amaenium komentáře u knih
Vydávání “nových knih pana Kundery jsem vždy očekávala s napětím, jestli nová kniha bude zas o něco lepší, než ta předchozí. Bohužel ale musím souhlasit s komentářem milan.valden.
Romány psané česky se s těmi francouzskými nedají srovnávat: vrcholné dílo, které svojí propracovanou formou a obsahem dosáhlo dokonalosti je Nesmrtelnost. Od ní se romány - hlavně tedy ty francouzské - zkracují, jsou více analytické a možná až příliš zahloubané do sebe, až ztratily svou jedinečnost. Chyběla mi zde ta typická (česká?) kunderovská ironie, ten půvabný důvtip. Přirovnání k povídce Falešný autostop sedí, hned mi povídka naskočila a my si mohli tak přečíst její slabší francouzskou verzi.
Všechny autorovy knihy zbožňuji a ani tato nebude výjimkou. Sama jsem část cesty prošla, tudíž oživit si vlastní vzpomínky a vyslechnout si příběhy, které jsem já neměla možnost slyšet je úžasný pocit. Opravdu mám pocit, jako bych Camino zdolala tentokrat celé a díky knize zas zvažuji další úsek cesty. Knihu doporučuji!
Kniha mě zaujala svojí povedenou obálkou a pěknými ilustracemi. Koupila jsem ji mladší sestře, ale neodolala jsem a přečetla jsem si ji také. Je moc pěkná, spoustu zajímavých příběhů, zajímavostí jako takových a pěkně v kontextu historie. Jak ovšem někteří píší, autorčin humor mi ze začátku nevadil, ale jak se objevoval stále více, začal mi připadat až trapný. Ale kromě tohohle je kniha povedená a poučná.
I přes komentáře označující knihu za kopírku jedničky… co na to říct, dvojky to mají vždycky těžké. Nicméně i přesto si myslím, že autor neztrácí na kvalitě. Do knihy jsem ihned upadla stejně tak jako do té první a pustila mě až po jejím dočtení. Jedná se opět o dobrodružný sci-fi román, kde je jasné, že se bude jednat o hledání dalšího easter eggu, protože pořád se nacházíme v OASIS, kde je stále hlavním tvůrcem James Halliday. Kniha mě rozhodně nezklamala a opět mi dopřála zažít vesmírné dobrodružství, které nás ovšem na konci vyplivne úplně jinde. Knihu doporučuji a považuji ji za také za tak skvělou, jaká byla jednička.
Kniha nebyla špatná, ale nebyla asi ani ničím výjimečná. Čekala jsem spíš průvodce kreativním myšlením, kreativitou a rozvrhnutím úkolů, nicméně se mi dostala do rukou autorčina interpretace nejpoužívanějších slov dnešní doby. Na některé slova měla i autorka zajímavý a nevšední názor, u mnohých se však spíše jednalo o dnes již běžné, příliš obecné nebo dokonce i profláklé slovní obraty a spojení. Kniha se nacházela v sekci osobního rozvoje, sama bych ji tam nezařadila a brala ji spíš jako memoáry a pochlubení se autorčinými úspěchy.
Další skvěle napsaná kniha z pera afrických autorů. Touhy Džendeho Džongy jsou poutavým příběhem kameruňana, jenž se vydává za bezchybnou vizí Ameriky, od které očekává lepší život. Průběžně ale začíná vidět i jinou tvář Ameriky, než o které snil a potkává se s realitou. Příběh se odehrává v New Yorku a na pozadí můžeme sledovat hospodářskou krizi, kterou svět v roce 2008 prošel. Kniha je skvělá v tom, že nepřikrášluje a ačkoliv konec knihy není zrovna to, co si hrdina představoval, i tak se mu podařilo zajistit svoji rodinu - i když za jiných podmínek. Skvěle se tak ukazuje důležitost úhlu pohledu. Knihu bych jistě doporučila.
I tato knihařská kniha plní svůj účel a poslouží mi uvedené návody. Jasná, přehledná a jako příručka slouží skvěle, nicméně co bych vytkla tak je výtvarná stránka knihy - kniha působí esteticky velmi lacině a není vůbec pěkná. Úplně to samé jsem napsala ke knize Svažte si sami knihu, zjevně nově masově vydávané knihy o knihařství mají svůj vlastní neestetický styl. A reklamu vsazenou v pomalu již v předsádce jsem hned vytrhla. Nicméně knihařské knihy sbírám, tak i tato je v mé sbírce mezi ostatními.
