tonysojka komentáře u knih
Se čtením knihy jsem to měl stejné,jak píše Covenant.Dlouho jsem se jí výhýbal,a když už začal číst,nedočetl.Prostě příliš mnoho knih a málo času,jak píše roso.mak.
Ale autorka vyprávět umí,chce to jen číst pomaleji a dát tomu trochu času.
Pro mne málo slovíček a výtvarné umění autorky nedokážu ocenit.Proto jsem chtěl dát za tři,ale když jsem viděl,jak si v tom nadšeně listují přátelé z Čech a skvěle se baví,tak nakonec zvyšuji hodnocení.
Posloucháno v audio verzi. Sympaticky optimistické, vtipné, občas proložené nějakými moudrými postřehy o lásce,přátelství,odvaze a životě.Celkově vyprávění na pohodu a dobrou náladu.
Monumentální, rozmáchlý román o mnoha vrstvách;příběh člověka,kterému život protéká mezi prsty,aniž by v něm něco výjimečného dokázal;kterých v dětství sexuálně zneužit a v dospělosti opuštěn manželkou,která odchází za svými sny a cílem stát se slavnou spisovatelkou.O jeho vyrovnávání se se svou minulostí, dětstvím,výchovou svého syna,stárnutím,smrtí milované ženy;to vše se odehrává na pozadí dějin od druhé světové války až po pandemii covidu.
Za mě nejlepší Ewanova kniha.
I když mám totalitou pokřivené vnímání šlechticů,které se naposledy projevilo při přímé prezidentské volbě, příběh mě oslovil.
A hodně.
Historie zániku rakousko-uherské říše, průběhu Velké války a osudů císaře Karla,jeho ženy a dětí je velice zajímavá.Velmi citlivě napsaná,s úctou,s respektem,čtivá.
Kniha mi byla doporučena jako vhodné čtení na dovolenou na Madeiru, kde je císař pochován, leč dočtena teprve nedávno,protože na poznávacích zájezdech na čtení moc času nezbývá.
Děkuji za doporučení a tip na kvalitní historickou knihu o konci jedné éry evropských dějin a jednoho šlechtického rodu.
Kombinace špionážního thrilleru a detektivky se panu Dánovi opravdu povedla.Napínavé,zajímavé,jen ty dialogy mezi Chosém a Krauzem jsou místy trapné.
Doporučoval bych je "vypilovat" nebo raději úplně vyhodit
Posloucháno jako rozhlasová hra.I když před audioposlechem preferuji četbu (usínám u něj),tohle představení bylo skvělé,paní Medvecká excelentní a zážitek nezapomenutelný.
Těžké a náročné čtení, pátrání po lidové kultuře(mentalitě)středověku nevzdělaných, jejíž střípky se mají odrážet v pramenech lidových kázání, zpovědních knih a exempel.Ačkoliv nejsem na historii a středověk odborník ani znalec, pouze občasný čtenář historických románů různých kvalit;tohle obtížné čtení bylo místy pro mne velmi zajímavé.Zvláště citace z pramenů,jejich dávání do souvislosti a kontextu christianizace a vzdělávání lidí, kteří na vyšší církevní vzdělání neměli dostatečnou inteligenci,nebo peníze anebo obojí.Autor třeba v jedné z kapitol popisuje snahu přenést srozumitelným způsobem těmto lidem základy křesťanské víry tak,aby ji alespoň trochu pochopili, což vedlo ke vzniku zmíněných lidových kázání, exemplů,kultu světců a různých lidových vidění z "onoho" světa.V jiných se zabývá například čarodějnictvím,nebo úvahami o vzniku učení o očistci anebo o posledním soudu na konci věků a soudu po smrti člověka.
Celkově pro zájemce o historii a středověk vhodná kniha.
Literární práce po jazykové stránce určitě perfektní, autorka velmi citlivě, vnímavě popisuje osudy jedné volyňské rodiny během minulého století.
