Kavárna nad Prahou přehled
Lenka Reinerová
Lenka Reinerová (1916–2008) ve své nejznámější německy psané knize (Das Traumcafé einer Pragerin) vzpomíná na všechny přátele a známé, jejichž životy se protnuly v Praze – Kafku, Broda, Heartfielda, Fuchse, Weiskopfa, Langera, Goldstückera i Foglara. Zvláštní pozornost pak věnuje vzpomínkám na „zuřivého reportéra“ Egona Erwina Kische. Z německého originálu přeložila Jana Zoubková.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , LabyrintOriginální název:
Das Traumcafé einer Pragerin, 2001
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kavárna nad Prahou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Nádherný nápad, krásný jazyk, vtip a noblesa se špetkou nostalgie; tak na mě působil poslech audioknihy načtené samotnou autorkou.
Snění i vzpomínky, fikce i realita přibližují četné přátele a známé paní Reinerové mezi osobnostmi meziválečné kulturní scény, i atmosféru Prahy 30. let minulého století.
Zážitek.
E-kniha stahnutá z MLP, ale asi se v knihovně podívám po papírové formě, aby má představa byla kompletní i včetně fotografií. Pohodové vzpomínky na stará přátelství, které probíhá v hlavě paní L. Reinerové.
Související novinky (1)
Nové eknihy zdarma ke stažení (28.2. - 4.3.)
04.03.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kavárna nad Prahou v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 129x |
ve Čtenářské výzvě | 19x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 37x |
v Chystám se číst | 34x |
v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2001 | Kavárna nad Prahou |
2007 | Čekárny mého života |
2007 | Vůně mandlí |
2002 | Všechny barvy slunce a noci |
2009 | Lodní lístek |
Podepisuji milary. Výborný nápad, lehoučké čtení a přitom chytré. Jinak jsem zatím v papíru nenašla s paní Reinerovou souznění, ale je to vina mojí netrpělivosti! Zato jsem četla knihu její dcery Anny Fodorové :o)
Všechny vzpomínky byly výborné, laskavé, zasněné.
Jen mě malinko zesmutněla její úvodní slova:
"Kdybych byla věřící, mohla bych své přátele tam vysoko v nadpozemské kavárně považovat za jakési anděly strážné ..... Ostatně andělé strážní? Který bůh by mi je mohl poslat? A jakým jazykem bych se ho mohla dovolat? Máminou němčinou, tátovou češtinou anebo hebrejštinou svých předků?"
K čemuž mi napadla slova biblického Jóba:
"Ale já vím, že můj Obhájce žije a jako poslední vstane na zemi, u sebe mě postaví po mém probuzení a ve svém těle spatřím Boha."
Věřím, že dnes už i paní Lenka ví . . .
Poslechnuto na jeden zátah.
4/5