Nejsem webdesignér, ale v rámci osobního rozvoje a zájmu o tvoření webových stránek jsem se dostala k této knize. A i když se primárně nevěnuji tvorbě webdesignu, kniha mě - řekla bych i obecně, ale zároveň úderně - provedla tímto oborem a ukázala, jak přesně by se dala tvorba webu rozkouskovat do jednotlivých pasáží, a co všechno ty jednotlivé pasáže vlastně obnáší.
Kniha mi poskytla několik důležitých tipů a návodů, které se dají svým postupem aplikovat i na jiné projekty a tudíž mi velmi pomohou v organizaci mých vlastních projektů.
Ač jsem měla knihu půjčenou z knihovny, je to dílo které se chystám pořídit si i do vlastní knihovny. Přínosná kniha.
Kniha, u které mě mrzí, že jsem o ní nevěděla při mém studiu na střední škole. Spousty teorie, užitečných rad a příkladů, jak se dělá dobra grafika a hlavně - jak dobře pracovat s typografií. Spousty ukázek a příkladů, takže člověk není zahlcen jen hustou teorií a knihu jsem velmi ocenila v rámci svého dalšího vzdělávání. Pro laiky i zkušené, určitě doporučuji.
Ke knize jsem se dostala díky ilustraci na obálce, pod kterou jsem poznala rukopis ilustrátorky Nikoly Logosové. A po přečtení anotace na knize - už jsem si ji nesla domů. A abych se přiznala, čekala jsem něco jiného. Upřímně, jsem čekala nějaké hrátky s časem, když je anotace psaná tak jak je. Nicméně se mi dostalo něčeho jiného a daleko zásadnějšího.
V románu se vydáváme do míst, která nás donutí přemýšlet nad tím, jestli opravdu ten další kus oděvu potřebujeme. Vypravěč nám ukazuje vzdálená místa s lidmi, kteří mají úplně jiné životní priority, hodnoty, pracovní podmínky a proste… jiný život. Svým sarkastickým a přímým jazykem nám vypráví nejen o náplni jeho práce, o lidech s nimiž se setkává a jeho stručnou minulostí, ale také se s námi podělí o filosofické myšlenky o dnešním spotřebním světě a hodnotě lidského života.
Kniha se velmi dobře četla, dobře zpracovává téma, které není černobílé a velmi mi připomíná reportážní knihu Život na míru, kterou jestli se vám tato kniha líbila, taky vřele doporučuji.
Kniha by se dala rozdělit na tři části: v tel první vás uvádí do kontextu a připravuje půdu. Ve druhé části je samotná hra, silné témata, pojednávány z různých úhlů, zanechávající poselství a nutí k zamyšlení se a pak třetí část, odezva hry na kontinentu, mezinárodně, vznikající hnutí s tím související a hlavně pomoc, jež se dostává stále více ženám a téma jako takové se dostává do širšího povědomí.
Upřímně mě kniha bavila, to téma a pojetí, ve smyslu vzdělávacím, dozvěděla jsem se nové věci. Ale musím také ale vyčíst třetí část, která je důležitá, co kniha a autorka rozpoutaly, nicméně je tato pasáž velmi zdlouhavá a delší, než samotná hra (nebo alespoň pocitově).
Kniha nebyla špatná, ale nadšená z ní taky nejsem. Některé stripy byly povedenější, některé mi přišli suché, ale v celkovém pohledu je to fajn jednohubka. Vyznění knihy ale nakonec vypadá, jak kdyby byly korektoři bledá stvoření, co když už zrovna vyjdou mimo svůj pokoj, útočí na lidi.
Mysteriózní Sedmikostelní v historické Praze, pomalu napadané novodobými stavbami, zástavbami a arogantními architekty s vraždami s tím související. Kniha se mi velmi líbila, nejsem zrovna příznivcem kostelů, gotického slohu ani historické architektury, nicméně tento román ve mne dokázal i přesto vzbudit zájem a tematické okruhy si více prostudovat. V polovině mi začalo docházet, kdo bude hlavním pachatelem, ale i tak jsem se na konci dočkala překvapivého rozuzlení. A epilog? Tohle jsem tedy rozhodně neočekávala, spíše jsem si myslela, že se hrdina bude držet toho, co zná… i když… to se vlastně stalo.
