Jsem citlivá bytost aneb Srdce nezná mapu přehled
Eve Ensler
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79268/mid_jsem-citliva-bytost-aneb-srdce-nezn-stk-79268.jpg
4
54
54
Utajený život dívek z různých koutů světa Od autorky bestselleru Vagina monology Dnešní dívka se často ocitá jako mezi dvěma mlýnskými kameny – chce potěšit druhé a vyhovět nejrůznějším očekáváním svého okolí, ale zároveň by ráda zůstala věrná sama sobě. Odmalička se učí, že nesmí být příliš horlivá, příliš vášnivá, příliš rázná, příliš laskavá, příliš otevřená. Je vedena k tomu, aby potlačovala své instinkty, svůj hněv, své touhy a sny, aby byla vždy zdvořilá, aby dodržovala pravidla. Kniha JSEM CITLIVÁ BYTOST ANEB SRDCE NEZNÁ MAPU je oslavou opravdového vnitřního hlasu každé dívky a výzva všem dívkám, aby se nebály říct nahlas, co chtějí, aby šly za svými sny a staly se ženami, jakými si přejí být. Mezi dívkami, které Enslerová stvořila, najdeme mladou Američanku, která na maloměstské střední škole vzdoruje tlaku svých vrstevníků, anorektičku, která si píše deník o tom, jak hladoví, mladou keňskou Masajku, která si nechce nechat zohavit ohanbí obřízkou, čtrnáctiletou bulharskou sexuální otrokyni, čínskou dělnici, která vyrábí panenky Barbie, íránskou studentku, která se nechá přesvědčit k plastické operaci nosu, nebo těhotnou dívku, která se rozhoduje, jestli si má své dítě nechat.... celý text
Literatura naučná Sociologie, společnost
Vydáno: 2011 , PráhOriginální název:
I Am an Emotional Creature: The Secret Life of Girls Around the World, 2010
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jsem citlivá bytost aneb Srdce nezná mapu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Nepřijde mi vhodné poukázat na špatnost světa prostřednictvím dívek.
Jistě. Život dívek a žen je obtížný, možná v mnohém složitější, než je mužský svět.
Ale dívky si mnohdy svět dělají trudným samy. Je snadné tuto indicii vypozorovat z uveřejněných textů.
Navíc je zmiňováno náboženství, nebo režim, který dívkám způsobuje obtíže, nesvobodu, útrapy a smrt.
Dívky jsou svobodné. Ať již krásné, hezké, milé. Žádná z nich nemá pociťovat žádný handicap. Má zůstat sama sebou a vnímat krásu svého dívčího života. I taková slova lze v knize nalézt.
Nejvíce na mě zapůsobila třetí část publikace. Působí nejpřirozeněji, nejoptimističtěji a nejlidštěji.
Není tak důležité dívkám cokoli podbízet. Ony vědí samy, že bez nich by svět byl šedou zónou s výhledem smrti.
Knihu bych koncipoval jinak.
Ale nejsem autor.
Jsem čtenář, kterému se kniha moc nelíbila...
A možná právě kvůli "drobnému" faktu. Jsem muž...
Hledím na opačné pohlaví jinak.
Ne průzorem kritiky, ale obdivu a úcty...
Neznala jsem tuto ženu, ale její útlá knížka mě zaujala na první pohled.
Ačkoliv jsem žena, feminismus mi nikdy nebyl blízký. Alespoň takový, který je teď v módě prezentovat.
Proto mě například "báseň" Moje krátká sukně spíše dráždí, než aby mě povzbudila či nadchla.
Eve Ensler se v této knize vtěluje do mladých dívek. Dívek, které mi nebyly blízké. Těch, co se chtějí zavděčit a popírají sami sebe. Vědí, že jednají nesprávně a přesto ve svém chování pokračují. Dívek, co dobrovolně hladoví nebo v šestnácti otěhotní...
Přijdou mi jakoby odpojené... Nevím. Asi jsem měla štěstí, že jsem byla vychována tak, že jsem k těmto problémům nikdy nesklouzla.
Asi si sama sebe dost vážím, když mi chování těchto holek přijde přes čáru. Pak se ale ptám, proč ony ne? Proč to dělají? A jasně, že to tuším... Je mi to líto.
