Jak vychovat chlapce přehled
Veronika Kořínková
V roce 2018 se Veronice Kořínkové změnil život. Manžela jí odvezla sanitka do nemocnice a ona zůstala doma sama se dvěma malými syny. Starala se o ně, radovala se s nimi i smutnila a přitom přemýšlela – jak takové človíčky vychovávat, aby se z nich stali dobří lidé, moudří, zodpovědní a laskaví dospělí muži? Napadlo ji zeptat se na to mužů, kterých si váží a jsou jí inspirací, nejen svými profesními úspěchy, ale i charakterem. Vyptávala se jich na všechno, co je formovalo: jejich dětství, rodiče, vzdělání, kulturní vzory i vztah k víře. Výsledkem je fascinující kniha rozhovorů s Janem Sokolem, Pavlem Pafkem, Karlem Schwarzenbergem, Jiřím Drahošem, Michalem Horáčkem, Arnoštem Goldflamem, Petrem Pithartem, Tomášem Sedláčkem a Michaelem Kocábem. Nakonec se k projektu připojil i muž, kvůli kterému vznikl. Manžel Pavel pořídil do knihy fotografie, a všechny zpovídané tak ještě víc přiblížil.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak vychovat chlapce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)


Jak vychovat chlapce je kniha rozhovorů s některými významnými muži českých dějin, co se svobody a demokracie týče. Portréty mužů, kteří by mohli být pro dnešní chlapce vzorem. Ale také je to biografie jednotlivých mužů a hodnotit jejich život nikomu nepřísluší. Jejich jména se dozvíte v anotaci. Celkem 9 mužů. Doporučuji číst každý den jeden rozhovor, aby se vám život jednoho nepletl s druhým.
Rozhovory jsou vedené s citem a zaměřené hlavně na dětství, výchovu, období ve kterém dětství prožili, co je formovalo, otázky na víru v Boha. Samozrejme, to do jaké doby se narodili má na ně velký vliv. Přesto celý jejich život je ovlivňovalo hlavně to, s kterými dalšími významnými osobnostmi se setkali.
Klade důraz na to, aby se nezapomínalo. Ani na válku, ani na dobu útlaku sovětským svazem a komunisty. I to jak je důležité hlavně pro mladou generaci přečíst si o chartě 77 a co práce to dalo malými krůčky vymanit se z totality a co museli naši předkové obětovat.
Jak je důležité číst a mít politický přehled a chodit volit. Samo se nikdy nic neudělá a je to v rukou vás mladých předat svým dětem, aby mohly žít v míru. Z válek a jiných dějin se je potřeba poučit. Tahle kniha je na dobrý cestě předat dál trochu toho selského rovného rozumu, jak by se lidé a muži měli chovat.


Kvůli těžké životní situaci zůstala autorka po nějakou dobu sama se syny. Celý ten stav ji navedl k zamyšlení, jak je vychovat, aby se z nich stali dobří lidé. A zrodil se nápad na knihu, ve které vyzpovídala několik mužů, které pro ni byli inspirací. Otázky se týkaly dětství, rodičů, ale také vzdělání a jejich vzorů. Často byla zmíněna i tehdejší politická situace - na mě to bylo místy až moc, ale zase chápu, že dotazovaní v té době žili.
Nejvíc mi byl názorově blízký Pavel Pafko. Velmi sympaticky a mile na mě působil Arnošt Goldflam. Moc se mi líbil i rozhovor s Michalem Horáčkem. A nejvíc mě bavil poslední rozhovor s ekonomem a filozofem Tomášem Sedláčkem, který byl pro mě nejvíc lidský.
Celý projekt je velmi zajímavý, včetně názorů přátel na jednotlivé muže. Mě osobně by ale taky zajímalo, čím konkrétně inspirovali autorku a tím myslím každý zvlášť. Čekala jsem víc zážitků z dětství než těch politických a kvůli tomu mě kniha tolik nechytla, ale tím knihu v žádném případě nezatracuji. Naopak je vidět, že autorka věnovala spoustu času nejen samotným rozhovorům, ale i přípravě. Skvělý nápad byl zapojení manžela do projektu, který zpovídané muže nafotil a vnesl tak do knihy svůj pohled.
A nesmím zapomenout zmínit, že autorské honoráře z knihy budou věnovány Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak vychovat chlapce v seznamech
v Přečtených | 11x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 5x |
v Chystám se číst | 17x |
v Chci si koupit | 4x |
Tato kniha byla pro mě, výstup z komfortní zóny. Proto budu knihu hodnotit jen slovně. Ale chtěla jsem si ji přečíst ze zvědavosti. Pro mě nejzajímavější rozhovory byly s panem Pavlem Pafkem a Tomášem Sedláčkem. Ostatní rozhovory mi bohužel přišli v odpovědích zpovídaných pánů velmi podobné, ale dává to smysl když vyrůstali ve stejném období. Jediné, co mi chybělo bylo nějaké shrnutí nebo momenty od autorky, co si sama z těchto rozhovorů odnesla. Ale to je samozřejmě, můj subjektivní pocit. Pan Kořínek svými fotografiemi dodal dílu šmrnc.