Zároveň se příběhem táhne taková ta jakoby východní odevzdanost osudu, pasivita a beznaděj, která mu spolu s popisy ukrajinských lidových zvyků a pověr dává zvláštní příchuť.
".....Líza je opět na konci,zahnaná k východní zdi,za níž se může všechno stát. Třaskavá směs komplexů méněcennosti a velikášství,strašidlo celého jejího života. Cítí se jako malá myška,před kterou se tyčí veliký medvěd. Myška piští:"já bojus "
A medvěd se kymácí ze strany na stranu a dobrotivě praví "Něbojsa, ty privykněš "....
Několikrát jsem rozečetl Zábranův "Celý život " a odložil,protože mne odrazovala častá skepse(oprávněná)vyzařující z textu, a také počet stran.Proto jsem přívítal rozhlasové zpracování knihy a děkuji člověku, který mi dal něj tip.
Rozhlasový výběr a zpracování je podle mě excelentní,myslím že v něm jsou nejdůležitější se Zábranových vzpomínek a úvah.
Po poslechu jsem znovu rozečetl text, ovšem časem se v něm objevuje více temnoty než v Mordoru a zatím to prostě nedávám dočíst.
Optimističtější jsou jeho Povídky, které tímto doporučuji.
Zábrana byl sice pevný a nekompromisní, ovšem zhořkl a zcyničtěl.Co prožíval při tom všem, co prováděli jeho rodičům a jemu, se tomu vůbec nedivím.Na druhé straně existují lidé (tak narychlo mě napadá Zahradníček, Opasek),kteří útlakem bolševiků nezhořkli.
Čím to je nevím,každopádně obdivuji všechny, kteří prošli jakýmkoliv nátlakem, útlakem a nedali se zlomit.
Historie zpracována formou rodinné ságy, jejichž výskyt na stejné téma mi v poslední době připadá poněkud přemnožený,anebo mám prostě jen smůlu,že se nima střetávám náhodně ať už v knihovně nebo jinde.
Psáno čtivě,téměř holými větami,osudy postav uvěřitelné v příběhu o tom jak za válek je hlad a zle; zvláště ženy to těžce nesou,k tomu všemu trápeny muži trpícími traumaty z válečných zážitků,kteří končí jako alkoholici a sebevrazi.
Nebýt nesympatické Anděly (i když daleko nesympatičtější mi byla přepečlivá úzkostlivá,věčně ustaraná Marta),dal bych jen za tři, takhle ční z příběhu a dává sílu k dočtení.
Za mě to přesně vystihuje komentář "changaj".Bonusem k pohádce je popis přírody a lovu grónských žraloků.
Za mě vynikající práce v žánru,strhující, napínavá s nekompromisním závěrem,perfektními popisy řádění živlů na Moravě;čtivostí a kvalitou daleko přesahující Kingovo To,jímž byla inspirovaná. K tomu přesné sondy do myšlení, chování a jednání postav.Stručnější než Šepot z lesa,méně stran v tomto případě bylo lépe.
Vypadá to, že se nám tady objevila hvězda horroru a mysteriózního thrilleru.
:)
Těším se až se někdy dostanu k Třem sekerám a držím autorce palce ať si při psaní udrží vysokou úroveň textů a vyprávění.
Krev,porno a pěkně nakreslená místy vtipná strašná blbost.Pokud je to myšleno jako parodie, mohlo by být na jednu hvězdu.
Bratrstvo krve nevermore.
Sorry jako.
:)
Další z uměleckých zpracování tématu války, změn chování a jednání člověka pod nátlakem strachu o život nebo možnosti páchat násilí a zvůli.Připomíná mi knihy jako třeba"Laskavé bohyně","Píseň kamene"nebo"Kůži".
