala mne do kolen.
Jistě, zápletka i podání je souborem nepravděpodobností, podivností až nesmyslností, obsahuje až příliš mnoho bohů, snášejících se z nebes na stroji. No a co? Žak nám to říká jasně, je to divadlo, bože můj, svět, život je divadlo, co se tedy rozčilovat nad hloupostmi? Divadlo je divadlo a to je divadelní. Tečka. Žak nemluví, podle mne, apriori o našem světě, ale o svém světě. Co si z toho odneseme my, to je už náš problém.