Když jsem žila v moderní době přehled
Linda Grant
Fascinující román o nám málo známých skutečnostech zakládání a vzniku státu Izrael. Příběh, který čerpá z vlastních zkušeností autorky je zasazen do této země v době po druhé světové válce. Mladá Angličanka opouští poválečný Londýn a odjíždí do Tel Avivu, kde získává nová jména, nové identity a poznává nové lidi. Autorka ukazuje dvě tváře, které Tel Aviv měl – židovskou a britskou. Deník Independent titul označil za knihu plnou humoru, ironie a postřehů týkajících se národnostních odlišností a kulturních a morálních střetů, které se mezi Brity a Židy odehrávaly.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Kniha ZlínOriginální název:
When I Lived in Modern Times, 2000
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Když jsem žila v moderní době. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Knižka o nie zrovna konvenčnej dáme vo svete, kde sa rodí štát Izrael. Nie je to nekritické, trošku občas pokrivkáva štylistika a trošku je to dejovo nekonzistentné. Prečítal som, už asi nebudem, ale pľuvať by som na to nechcel. Viacmenej to, čo som po prečítaní záložky očakával.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2000 -
Women's Prize for Fiction
Kniha Když jsem žila v moderní době v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 18x |
v Chystám se číst | 13x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
anglická literaturaAutorovy další knížky
2011 | Když jsem žila v moderní době |
2011 | Nic než šaty |
Mladá osiřelá židovka emigruje z poválečné Británie ilegálně do Palestiny, aby se podílela na vzniku nového židovského státu. Nic však není takové, jak se jevilo z dálky. V Tel Avivu, kde po krátké a drsné zkušenosti z kibucu skončí, se setkávají Židé z různých částí světa všichni poznamenaní nějak svou původní domovinou, každý ovšem jinak, takže mnohdy jediné, co je pojí, je urputná naděje v nový, opravdový domov.
Kniha je, pro mne překvapivě, zcela prosta jakýchkoliv náboženských idejí či židovské duchovnosti - žádná tóra, talmud či kabala. Příběh nemá nic společného s úsměvnými rabínskými historkami - většina aktérů je drsně pragmatická, snaží se jednak přežít a pak zvítězit, v dané fázi historie zejména nad Brity, k čemuž jsou všechny prostředky dobré - podvod, klam a špionáž, únosy, terorismus... Nový Žid je Žid bez minulosti, bez tradice, ale zato hrdý na své židovství. Paradoxně se tedy dopouští stejné nepravosti, jaké se jiné národy dopouštěly vůči němu - elitářství, pocitu nadřazenosti, vyhranění se proti gójům (a často i proti "jiným" Židům). Tato vlastnost je však tím nebezpečnější, čím inteligentnější je její nositel; a Židé jsou nepochybně velmi inteligentní národ. Pak snadno vzniká velké dobro, když se inteligence snoubí s pokorou, moudrostí a duchovností, nebo velké zlo, když se spojí s egoismem, omezeností a přízemní vypočítavostí.
Bohužel, jak poznamenává hlavní hrdinka knihy: "...utrpení zušlechtí málokoho." Častěji přichází touha po pomstě a pocit oprávnění šířit utrpení dál. V knize se mísí politika s různými idejemi často zmatenými, někdy stojícími za zamyšlení. Ačkoli autorka, sama narozená 1951 v Liverpoolu, stěží může vycházet z vlastních zkušeností, jak tvrdí anotace, přesto je kniha zajímavým pohledem do psychologie a historie národa, který se tak silně podepsal a stále podepisuje na obrazu lidstva.