Ovšem žádná z těchto knih se nikdy nepřiblíží k otřesu z faktických výpovědí očitých svědků válečných hrůz jako třeba"I zvíře mělo víc útrpnosti než člověk",nebo z Borákova"Na příkaz gestapa",nebo i Lednické"Životice,obraz (po)zapomenuté tragédie ".
Brodeckova zpráva je zprávou o lidské malosti, tuposti, strachu z neznáma a ochotě mu předhodit i lidskou oběť kvůli falešné jistotě bezpečí.Přesto se ve zprávě objevují i jiskřičky naděje a lásky, představované popisem vztahů Brodecka k rodině či oběti, i když samého Brodecka tíží vina vlastního selhání a zbabělosti kvůli touze přežít.
Za mě je to zpráva, zazpívaná písní kamene a vrytá pod kůži.
Skvěle demaskované falešné vlastenectví a morální pokrytectví polské společnosti příběhem člena komunity tzv."dresařů" a jeho přátel, věčně zdrogovaných, shánějících fet,obluzených nejen drogami ale i falešnými idejemi a názory různých komunit např.satanistů nebo anarchistů.
Téma vyprávění mi připomínalo hodně Temný obraz od P.K.Dicka,scénář a dialogy jakoby napsal Tarantino, jazyk vulgární, nadsázka a humor cynický, osobně mi sedl a navzdory vážnosti tématu jsem se u knihy zasmál a dobře bavil,protože se autorka na své postavy dívá s nadhledem, pochopením a soucitem.
Zcela se ztotožňuji s komentáři Lesehest,Dreamer X9 a KnihománieN.
Po přečtení mám stejný názor.
Poetická a temná balada o krutosti války i lidské a beznaději;těžko stravitelná,dlouho zůstávající v hlavě.
Kniha rozebírá některé díla polských autorů, kteří hledali údajné kořeny Poláků ve slovanství kvůli pocitům křivdy z násilné christianizace,arogance a přezíravosti germánských misionářů a také z rozdělení Polska v 18.století.Autorka si všímá v dílech myšlenek, názorů, které vedly ke vzniku různých národnostních a nacionalistických idejí,k obrazům Polska jako oběti a posléze spasitelky Evropy;přičemž fakt, že Polsko bylo určitou dobu kolonizátorem Ukrajiny a chovalo se k ukrajincům naprosto otřesným způsobem,což se jim vrátilo tragickými událostmi ve Volyni;byl přehlížen, zamlčován a zlehčován.Nad tím vším literárním blouzněním a třeštěním by se dalo pousmát a mávnout rukou, kdyby člověk nevěděl, jakou moc a sílu mají tyto názory v ovlivňování úsudku i v dnešní době.
Zajímavé pro mne byly i části kde popisuje střet slovanského pohanství s křesťanstvím, christianizaci Polska, rozdíly mezi západní a východní církví a zmiňuje se i o misi Cyrila a Metoděje a její potlačení ze strany latinské církve.
Text je to sice dvacet let starý, Polsko co se týče postavení v Evropě je už možná někde jinde, než bylo v době kdy ho paní profesorka psala;přesto čtivý,poučný a inspirující.
Mě například k tomu,abych si někdy přečetl Mickiewiczovy "Dziady" v originále.
:)
Příběh je to srdcervoucí,téma nad kterým nemůže nikdo jen tak mávnout rukou a ještě podle skutečné události,no teda, jak se to mohlo někde někdy vůbec stát.
Jenomže já jsem při čtení ve stylu zpracování viděl kalkul o co největší vyždímání emocí z čtenářů šokem z vyprávění z pohledu dětské oběti.Jasně,že takhle se mají thrillery psát a píšou, aby byly čtivé,dobře se prodávaly a vydělaly penízky na složenky.
Jenže na mě příběh způsobem jakým je zpracován působil dojmem braku, který si událost a její účastníci nezaslouží.
Co mě zaujalo byl popis tzv. "novinařiny"
Tomu bych i věřil.
:)