Ale pak se autorka vydá tam, kde ženy týrají, obřezávají, prodávají, znásilňují a utlačují. Fiktivní dívenky vypráví o utrpeních, která se nám zdají neskutečná. Ale když to čtete, v tu samou vteřinu se to někde děje. Bolí z toho srdce. Sálá bezmoc a nevíra.
Byla jsem jak zkamenělá.
V duši jsem děkovala, že žiju, kde žiju. Že jsem, kdo jsem.
Najednou lehká knížka v ruce tíží. Přichází pocit viny, že se s kříženými kotníky sedíte v teple na pohodlné pohovce, zatímco někde vládne krutost, co nezná hranice. Jasně, že víte, že se to děje. Ale najednou je to blíž. Jste v srdci dívky, které umírá duše a jejíž tělo...
Četla jsem a byla smutná. Naštvaná. Zklamaná. Bolavá.
A taky vděčná.
Je to křehké, ale silné.
Je to ženské, ale není to pro ženy...
Je to těžké... Otázky vás unaví. Krutá realita vyčerpá. Ale vy víte, že nemůžete zavřít oči. Protože už vám není jedenáct a pohádky jsou minulostí.
Přemýšlím. A protože přesně tohle byl záměr paní Enslerové, tak ta kniha ožila. Protože se ptám: proč?
A taky myslím na svou Barbie...
A na to, jak jsem tančila.
A jak tento svět přežít.
Zvláštní, tenhle komentář by asi mohl být nekonečný...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (4)
„Abychom se zavděčily tvůrcům módních trendů, trápíme se hlady. Abychom se zavděčily chlapcům, nutíme se do věcí, na které ještě nejsme připraveny. Abychom se zavděčily oblíbeným spolužačkám, jsme sprosté ke svým nejlepším kamarádkám. Abychom se zavděčily rodičům, jsme posedlé výkonem, úspěchem a školními výsledky.“
„Chci tě vidět doopravdy ne na videu na Youtube. Chci vedle tebe kráčet do hor a ne tě mít v přátelích na Facebooku. Dej mi jedinou věc, v kterou můžu věřit a která nemá obchodní značku.“
„Krásných holek mi bylo vždycky spíš líto, protože na ně každý zíral. Nemusely nic říkat ani dělat, stačilo aby prostě byly. Jako zlaté rybičky v akváriu. Plavat sem a tam a nechat se okukovat.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Jsem citlivá bytost aneb Srdce nezná mapu v seznamech
| v Přečtených | 75x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 3x |
| v Mé knihovně | 28x |
| v Chystám se číst | 24x |
| v Chci si koupit | 8x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
| 2011 |  Monology vaginy |
| 2011 | Jsem citlivá bytost aneb Srdce nezná mapu |
| 2006 | (V)hodné tělo |
| 2014 |  V těle světa |
Kniha se čte velmi rychle, text odsýpá, vše plyne a vy se probíráte příběhy jednotlivých dívek ze všech koutů světa. Evropa, Asie, Afrika, Amerika. Každá dívka řeší jinou věc, jinou starost, každá ji popisuje jinak, někdo zvolí prózu, jiný zvolí poezii.
Všechny příběhy mají však jedno společné, ukazují mladé dívky/ženy v situaci, kdy jsou nucené se chovat tak, jak jim jejich původ, země, rodiče, učitelé, apod. přikazují. Je zakázáno být taková, jaká být chceš, protože přeci musíš být jiná, ta správná, nesmíš vybočit, musíš se přizpůsobit a to, jak to cítíš ty nikoho nezajímá, byť jsi přeci citlivá bytost.
Skvělé! Pro mě to bylo jako vyprávění s kamarádkami. Kamarádky z různých koutů světa, kde se perou s tím, co jim osud a společnost staví do cesty. A musím říct, že příběhy, které se týkaly Evropy nebo Ameriky mi byly velmi blízké, neboť jsem jimi ve svých pubertálních létech byla obklopená. V okolí Evropy a Ameriky se témata točí kolem - sexu, drog, módy a oblíbenosti, alkoholu, sebepoškozování či anorexie. Vezmeme-li pak části věnované dívkám v Asii a Africe, setkáváme se s tématy znásilnění, prodání, otroctví, utlačování žen obecně.
Kniha se mi líbila a velmi dobře se četla. Každý příběh měl svou pointu, jedná se však o shluk textů, které jsou dány do knihy, někdy chybí troška spojitosti, to jí však neubírá na důležitosti!