Když se stíny natahují přehled

12.10.2024

"A bylo to tady znovu! Stíny se natahovaly! Z rohu koupelny se jeden tmavě šedý pruh posouval, pouze po centimetrech. Stín mířil jejím směrem. Natahoval se k ní. Zachvátil ji tak silný třes, že kdyby se nedržela umyvadla, jistě by spadla na zem. Pevně zavřela oči a se silně stisknutými čelistmi se vydala do svého světa. Do světa v oblacích, na křídlech draků. Tehdy to pomáhalo..."

Příběh o obyčejných lidech, co žijí své životy. Jak je tedy možné, že sousedé, kteří se dříve dělili o jídlo, si nyní jdou po krku a navzájem se udávají a vraždí? Zvířata. To z lidí dělá válka. Snaha zachránit sebe a svoji rodinu za každou cenu. Ve víru jedné takové, o které se příliš nemluví (Bosna a Hercegovina 1992-1995), se ocitá Aurora. Dívka je násilně vytržena ze sladkého dětství a vržena do místa, kde je prostor jenom na bezmoc, zoufalství, pach smrti a rozkladu. Pohled dítěte na bombardování a naprosto šílené a neodůvodněné násilí mi rval srdce na miliony kousíčků.

Z textu je zjevné, že autorka si příběh nevymyslela, ale je inspirován skutečným příběhem a o to více náročné bylo číst všechna ta příkoří, která se děla nevinnému dítěti, až z něj zlo v podobě člověka vykřesalo tu poslední jiskru. Vyrovnat se se zážitky po válce je prakticky nemožné, Auroru neustále obestírají stíny minulosti.

Příběh si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Bohužel já jsem v knize bojovala s pár věcmi. Opakování slov, občas gramatické chyby, bezdůvodné střídání minulého a přítomného času ve vyprávění, to vše text trochu degradovalo. Chyběly mi také dialogy, dost často jsou stránky jen popisováním. Každá kapitola začíná básní, což jsem jako barbar mající hrůzu z poezie příliš neocenila.

Útěk do světa draků je naprosto geniální a originální, ještě jsem to nikde neviděla. Osobně mi to příliš nesedlo, ale to je čistě subjektivní, málokdy mě v knize baví větší množství metafor. Kažodpádně děkuji moc autorce Jasmina Petlach za oslovení, jsem ráda, že se ke mně kniha dostala. Hodnotím 3/5 a doporučuji k přečtení.

28.05.2024

Zopakuji to, ale tohle jsem fakt nečekala. Když se mi knížka dostala do rukou, tak jsem si opravdu na první dobrou řekla ajaj.

Ale! Pak jsem začala číst. A to je tak strašně emočně náročná kniha plná metafor, smutku, ztráty a všeho dalšího, že jsem si ji i přes její rozsah rozsah dávkovala celý týden.

Rozpad Jugoslávie, válka, která probíhala kousek od nás a v nedávné době, tak tohle téma se nám rozhodla autorka představit.

Někdy si myslíme, že koncentrační tábory apod. jsou tématem jen v druhé světové válce. Tahle a ještě jedna kniha (Místo, odkud není návratu) nám ale ukazují, že lidi jsou neponaučitelní tvorové.

Příběh je vyprávěn hodně originálním způsobem. Je to vlastně vyprávěno jako "pohádka". Příslušníky jednotlivých vír taky máme jako uctívače jednotlivých draků. Tohle se mi opravdu hodně líbilo, knihu to udělalo extrémně originální.

Samotný příběh je jen pro silné povahy. Co vám budu povídat. Válka, vojáci, mladé dívky...Ne, fakt tohle není kniha na jeden den. To se musí dávkovat a vstřebávat to postupně.

Celkově knihu jednoznačně doporučuji. Na konkrétně tuto válku jsem žádnou nečetla a je fajn si rozšířit obzory. Jen se připravte na peklo. Ale jak já říkám - oni to muselo prožit, já jen přečíst.