Jaro v domě přehled
Jaroslav Havlíček
Jádrem novely je příběh o proletářské dívce Agátě, která je terčem záletů starších osamělých mužů. Dívka všem útokům odolává a zamiluje se mladého chlapce, který ji však opustí. Nakonec se stane manželskou obětí starého hodináře.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jaro v domě. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Tahle kniha se mi moc nelíbila. Pořád jsem si říkala, že by to chtělo upravit, tuhle odebrat, tuhle přidat, a když jsem si pak přečetla doslov, tak jsem pochopila, že ani Havlíček nebyl s knihou spokojen a kdyby nezemřel, ještě by jí určitě přepracoval, možná rozšířil...
"I lidé byli vyprahlí a podobní poušti. Jen večer, když panoráma tisíců světel zazářila z údolí, a měsíc visel v blouznivém oparu, podoben lampiónu, lidé oživovali a užívali svého procitnutí k úštěpkům, klepům a zlomyslnostem. Řeči, které se tady vedly, byly tak bezvýznamné, úvahy tak sprosté, zájmy, jež zde se rýsovaly, byly tak ubohé, že ten, kdo ještě v tomto století věří v lidskou duši, byl by ztratil veškerou iluzi, kdyby přišel mezi tyto lidi a nahlédl do jejich pustého života."
Kdybych byla školáče, napsala bych do komentáře: Kniha se mi nelíbila.
Nelíbila se mi, protože z ní prosakoval pocit téměř zadostiučinění, že věci jdou špatně, nic dobrého se nikdy nepovede a všechno cenné se stejně utopí v banalitě. Ošklivit si zlo považuji za normální, odhalovat zlo považuji za rozumné, ale "radovat" se z něj (je to skutečně radost v uvozovkách, cynická imitace radosti zrozená z únavy, hněvu, bolesti či kdovíčeho...) mi nepřipadá zdravé. Většina lidí z toho naštěstí vyroste.
Ale možná je to přecitlivělost, možná to jiný čtenář bude vnímat odlišně.
Související novinky (1)
Jaro v knihách
22.03.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jaro v domě v seznamech
v Přečtených | 41x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 27x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
1963 | Neviditelný |
1957 | Petrolejové lampy |
1940 | Helimadoe |
1939 | Ta třetí |
1999 | Muž sedmi sester |
Hned na začátku mě potěšila bravurně vylíčená charakteristika postav, díky které jsem se těšila, že budu klasicky vtažena do děje, jak to tak většinou u Havlíčkových děl mívám. Nicméně děj v mnohém pokulhával, většina postav mi přišla ve výsledku nepodstatná. Od půlky jsem se k novele vracela jen proto, abych knihu dočetla. Ale vzhledem k tomu, že jde o autorovu prvotinu, chápu jisté nedostatky a i přes ně jsem po přečtení z celkového příběhu cítila melancholickou atmosféru, kterou pak nalézáme v jeho pozdějších dílech. Těch 150 stran mi za přečtení stálo, ale znovu se k nim vracet určitě nebudu.