EvikU.
komentáře u knih
Svatojánské ořechy
Lenka Chalupová
Svatojánské ořechy je třetí díl série Kyselé jablko. Dají se číst samostatně, není to, že by na sebe navazovali. Spíš jde o jedno téma a tou je doba komunismu po válce, padesátá léta na Přerovsku.
Někdo má dar psát. A ten má tato autorka. Ovšem ten dar má především na historické romány. To byl knižní zážitek, přečtený na bookportu.
Albína má pošpiněnou minulost z dob války. Její dcera Vilemína se postupně ve svých 13 letech dozvídá pravdu o své a maminčině minulosti. A svou minulost má i svatojánský dům v Dluhonicích. Musí být prokletý, jinak není možný, aby se v něm stalo tolik zlých věcí.
Celý příběh se točí okolo Albíny a s ní s lidmi s kterými za svůj život přišla do styku. Příběh je vyprávěný v přítomnosti se vzpomínáním na minulost. Hlavní příběh se odehrává v letech 1958 až 1959.
Běžný život lidí, kteří se musejí přizpůsobit době. Kolchozníci musejí pod nátlakem darovat krávy i pozemky do JZD. Nadaný žáci se mnohdy nedostanou na vysněnou školu, protože se rodiče nelíbí politické straně.
Příběhem proplujete bez jediné myšlenky na odložení knihy. Dojemný, čtivý, zajímavý,...
Modrá planeta
Alena Mornštajnová
Na knize je uvedené 6+ a myslím si, že to dokonale sedí. Dceři je 6 let a knihu jsme si užily. Ba co víc, překvapilo mě, jak i já se v knize dozvěděla věci, které jsem nevěděla.
V knize jsou základní informace o vesmíru, jak fungují roční období a proč máme den a noc. Napsáno, kolik je na Zemi světadílů a jak se kde žije.
Příběhy 12 dětí z různých států. Ve stejnou dobu dělá něco jiného kluk John v Kanadě v 6h ráno a něco jiného Danny v Austrálii ve 22h večer. Je tak v knize dětem přiblížený i časový posun.
V každém státě žijí rodiny s dětmi, ale každý má jiné zvyky, návyky a vlivem klimatu a počasí i jinak tráví čas. I příroda a zvířata se stát od státu a hlavně mezi světadíly liší a je fajn cestovat skrz knihu.
Kniha je plná krásných ilustrací, z každé země je vybrané to její nej. To co je pro ní nejtypičtější, jaké jídlo vaří a vysvětlené některé pojmy, které bychom mohly znát. Knihu doporučuji malým objevitelům.
Šógunův popravčí
Kazuo Koike
Velmi zajímavá manga, která snad jako jediná zatím vyšla v tomto formátu. Máte tak téměř 800 stran čtení. Pojednává o popravčímu Asaemon Jamada třetí. Svou profesi a svůj meč dostává od svého otce, na kterém složí svoji zkoušku a vyzkouší ostrost svého meče.
Vláda ho přijímá, protože taková zpráva se roznese všude. Lidé se ho bojí, působí na ně nelidsky. Precizní přesná práce kata, jeden švih ostrého meče a je po popravě. Přestože jsou některé obrázky hodně brutální, Asu si oblíbíte. Je totiž spravedlivý a milosrdný.
Dokáže svým obětem, zločincům, kteří si jdou pro trest, ulevit a dát chvilkovou naději. Určitě to není komiks pro slabé povahy a pro děti. Co mě hodně bavilo byli poznámky s hvězdičkou * pod čarou, kde jsme krásně poznali japonskou kulturu a zákony.
Ač bichle tak děj je svižný, zajímavý, co případ to jiný přístup. Tohle dílko se povedlo.
Ptákovina
Milan Kundera
Úplně mě hra neuchvátila. Možná bych si ji užila více jako divadelní hru. Působí to na mě přesně jako název, je to taková Ptákovina.
Přečetla jsem si ji do letošní výzvy. V době, kdy byla kniha napsána to bylo asi kontroverzní téma, do téhle doby už to nemá takové grády.
Pro mě to byl takový průměr, poslechnout se to dalo, ale nebyla jsem nadšená a znovu ji číst rozhodně nebudu.
Dravé zvěři napospas
Jana Jašová
Dravé zvěři napospas je thrillerová česká lahůdka z pera české autorky. Od prvních stránek je kniha napínavá a vydechnout Vás nenechá do samého konce.
Rozvedená Zuzka si chtěla dokázat, že ještě za něco stojí, je jí 38 a ještě potřebuje cítit, že by ji někdo chtěl. Založí si seznamku Tinder, s pár muži se sejde, ale nikdy už druhou schůzku neuskuteční. Jenže najednou jí začnou chodit sprosté zprávy na mobil a ví, že jí někdo sleduje.
Atmosféru stalkerství vystihla auforka bravurně, kdy se stále ohlíží přes rameno, dostává nevyžádané dárky a ze zpráv vidí, že to musí být někdo, kdo ji sleduje hodně a ví o ní spoustu věcí. Mrazilo mě, když jsem šla sama večer na opuštěné parkoviště k autu.
Do toho je ale výročí únosu její kamarádky Kačky. 25 let je nezvěstná. Nahání jí jedna novinářka, která se chce v případu opět hnípat. Ale proč? Stejně jí po tolika letech nikdo nenajde a jen to jitří staré rány.
S postupem pátrání po zmizelé kamarádce se s novinářkou stanou kamarádky. Každá má své problémy a Zuza se Nikol svěří se svým sledujícím. Knihu jsem přečetla velmi rychle. Příběh vás nepustí.
Po celou dobu je to čtivý, chytlavý příběh, ale 120 stran do konce, wau, wau, wau, ani v nejdivočejším snu by mě to nenapadlo. Skvělý příběh, tleskám.
