Každý svojí rybičkou přehled
Petr Motýl
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19978/kazdy-svoji-rybickou-19978.jpg
5
1
1
Je to procházka pamětí, nebo jen sladké přemítání? A záleží na tom? Každý svojí rybičkou si může rozříznout zažloutlou obálku, která ukrývá „volňáska do dětství“. Bude to, jako byste se ze zářivého snu probudili do ještě krásnějších dní uhelných prázdnin. Je to vůbec nejkrásnější vyprávění rabiátského básníka s křehkým jménem. A když obálku zase zalepíte, přibudou v ní vaše slzy i váš smích...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Každý svojí rybičkou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Každý svojí rybičkou v seznamech
| v Přečtených | 1x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 3x |
| v Chystám se číst | 2x |
Autorovy další knížky
| 2013 |  Perníková chaloupka |
| 2005 | 7edm 2005 |
| 2020 |  Příběh pana Rytíře Vítka a jeho dcery Anežky |
| 2021 | Šatna a klášter |
| 2017 |  Doktor Pilka si kope hrob |
Proč se na chvíli nevrátit do dětství a aspoň na chvíli se nepobrouzdat minulostí? Petr Motýl si podobný /ú/let dopřává s chutí. Nechává se hýčkat vzpomínkami, toulá se rokem života dvanáctiletého chlapce a nabízí tak působivý zážitek.
Dojemné, úsměvné, občas trochu sentimentální vyprávění nás zavádí do Klatov roku 1974. S dvanáctiletým Petrem pronikáme do světa „rádobydrsných“ dospívajících kluků. V krátkých uzavřených epizodkách líčí své zážitky, postřehy, malá i větší dobrodružství, všemožné klukoviny. Autor k tomu používá barvitá, originální přirovnání, nevyhýbá se básnickým pojmenováním, pracuje s metaforou, metonymií, synekdochou, atd. Text je zároveň dynamický: některé scény působí až dramatickým dojmem, děj je schovaný v dialozích.
Pod pokličkou idylického dětství však vřou palčivé problémy doby, o něž si chlapec občas bezděky popálí prsty. Naráží na staré rány minulosti /válka/, zkreslování faktů /učitelka/, nevlídnou atmosféru /strach z fízlů, zakázané rádio, uhelné prázdniny/. Postupně o své iluze přichází a závěrečné vystřízlivění je bolestné nejen pro něj.
Postava Petra celý děj spojuje. Svůj protipól nalézá v dědovi, který mu zprostředkovává kontakt s dalšími světy. Ostatní postavy se v epizodkách různě míhají, setkávají, rozcházejí – jejich charakteristiku si skládáme sami.
Autor nezapřel inspiraci knihou „Bylo nás pět“. Poláčkovsky broušeným jazykem využívá krásné češtiny, hraje si s obrazy, zachycuje spontánní projev dětí. Vyprávění se trochu nese i ve stylu vzpomínek J. Anderle v pořadu „Láska za lásku“ na ČRo 2 Vltava.
Jednotlivé kapitoly mile doplňují ilustrace Vladimíra Hanuše. Obal vtipně doplňuje autorova načrtnutá mapa.
Závěrem nezbývá než malou rybičkou jemně odkrojit poslední slova vzpomínek. S lítostí, že už je konec.