amaenium komentáře u knih
Kafka nejspíš nebude patřit k mým oblíbeným autorům. Knihu jsem přečetla až na druhý pokus. Některé povídky byli dobré, ale u jiných jsem se lehce ztrácela a musela číst celé strany znova, než jsem se zorientovala. Bylo to namáhavé čtení a musela jsem se nutit dočíst knihu celou.
První část jsem měla přečtenou nejrychleji, první aréna byla podle mě nejzajímavější. V té další mě trošku odrazovalo myšlení hlavní hrdinky, neustále nerozhodná a zmatená, ale na druhou stranu, s odstupem času, to i velmi cením, že je hlavní hrdinka tak originální, živá. Řekla bych, že se nepodobá žádné jiné.
Doufala jsem, že si vybere hrdinka svého (mého) oblíbence a konec mi přinesl ohromnou úlevu a velkou radost.
U knihy jsem byla stále napnutá a čekala jak se děj bude dále vyvíjet. Nejedná se o nic předpovídatelného. Kniha byla skvělá, Nebudu se dívat na filmy, protože věřím, že by zabily moji představivost.
Když jsem knihu dostala do ruky, bylo mi řečeno, že se jedná o slabší Kingovo dílo.
Po přečtení jsem spokojená, obávala jsme se jazyka, ale knihy byla velmi čtivá, napínavá a se zajímavou zápletkou. Některé pasáže s duchy mi přišli takové naivní, ale jiné mi dokázali zvednout srdeční tep.
Jsem ráda, že mi doporučili ze začátku něco "slabšího" a o to víc se těším na jiná, propracovanější? Kingova díla.
Tento román, svou obecností tak konkrétní, je podle mě další skvělé dílo. Naivita a témeř uzavřený svět hlavního hrdiny tvořily další příběh v příběhu. Také to, jak si autor opět, ovšem jinak, hraje s rozvržením románu a jeho časovou linií mi přijde velice zajímavé.
Kniha mě svým vzhledem zaujala už v knihkupectví. Nyní jsem ji dostala přečetla ji jedním dechem. Knížka je čtivá, zajímavá a dokáže ve mě vyvolat nejrůznější emoce. Také bych o ní dokázala říci, že je kniha svým příběhem jemná, příjemná.
Doporučuji.
Příběh Alenky tak nějak člověk zná, objevuje se často.
Jako první jsem viděla film, který mi různé kousky, který jsem znala, dal do souvislosti a nyní jsem dočetla i knihu. Která mě ovšem zklamala. Postava malé Alenky mi přišla otravná, díky tomu, jak se pořád vyptávala a myslela, že ví všechno nejlíp. Vím, že se jedná o malou dívku, ale i tak se mi příběh díky ní těžko četl.
Kniha mě už začátku mě vtáhla a neustále jsem čekala, kdy se konečně dozvím TO, co je tak spojilo. Až jsem se k tomu dočetla, trošku jsem byla zklamaná, protože jsem čekala větší a dalo by se říct až brutálnější setkání dvou hlavních hrdinů. Jinak mě kniha velmi zaujala, bavila a byla velmi čtivá.
Sinův příběh je neuvěřitelný a neskutečně zajímavý. Tahle část knihy se mi četla velmi dobře a kdyby byla kniha jen tento skutečný příběh, bylo by to lepší.
Dlouhé pasáže v pozadí, vsuvky a jiné až odborné ostavce mě nudily a nejraději bych je vynechala. Proto dávám tři hvězdičky.
Autobiografické knihy čtu ráda, ale zde jsem se často ztrácela a začetla jsem se někdy až po polovině knihy. Také mi dělalo problém si představit tu "překrásnou africkou přírodu". Myslím, že mi Hemingwayův styl psaní příliš nesedl. Kniha mě vcelku zklamala.
Myslela jsem si, že Nesnesitelná lehkost bytí je moje nejoblíbenější a nic ji nepřekoná, ale už v půlce knihy Nesmrtelnost jsem věděla, že jsem se mýlila.
Někde jsem četla, že když chceš psát, musíš psát o tom, co bys ty rád četl. Nepíši, ale vytvořila se mi přesná představa o knihách, které bych velmi ráda četla, milovala je, které jsou zajímavé svým rozpoložením, stylem psaní, svým časem a tím jak si s ním autor zahrává. A kniha Nesmrtelnost naprosto splňuje moji představu o dokonalé knize.
Ráda čtu deníky slavných osobností, proto jsem sáhla po téhle knize. Nejsou to přímo zápisy, ale umělcovy poznámky, výňatky ze zápisů a jiné různé postřehy. Kniha se mi líbila a velmi dobře se mi četla.
Myslím, že i Plešatá zpěvačka i Židle jsou úžasnou ukázkou absurdního dramatu. Prázdnota v lidské komunikace je problém stále přetrvávající, proto si myslím, že je dílo stále aktuální a doporučila bych si ho přečíst.
Kniha není mojí první od Kundery, proto už něco málo vím a chápu styl psaní. Kniha se mi velmi líbila. Trošku obtížněji se mi četli pasáže za Jaroslava, jelikož byt velký folklorista, což mě osobně nic moc něříká, a dokázal se o folkloru rozhovořit přes více stránek. Ludvíkův příběh mi přišel zajímavý, stejně tak jako příběh Lucie. Knížku vřele doporučuji.