K domovu pozri, anjel přehled
Thomas Wolfe
K domovu pohleď, anděle! série
Thomas Wolfe (1900—1938), jeden z najväčších slovesných tvorcov literatúry Spojených štátov, nie je slovenskému čitateľovi neznámy. Vo vydavateľstve Tatran vyšiel pred rokmi jeho román Pavučina a bralo a do slovenčiny je preložené aj jeho voľné pokračovanie Domov sa vrátit nemôžeš. Teraz dostávajú čitatelia do rúk spisovateľovu prvotinu, ktorá podľa zhodnej mienky kritikov a veľkého čitateľského ohlasu je jeho najlepším dielom a nesporne patrí k vrcholom modernej americkej prózy. K domovu pozri, anjel je autorova lyrická autobiografia, široký obraz osudov jednej americkej rodiny v prvých desaťročiach nášho storočia. Rozpráva o detstve a mladých rokoch Eugena Ganta v horskom mestečku Altamonte v Severnej Karolíne. V rodine udávajú tón dve rovnako silné individuality: Eugenov otec, kamenár s dušou tvorcu, gargantuovský vychutnávač života, a chlapcova príčinlivá, gazdovlivá i hrabivá matka, v ktorej ostalo niečo z ducha amerických priekopníkov. Rodinné prostredie charakterizované ustavičnými hádkami, zvadami, nepokojom i rozličné osudy Eugenových piatich súrodencov mocne vplývajú na vnímavú a nesmieme citlivú dušu chlapcovu, v ktorej sa prelínajú hlboká láska k rodine i vášnivá nenávisť. Eugen sa medzi svojimi cíti osamelým, cudzincom, postupne pretrháva k rodine putá a odchodom na Harvardskú univerzitu v Cambridgei pri Bostone chce si sám nájsť svoju cestu životom i dopátrať sa jeho zmyslu. Spisovateľova autobiografia je pohľadom na detstvo a dospievanie, ktoré nebolo síce rajom, ale nenahradilo ho nič lepšie. Kniha vyšla v čase, keď po prechodnej hospodárskej prosperite Spojené štáty sa ocitli v hlbokej kríze, keď padli mnohé ilúzie ideológov vládnucej triedy o „krajine netušených možností“. V nástojčivom autorovom romantickom zvolaní „Ó, stratený!“ sa poznávali tisícky Američanov a zaiste aj teraz, keď sa znova prehlbuje v Amerike hospodárska kríza, znie toto zvolanie opäť aktuálne. Pravda, Wolfova mohutná próza nie je len autobiografickou, básnickou výpoveďou o jednom hrdinovi, jednej rodine, ani len široko dokumentovaným portrétom vtedajšej Ameriky, ktorej atmosféru spisovateľ zachytil jedinečným spôsobom. To, čím sa privráva k mladým ľuďom (a nielen k nim), je autorova priam faustovská túžba po plnom, intenzívnom živote. Thomas Wolfe, autor štyroch veľkých románov, písal vlastne len román vlastného života. Ale tým, ako bezprostredne, vášnivo a otvorene sa vyznáva zo svojho tápavého hľadania cesty životom, je blízky ľuďom nielen jeho generácie, ale i dnešným čitateľom. A základný, priam hymnický akord jeho diela — nesmierna láska k životu — zvučí dodnes neobyčajne čistým tónom.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1976 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Look Homeward, Angel, 1929
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize K domovu pozri, anjel. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
(SPOILER)
Jsem na sebe pyšná, že jsem těch 650 stran dočetla. Asi jako kdybych uběhla půlmaraton.
Pod pojmem lyrický román jsem si představovala něco jiného. Něco bez takové snůšky nesympatických, hysterických postav, které ve mně vyvolávaly pocity ošklivosti a pohrdání. Dlouhé pasáže mi přišly nezáživné a zdlouhavé. Pak ale zase následuje strhující kapitola nebo odstavec:
„Její oči se neupíraly na Bena, nýbrž na obličej matčin. Všichni zůstali podle tiché dohody vzadu, ve stínu, aby tělo, jemuž Eliza dala kdysi život, bylo teď zase její. A nyní, když jí již nemohl odpírat, kdy již od ní nemohl s bolestí a odporem odvracet své divoké jasné oči, seděla Eliza vedle něho, u jeho hlavy, a drsnými udřenými dlaněmi svírala jeho studenou ruku.“
„Byl říjen a listí se chvělo. Začínalo se šeřit. Slunce již zapadlo, řetězy hor na západě zmizely v zimavé purpurové mlze, ale západní obloha stále ještě hořela rozervanými oranžovými pruhy. Byl říjen.“
Celkově jsem rozpačitá. Připadá mi, že si autor v rámci psychoterapie potřeboval své dětství a rodinu prozkoumat a že si to psal hlavně pro sebe. Já jsem si při nahlížení do jeho světa připadala jako vetřelec. Na druhou stranu uznávám, že kniha má určité kouzlo.
Pocitově to pro mě nebylo nic moc, takový Peer Gynt roztažený na šest stovek stran, bez Solvejg, zato s působivými pasážemi, bohužel náchylnými k oposlouchání. Beru to tak, že se nadané pokažené dítě vyrůstající mezi pokaženými lidmi potřebovalo ze své natlakované sumy prožitků vypsat. Zároveň mi připadá, že v době psaní autor stále nerozpoznal tvar sebe sama a vlastního života, proto neměl ani měřítko, co lze pustit, a co je třeba držet.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha K domovu pozri, anjel v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 64x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 71x |
v Chystám se číst | 110x |
v Chci si koupit | 16x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
19. století americká literatura Amerika autobiografické prvky romány o umělcích (tzv. Künstlerroman)
Autorovy další knížky
1973 | K domovu pohleď, anděle! |
1961 | O času a řece |
1962 | Domov sa vrátiť nemôžeš |
1961 | Pavučina a bralo |
Oceňované dílo, které ocení fajnšmekři, milovníci rozvláčných uměleckých popisů, milovníci literatury jako takové, milovníci poezie a snad i další čtenáři. Bohužel Wolfe byl tak trochu šílenec, psal jak blázen, co ho zrovna napadlo, ale nedokázal napsat jediné "normální" souvislé dílo. I tento vlastně jeho jediný román mu sestavil redaktor Perkins. Pro mě bylo z větší části čtení spíš utrpením prokousat se těžko stravitelnými pasážemi, kterých bylo bohužel mnohem víc, než normálního vyprávění, které mělo jakýsi děj a řád. 40%, 10. 3. 2024.