Aron Jakovlevič Gurevič

Přidat do oblíbených Koupit knihy

ruská, 1924 - 2006

Populární knihy

/ všech 5 knih
Nebe peklo svět
Nebe peklo svět
Historikova historie
Historikova historie
Kategorie středověké kultury
Kategorie středověké kultury
Jedinec a společnost středověkého západu
Jedinec a společnost středověkého západu

Nové komentáře u knih Aron Jakovlevič Gurevič

Nebe peklo svět Nebe peklo svět

„Těžké a náročné čtení, pátrání po lidové kultuře(mentalitě)středověku nevzdělaných, jejíž střípky se mají odrážet v pramenech lidových kázání, zpovědních knih a exempel.Ačkoliv nejsem na historii a středověk odborník ani znalec, pouze občasný čtenář historických románů různých kvalit;tohle obtížné čtení bylo místy pro mne velmi zajímavé.Zvláště citace z pramenů,jejich dávání do souvislosti a kontextu christianizace a vzdělávání lidí, kteří na vyšší církevní vzdělání neměli dostatečnou inteligenci,nebo peníze anebo obojí.Autor třeba v jedné z kapitol popisuje snahu přenést srozumitelným způsobem těmto lidem základy křesťanské víry tak,aby ji alespoň trochu pochopili, což vedlo ke vzniku zmíněných lidových kázání, exemplů,kultu světců a různých lidových vidění z "onoho" světa.V jiných se zabývá například čarodějnictvím,nebo úvahami o vzniku učení o očistci anebo o posledním soudu na konci věků a soudu po smrti člověka. Celkově pro zájemce o historii a středověk vhodná kniha.“... celý text
— tonysojka

Kategorie středověké kultury Kategorie středověké kultury

„Výborná kniha.“
— Kabuky

Kategorie středověké kultury Kategorie středověké kultury

„Gurevičova kniha byla pro mě bezmála zjevením svého druhu. Pojala totiž celou problematiku středověku (chcete-li "feudální společensko-ekonomické formace"), jeho společnosti a institucí způsobem, který jsem do té doby u nikoho jiného nečetl a který se mi zdál - a dodnes zdá - jako mimořádně novátorský a originální. Sovětský historik totiž analyzuje kulturní kategorie. Pochopitelně nejde o kategorie v Kantově chápání, tedy nějaká apriorní schémata. Jsou to na bohatém emprickém základě vybudované modely základních hodnot, v nichž se pohybovalo myšlení, tvorba, život a smrt středověkého člověka. Klasická medievistika zkoumala hlavně nashromážděný materiál a "velké dějiny" (od dob, kdy Leopold von Ranke a jeho škola začala kriticky zkoumat písemné prameny), křesťansky orientovaní badatelé zaměřovali pozornost na pohyb idejí a pohyb náboženského vědomí. Marxismus pak obrátil pozornost na nesmírně důležitou hospodářskou základnu a začal opravdu do hloubky zkoumat podobu ekonomických vztahů. Nejnověji je velkým hitem mikrosociologie resp. mikrohistorie (viz např. klasická kniha "Sýr a červi"). Gurevič byl už sice poučený všemi těmito postupy, ale na problém se podíval z jiného hlediska. Tedy, položil si otázku, jak vypadal ten nejobecnější obraz světa středověkého člověka. K tomu, aby takový obraz zrekonstruoval si pomohl základními kategoriemi a položil sérii otázek, umožňující popsat, v jakém světě vlastně středověký člověk žil. Respektive, jak jej on sám viděl a hodnotil. Tedy co pro něj znamenalo "rychle a pomalu", "daleko a blízko"? Jaké bylo vnímání času? (Kap. "Mikrokosmos a makrokosmos", "Co je čas"?) Na jedné straně zažíval cykličnost přírody (mikrokosmos) a na druhé straně tu existovala perspektivace daná Stvořením světa, který má svůj počátek i očekávaný konec (makrokosmos) Gurevič dále klade otázku po měřítku. Jak tedy vypadala mapa světa, kde neexistovaly vzdálenosti abstraktní, ale jen a pouze konkrétní? Vždyť ujít pěšky (našich) sto kilometrů není docela totéž jako jako je ujet na koni; jít den po stepi je zcela jiná vzdálenost, než jít tentýž jeden den hustým lesem či dokonce v horách. Takže si představme mapu kreslenou měřítkem subjektivním, kde mírou je námaha člověka - hory se velmi protáhnou, pláně zúží..) Je to mapa méně adekvátní než ta s kilometrovníkem? A takto si vědec klade otázky další: po spravedlnosti - tedy, co bylo podle tehdejšího vnímání spravedlivé? Pro koho? (Kapitola "Zákonem je nutné budovat zem...") Nesmírně zajímavé jsou pak kapitoly o bohatství a práci (Kap. "Dar si vždy odplaty žádá a "Hřích ziskuchtivosti"). Tam například spisovatel ukazuje, že "poklad" znamenal především "štěstí" a "moc". Zakopat poklad neznamenalo zdaleka jen jej pragmaticky skrýt pro pozdější požití- šlo o ukrytí "štěstí", aby jej nepovolaný nemohl uloupit - jako Kostěj Nesmrtelný, který má pečlivě ukryté své srdce... A máme tu feudální morálku, jíž bylo cizí kupit bohatství pro bohatství. Feudálové byli chtiví a rozhazovační současně. Peníze nebyly kapitálem, ale měly se utrácet (kap. "Sloužit a rozdávat"). A utrácet okázale, velkoryse, směle - a tak stavěli nejen hrady a tvrze, ale i kláštery, chrámy, kostely, zakládali nadace. Neoddělitelnou stránkou často zoufale rychlého a krátkého života bylo budování památníků čnících do věčnosti... Atd. atd. Pokud řekneme, že lidé ve středověku byli v podstatě stejní jako my, je to zajísté očividná hloupost. Nikoli proto, že by se od nás lišili biologicky. Co bylo jiné, to byly hodnoty, jimiž žili a způsob, jakým vnímali ty nejzákladnější kategorie - svět, prostor, čas, život, smrt. Ale také práci, spravedlnost, bohatství.... Každopádně, Gurevičova kniha vzbudila v sovětské (ale nejen v ní) medievistice zaslouženě malé furore a byla v sedmdesátých letech velice diskutovaná. Jistě, lze namítat, že pracuje s příliš obecnými pojmy, příliš velkoryse generalizuje, neobrací dostatek pozornosti na rozmanitost podob tehdejší společnosti... Každopádně je v každém případě nesmírně podnětná. Alepoň pro mě. A jak tak čas oponou trhnul a staré spory dávno utichly, tak tato kniha rozhodně přetrvá.“... celý text
— PeterRainhard

Kategorie středověké kultury Kategorie středověké kultury

„Stále aktuální klasika.“
— lucid

Kategorie středověké kultury Kategorie středověké kultury

„Úžasně sepsaná práce, kterou jsem přečetla jedním dechem. Čtivě a zajímavě pojaté téma středověku, nato, že je kniha trochu staršího data vydání, nadchne i "moderního" čtenáře - pokud Vás tedy téma středvověku zajímá :).“... celý text
— tessa.mik

Přejít na knížky autora