Jedinec a společnost středověkého západu přehled
Aron Jakovlevič Gurevič
Ve své poslední velké práci Jedinec a společnost středověkého Západu, jež byla původně napsána pro ediční řadu Utváření Evropy, se pokusil odpovědět na otázku, zda již ve středověku došlo ke zrození individua. Prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení. Podle jeho zjištění se naopak se zřetelnými projevy individualismu setkáváme již ve středověku, jehož společnost nežila pouze korporativním způsobem života, ale v mnoha ohledech kladla důraz na individuální odlišnosti. Ve svých úvahách popírá koncept, že by středověk neznal pojem autora a že by středověcí tvůrci dávali jednoznačně přednost anonymitě. Na mnoha příkladech pak ukazuje, že středověký smysl pro uchování paměti jako hodnotově pozitivní kategorie individualitu podporoval a pokoušel se ji všestranně rozvíjet.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Individ i socium na sredněvěkovom Zapadě, 1994
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jedinec a společnost středověkého západu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jedinec a společnost středověkého západu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 8x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 10x |
Autorovy další knížky
1978 | Kategorie středověké kultury |
1996 | Nebe peklo svět |
2016 | Jedinec a společnost středověkého západu |
2007 | Historikova historie |
2022 | Kultura a společnost středověké Evropy očima současníků: Exempla 13. století |
Kniha pro laického čtenáře možná pro začátek příliš náročná (v případě zájmu seznámit se s Gurevičovou tvorbou bych začala knihou Nebe peklo svět), nicméně přesto nesmírně čtivá a objevná. Rozšíření pohledu na středověký Západ o prostor Skandinávie, mnohdy historiky pojímanou a odsouvanou jako periferii, přineslo autorovi možnost zcela nově hodnotit vnímání jedince, osobnosti středověkého člověka. Velmi novátorské je pak i vyvracení role středověkého umělce jako pouhého řemeslníka, který svá díla nesignoval. Snesené důkazy toto klišé zcela vyvrátily. Obdiv k autorovi je o to větší, že na své poslední monografii pracoval poté, co přišel o zrak. A nezbývá si než přát, aby se naplnil jeho povzdech ze závěru a Rusko našlo cestu z krize přikloněním se k Západu a společnému dědictví.