• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jasmina Petlach

Když se stíny natahují

„"A bylo to tady znovu! Stíny se natahovaly! Z rohu koupelny se jeden tmavě šedý pruh posouval, pouze po centimetrech. Stín mířil jejím směrem. Natahoval se k ní. Zachvátil ji tak silný třes, že kdyby se nedržela umyvadla, jistě by spadla na zem. Pevně zavřela oči a se silně stisknutými čelistmi se vydala do svého světa. Do světa v oblacích, na křídlech draků. Tehdy to pomáhalo..." Příběh o obyčejných lidech, co žijí své životy. Jak je tedy možné, že sousedé, kteří se dříve dělili o jídlo, si nyní jdou po krku a navzájem se udávají a vraždí? Zvířata. To z lidí dělá válka. Snaha zachránit sebe a svoji rodinu za každou cenu. Ve víru jedné takové, o které se příliš nemluví (Bosna a Hercegovina 1992-1995), se ocitá Aurora. Dívka je násilně vytržena ze sladkého dětství a vržena do místa, kde je prostor jenom na bezmoc, zoufalství, pach smrti a rozkladu. Pohled dítěte na bombardování a naprosto šílené a neodůvodněné násilí mi rval srdce na miliony kousíčků. Z textu je zjevné, že autorka si příběh nevymyslela, ale je inspirován skutečným příběhem a o to více náročné bylo číst všechna ta příkoří, která se děla nevinnému dítěti, až z něj zlo v podobě člověka vykřesalo tu poslední jiskru. Vyrovnat se se zážitky po válce je prakticky nemožné, Auroru neustále obestírají stíny minulosti. Příběh si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Bohužel já jsem v knize bojovala s pár věcmi. Opakování slov, občas gramatické chyby, bezdůvodné střídání minulého a přítomného času ve vyprávění, to vše text trochu degradovalo. Chyběly mi také dialogy, dost často jsou stránky jen popisováním. Každá kapitola začíná básní, což jsem jako barbar mající hrůzu z poezie příliš neocenila. Útěk do světa draků je naprosto geniální a originální, ještě jsem to nikde neviděla. Osobně mi to příliš nesedlo, ale to je čistě subjektivní, málokdy mě v knize baví větší množství metafor. Kažodpádně děkuji moc autorce Jasmina Petlach za oslovení, jsem ráda, že se ke mně kniha dostala. Hodnotím 3/5 a doporučuji k přečtení.“... celý text
— PosPol

---

Když se stíny natahují

„Zopakuji to, ale tohle jsem fakt nečekala. Když se mi knížka dostala do rukou, tak jsem si opravdu na první dobrou řekla ajaj. Ale! Pak jsem začala číst. A to je tak strašně emočně náročná kniha plná metafor, smutku, ztráty a všeho dalšího, že jsem si ji i přes její rozsah rozsah dávkovala celý týden. Rozpad Jugoslávie, válka, která probíhala kousek od nás a v nedávné době, tak tohle téma se nám rozhodla autorka představit. Někdy si myslíme, že koncentrační tábory apod. jsou tématem jen v druhé světové válce. Tahle a ještě jedna kniha (Místo, odkud není návratu) nám ale ukazují, že lidi jsou neponaučitelní tvorové. Příběh je vyprávěn hodně originálním způsobem. Je to vlastně vyprávěno jako "pohádka". Příslušníky jednotlivých vír taky máme jako uctívače jednotlivých draků. Tohle se mi opravdu hodně líbilo, knihu to udělalo extrémně originální. Samotný příběh je jen pro silné povahy. Co vám budu povídat. Válka, vojáci, mladé dívky...Ne, fakt tohle není kniha na jeden den. To se musí dávkovat a vstřebávat to postupně. Celkově knihu jednoznačně doporučuji. Na konkrétně tuto válku jsem žádnou nečetla a je fajn si rozšířit obzory. Jen se připravte na peklo. Ale jak já říkám - oni to muselo prožit, já jen přečíst.“... celý text
— Jidu

