• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Eve Ensler

Vagina monology

„Na knize asi oceňuji nejvíc knihu jako samotný počin ve své době. Je mi blízké, že podporuje nejen sebeúctu (zvlášť u žen, které svůj orgán dokonce nikdy neviděly!"), ale také dalsí psychologické aspekty ženskosti. Hned jsem si přečetl i Penis monology a musím i jako muž říci, že jde spíše o trapnou napodobeninu - jak obsahu, tak stylu. Tady mám pocit, že se skutečně něco otevírá - něco podstatného, něco, co je potřeba brát vážně. Je to jakýsi manifest identity, který opravdu oceňuji. Nedávám moc hnězdiček, protože nemám rád manifesty, které jsou autoritativní. I když chápu, že manifest ve správnou chvíli může způsobit změnu. A to je asi případ této knihy.“... celý text
— Apo73

---

Jsem citlivá bytost aneb Srdce nezná mapu

„Kniha se čte velmi rychle, text odsýpá, vše plyne a vy se probíráte příběhy jednotlivých dívek ze všech koutů světa. Evropa, Asie, Afrika, Amerika. Každá dívka řeší jinou věc, jinou starost, každá ji popisuje jinak, někdo zvolí prózu, jiný zvolí poezii. Všechny příběhy mají však jedno společné, ukazují mladé dívky/ženy v situaci, kdy jsou nucené se chovat tak, jak jim jejich původ, země, rodiče, učitelé, apod. přikazují. Je zakázáno být taková, jaká být chceš, protože přeci musíš být jiná, ta správná, nesmíš vybočit, musíš se přizpůsobit a to, jak to cítíš ty nikoho nezajímá, byť jsi přeci citlivá bytost. Skvělé! Pro mě to bylo jako vyprávění s kamarádkami. Kamarádky z různých koutů světa, kde se perou s tím, co jim osud a společnost staví do cesty. A musím říct, že příběhy, které se týkaly Evropy nebo Ameriky mi byly velmi blízké, neboť jsem jimi ve svých pubertálních létech byla obklopená. V okolí Evropy a Ameriky se témata točí kolem - sexu, drog, módy a oblíbenosti, alkoholu, sebepoškozování či anorexie. Vezmeme-li pak části věnované dívkám v Asii a Africe, setkáváme se s tématy znásilnění, prodání, otroctví, utlačování žen obecně. Kniha se mi líbila a velmi dobře se četla. Každý příběh měl svou pointu, jedná se však o shluk textů, které jsou dány do knihy, někdy chybí troška spojitosti, to jí však neubírá na důležitosti!“... celý text
— Knihotyna

---

Monology vaginy

„Tahle kniha mě zaujala už dávno, ale úplně jsem na ni zapomněla. Připomněl mi ji až kamarád, když jsem ji od něj dostala na Vánoce. A musím říct, že jsem od ní opravdu čekala víc. Čekala jsem, že to bude taková oslava ženství a ono to bylo docela psycho. Některé texty byly hezké a některé byly opravdu moc, jak kdyby je psal člověk na LSD. Nejvíce mě ale zaujal text "Vytloukli z mého chlapce dívku... nebo se o to snažili" Tak jsem si uvědomila, jak to mají lidé, kteří se narodi ve "špatném těle" těžké, a že vlastně můžu být ráda, že jsem se narodila dobře. Jinak mi ta kniha nic nového nepřinesla a nic nového jsem se nedozvěděla, když si ji neprečtete, nic se nestane.“... celý text
— applause

---

---

Monology vaginy

„Kniha by se dala rozdělit na tři části: v tel první vás uvádí do kontextu a připravuje půdu. Ve druhé části je samotná hra, silné témata, pojednávány z různých úhlů, zanechávající poselství a nutí k zamyšlení se a pak třetí část, odezva hry na kontinentu, mezinárodně, vznikající hnutí s tím související a hlavně pomoc, jež se dostává stále více ženám a téma jako takové se dostává do širšího povědomí. Upřímně mě kniha bavila, to téma a pojetí, ve smyslu vzdělávacím, dozvěděla jsem se nové věci. Ale musím také ale vyčíst třetí část, která je důležitá, co kniha a autorka rozpoutaly, nicméně je tato pasáž velmi zdlouhavá a delší, než samotná hra (nebo alespoň pocitově).“... celý text
— amaenium

---

Jsem citlivá bytost aneb Srdce nezná mapu

„Nepřijde mi vhodné poukázat na špatnost světa prostřednictvím dívek. Jistě. Život dívek a žen je obtížný, možná v mnohém složitější, než je mužský svět. Ale dívky si mnohdy svět dělají trudným samy. Je snadné tuto indicii vypozorovat z uveřejněných textů. Navíc je zmiňováno náboženství, nebo režim, který dívkám způsobuje obtíže, nesvobodu, útrapy a smrt. Dívky jsou svobodné. Ať již krásné, hezké, milé. Žádná z nich nemá pociťovat žádný handicap. Má zůstat sama sebou a vnímat krásu svého dívčího života. I taková slova lze v knize nalézt. Nejvíce na mě zapůsobila třetí část publikace. Působí nejpřirozeněji, nejoptimističtěji a nejlidštěji. Není tak důležité dívkám cokoli podbízet. Ony vědí samy, že bez nich by svět byl šedou zónou s výhledem smrti. Knihu bych koncipoval jinak. Ale nejsem autor. Jsem čtenář, kterému se kniha moc nelíbila... A možná právě kvůli "drobnému" faktu. Jsem muž... Hledím na opačné pohlaví jinak. Ne průzorem kritiky, ale obdivu a úcty...“... celý text
— ZÓNA