Ještě jsem tady přehled
Tereza Brdečková
Rozhovory o životě, dějinách a stáří. Knižní podoba dlouholetého televizního pořadu Ještě jsem tady je výběrem z „rozhovorů s lidmi, kteří mají víc za sebou než před sebou.“ Tereza Brdečková a Zdeněk Tyc v něm představili desítky českých seniorů. Někteří jsou právem slavní, jiní jsou neprávem zapomenuti. Ale téměř všichni prožili dík bouřlivým dějinám život jinak, než si představovali.Tereza Brdečková převedla do literární polohy pravdivé příběhy lidí, jimž se život nevyhýbal.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ještě jsem tady. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
... ani jsem netušila, že takový pořad v televizi byl. Příběhy lidí, které mě zaujaly ať už moudrostí nebo skromností, které je na světě málo. Našla jsem archiv a ráda se podívám i na ty, o kterých se v knize nepsalo
Moc se mi líbily tyhle pořady o lidech, kteří jsou velice zajímavý a ani bych - nebýt tohoto pořadu - se o nich nikdy nedověděl. Lidé z různých oborů, obvykle skvěle vypravující o své celoživotní práci, či těžkých osudech, poučení a zkušení, že jsem mnohdy na ně jen potěšeně koukal, a mnohokrát jsem si jejich povídání nahrál.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ještě jsem tady v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 11x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2010 | Alhambra |
2006 | Slepé mapy |
2022 | O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha |
2004 | Učitel dějepisu |
2008 | Listy Markétě |
Také jsem tento pořad neznala. Ale v době jeho vzniku více než před dvaceti lety by mně asi ani nezaujal. Zato není jsem se v knize získala mnoho inspirace...
"Stáří je přece stav ducha, nikoli stav těla. Několik zásad musí dodržet každý, kdo nechce zchátrat. První zásada - nikdy nepřestat pracovat. Pracovat se musí a člověk má pokračovat v té oblasti, ve které strávil celý život. POkud pracoval hlavou, musí přemýšlet. Ja slýchám od lidí, jak se těší na šedesátku, až půjdou do penze a odsunou se na chatu. Potom to opravdu udělají, sázejí mrkvičku, rýpají se v zemi, jsou krásně opálení, mají svaly, ale zblbnou. A když zblbne hlava, tělo ji následuje velice rychle. Další zásada - človek se má snažit nedělat nic naposled. V tu chvíli, kdy se rozhodneš něco už nedělat nebo jen ještě jednou a naposled, tak jsi skončila a jsi stará. Opustíš jedno a pak začneš opouštět další a další věci, které tě těši.... str. 64