---

Když se stíny natahují

„Aurora je hlavní postava v knize Když se stíny natahují. Vzpomíná v ní na hrůzy války, které ji, její rodinu, kamarády a prostě každého, postihly. Ona sama utíká ve svých myšlenkách do svého světa, do světa barevných draků a vyrovnává se tak s hrůzami, které viděla. Aurora i její kamarádka Eva válku přežily a každá se s jejími následky vyrovnala jinak. Knížka se mi četla velice dobře a trnulo mi, když jsem četla o všem, co Aurora prožila. Je znát, že autorka některé věci opravdu prožila, protože celé vyprávění je velice autentické a skvěle popsané. Chápu i svět draků a únik do jejich světa, ale trochu mě to v knize rušilo.“... celý text
— Ctenar1202

---

---

Zrada - Strážci snů

„Tato knížka je určena spíš pro mladší čtenáře. Prolíná se v něm skutečný život s fantasy tématem. Poznáváme v něm Izabelu, asistentku módní návrhářky, která si žije svůj spokojený život do dne než vyrazí do baru se svou kamarádkou a tam se ocitne v úplně jiném světě. Ve světě Strážců snů. Izabela tak najednou žije naprosto odlišný život a není to nic poklidného. Ve společnosti Riela se však cítí naprosto v bezpečí. To on dbá na to, aby byla Izabela v pořádku. On a jeho rozvětvená rodina Strážců. Ti se musí vypořádat s démony, kteří jsou jejich nepřáteli. Rozehrává se nám tak boj o život doplněný fantasy prvky. Námět knihy zněl skvěle. Těšila jsem se na příběh plný nadpřirozena, nečekaných zvratů a ano, i tu romantickou linku jsem očekávala. Knihy s podobným tématem moc nečtu, tak jsem si říkala, že budu mile překvapena. Bohužel se tomu tak nestalo. Autorka se snažila psát čtivě, ale pro mě to byla s prominutím vykrádačka Stmívání. Od samotného začátku jsem si říkala, co mi to jen připomíná a ano, postupně jsem měla před očima scény s Bellou a Edwardem. Chválím zakončení knihy a popsané dramatické vyústění, protože tam mi přišlo, že autorka chytila dech a příběh byl čtivější.“... celý text
— Ctenar1202

---

Když se stíny natahují

„Kniha vypráví útržky vzpomínek z války v Bosně a Hercegovině. A žití po válce. Všichni, kteří přežili si v sobě nesou jizvy. Eva se s dobou války dokázala vyrovnat lépe, po válce se vdala a založila rodinu. Její kamarádka z lágru Aurora se s tím vyrovnává hůř. Neumí lidem věřit a milovat je. Válka ji připravila o rodinu. Po válce ji vychovávají pěstouni, které má ráda. Studuje právnickou fakultu, ale často utíká z reality do fantasy světa pestrobarevných draků. Ani si neumím představit, co všechno si musela prožít. Kolik lidí dokáží uvěřit, že když má druhý jinou víru nebo jiný názor na politiku a na život, dokáže v druhých vyvolat davovou nenávist, která přeroste v rasismus a válku. Kniha se mi četla moc dobře. Bylo mi špatně a cloumali mnou velké emoce. Ovšem jak tam autorka přidala draky, houplo mě to zpátky. Najednou byli emoce pryč a říkala jsem si, že je to taková pohádka se šťastným koncem. Nevím proč, chápu, že to chtěla autorka obzvláštnit, ale mě to rušilo. Z konce knihy mě mrazilo. Popsané pocity Aurory mě zasáhly. Stíny se přibližujía tentokrát mají ledový účinek a moc nad Aurorou. Velmi silný příběh, který si určitě přečtěte.“... celý text
— EvikU.