Autorovy cestopisy mám velmi ráda, ať už kvůli jeho humoru, cestovatelskému optimismu, víru v lidi, schopnosti skvěle vyprávět či navštíveným místům, a tudíž jsem se i na tento cestopis velmi těšila. Jako mladý člověk zajímající se vždy spíše o zahraničí mi tato kniha dala spousty tipů na výlety, obohatila mě v oblasti historie či některých českých pojmů a hlavně – probudila zájem o procestování rodné země. Ať už to jsou málo zalidněné Jeseníky či město rozdělené do dvou zemí, určitě se vydám sama po autorových tipech či zkusím najít nějaké vlastní. Kniha je skvělá a měla jsem ji přečtenou témeř na posezení.
Velmi silné dílo. Zpočátku mě překvapila forma, jakou je kniha psaná, ale dokonale podtrhuje hlavní postavu Adunni a její touhu po vzdělání. Dívka si v knize prožívá sérii strašných událostí, které ji naštěstí neubírají na její naději po lepším životě, vzdělání a touhou na svou budoucí profesí pomoct dalším dívkám, aby nemuseli zažít stejný osud.
Kniha i přes neobvyklou formu je velmi čtivá, neobvyklá, emotivní a nepředvídatelná. Osud Adunni mě v knize tak vtáhl, že jsem měla knihu přečtenou na jeden zátah. I tato kniha z pera nigerijské spisovatelky by si zasloužila více pozornosti a knihu doporučuji.
Na knihu jsem narazila náhodou a po prolistování pár stránek jsem ji hned brala pro svou sestru. A jak se ukázalo, neodolala jsem a musela si knihu také přečíst - je úžasná! Nejenže se tu nachází velice pestrá škála úspěšných a inspirujících žen, ale ke každé je tématický úkol, jenž dokáže nově nabytou znalost ještě prohloubit. Kniha je opravdu skvělá a přemýšlím o koupi i pro sebe!
Tato kniha ve mě zanechala přesně to, co u ostatních vždy hodnotíme jako záporné - naprostou prázdnotu. A to myslím v pozitivním slova smyslu. Autor jak kdyby se o nic nesnažil, jen tak mimoděk psal, ale zároveň jasně zachytil prázdnotu lidského ducha a čistý existencionalismus. Je to opravdu zvláštní kniha, nejedenkrát jsem si vzpomněla na Kafkův Proces, kde panovala podobná, ne-li stejná absurdita.
Povedená kniha, ke které jsem se jako mnoho jiných dostala díky čtenářské výzvě, přestože jsem na ni narazila i dříve.
Včelařské téma jako takové je velmi zajímavé a jsem ráda, že alespoň přes beletrii jsem se k němu dostala blíž.
Téma, táhnoucí se celou knihou, je pak doplněno vztahy mezi rodičem a dítětem a to v různých podobách a úhlů. Všechny tři linie pak byly krásně propojeny a nedokáži říct, která byla nejlepší, všechny byly propracované. Jen postava Williama a jeho chování mě velice rozčilovalo.
Kniha je určitě důležitá ve svém poselství, kdy tak drobní tvorové jsou pro nás tak důležití, zatímco mi tento fakt ignorujeme a dál pustošíme planetu.
První kniha, kterou jsem z těch nově vydávaných nepřečetla hned v den vydání. Asi stárnu, což mění i moje vnímání děl pana Kundery.
Tato kniha je o neuskutečněných loučeních a Velkých Návratech. Téma se mi hodně zamlouvalo a líbily se mi zamyšlení i přirovnání či příklady, jež knihu provázely. Jako vždy se zde na konci můžeme dopátrat spojitosti mezi postavami a stesk po starých, již vybledlých vzpomínkách. Z knihy mi pak jasně vystupuje mimo jiné i myšlenka sobectví, kdy všichni chtějí mluvit vlastně jen o sobě.
Ačkoliv je kniha útlá - nebo jinak: kniha je útlá a nenachází se zde zbytečná výplň, naopak u tohohle autora je to výplň málokdy a klidně bych snesla i více stránek.
Asi bych ji zařadila na třetí nejoblíbenější - Nesmrtelnost, Nesnesitelnou lehkost a Nevědění (samé Ne-, zajímavé…).
Kniha plní svůj účel a díky ní jsem se naučila některé nové postupy či triky. Jasná, přehledná a doplněná vždy o foto návod. Jako příručka slouží skvěle, nicméně co bych vytkla tak je výtvarná stránka knihy - kniha působí esteticky velmi lacině a není vůbec pěkná. Myslím si, že kniha o knihařství by měla mít lepší estetickou úroveň.