Moje upřímná posedlost jménem anorexie
Petra Lukešová
Hodnotit knihu, kterou napsal sám život je vždy hodně těžké. Autorčina zpověď skrz knihu. Velmi silný příběh s bojováním s Annou, jak autorka něžně nazývá nemoc zvanou Anorexie.
Ten příběh mě děsně zasáhl. Stát se to může úplně každému, kdo má sklony k tomu být plnoštíhlý. A samozřejmě chorobné hubnutí vyprovokuje okolí jedince. Někdo až moc nevybíravým způsobem označí dotyčnéh, že je tlustý/tlustá jako prase.
Jenže kde je ta hranice? Děti většinou nechápou, že když je necháme papat pořád, co se jim zlíbí, tak si dokáží způsobit velkou a na svůj věk nezdravou váhu.
Kniha je děsně moc dobře napsaná se všemi pocity, úzkostmi, myšlenkami a velmi mě zasáhla. Chápala jsem i tu nezdravou lásku, kterou pak měla s muži. Logicky to vyplývá s touto nemocí. Petra tím, že si nechala ubližovat nemusela myslet na Annu.
Jediný s čím se nemůžu poprat a možná bych potřebovala slyšet i maminku. Proč? Proč když se mají evidentně rádi jí 2x nepomohla a nechala jí dál u přítele? Proč jí nepodala pomocnou ruku?
Přes to se nemohu a nechci přenést, dětem dávám celé srdce a když ho zašlapou do země, tak bude zašlapané v zemi. Ale dokud budu dýchat, tak jsem tu pro ně!
Smrková Tišina
Kristýna Sládečková
U téhle knihy jsem měla větší očekávání. Téma Šumavy a její proměnlivé počasí…různé skupinky lidí, kteří jedou na stejné místo stanovat a jejich životy se tak na malou část života protnou.
Manželé Ema a Richard, Jakub se svou přítelkyní Sašou a Rudolf se třemi kamarády z vejšky. Na začátku knihy mi neseděl hlas přednesu, ale spíš to bylo o tom, že si na něj musí člověk zvyknout. Problém byl, že ani příběh nebyl úplně chytlavý. Autorka nás potřebovala seznámit s postavami, jenže to přeskakování mezi nimi mě rušilo.
Následoval prostředek, kdy se začaly v knize dít záhady, jenže tu chyběla děsivá atmosféra. Chápejte, já se nebála, ani trochu. Brala jsem na vědomí, že se ztratil člověk, někde jinde se pak našla mrtvola, ale bylo to jako článek v novinách.
Domnívám se, že je to opět tím, jak mezi postvami bylo přeskakováno. Nápad dobrý, jak byly postavy nakonec propojené, ale z toho příběhu chtělo vyždímat trochu víc emocí. Zůstat víc u jedné postavy a přidat víc děsu, víc toho, že se v určitém momentu bojíme s hlavní postavou. To tu chybělo. Bylo to zpětně vysvětleno, jak to bylo, ale to už není ono.
A přišel závěr, epilog a ten mi tedy přišel úplně navíc, zbytečný. Sečteno, podtrženo, dobrý nápad, ale chtělo z tématu dostat víc. Za mě je to hezký průměr. A nezachránil to ani přednes audioknihy na který jsem si po chvilce zvykla a líbil se mi.
Písmem mojí přítelkyně
Barbora Linke
Napsat o knize o druhé světové válce, že je nádherná? Jednoduše musím. Autorka má neskutečný talent dostat vás do knihy a nepustit.
Seznamuje nás v podobě dopisů od Julie, židovské dívky v období okupace v Československu za druhé světové valky, své kamarádce Ester. Čte si je v přítomnosti Kamila, vnučka od Ester a odkrývá tak pravdu o svých předcích a skutečnost, jak byli všichni Židé za války ze dne na den stíhané i občany, sousedy, kteří s nimi do té doby neměli problém.
Jenže strach o svojí rodinu a o svůj život jim nedovolil chovat se jinak. Je to svým způsobem pochopitelné, přesto je to velmi bolavé. Příběh v minulosti začíná rokem 1939 a vypráví postupné omezování, ztráta zaměstnání, školy, různých omezení až po transport do Terezína a život neživot v koncentračním táboře.
V přítomnosti má Kamila také pěkně naloženo. Je poměrně osamělá, vyrovnaná se s nástupem do nového zaměstnání, se svou bolavou minulostí spojenou s nevydařeným manželstvím a navíc je tak trochu “šťastný smolař “. Co může, to se jí postaví do cesty. A nechtěně se tak ocitne mezi dvěma muži.
Bavily mě obě linky stejně, knihu jsem zhltla na dvě otevření, potřebuju víc, víc stránek, víc takových knih!
V knize je více minulosti a je to tak moc hezky zakomponované, že vás přechody vůbec nerušili, ba mnohdy přišli vhod, protože nám dali na chvilku odpočinout od hrůz války. Julie mi bylo neskutečně líto. Jí i celé její rodiny. Nedávno jsem četla knihu o válce, kterou jsem hodnotila jako průměr. Tato kniha je jedna z těch, které mi zlomily srdce.
Pohádky z vesmíru
Marie Adamovská
Vesmírné pohádky jsem poslouchala s dcerkou večer před spaním. Po dlouhé době nevím jaké dát hodnocení. Za prvé se rozcházím v názoru a dcerkou, což se nám nestává a pak si myslím, že kdyby to byla tištěná kniha užila bych si ji mnohem víc.
Mně absolutně nesedl hlas ani přednes audioknihy. Ale dcerce se kniha líbila a tak možná je to tím, že je kniha určená k poslechu pro děti a dospělí to pak vnímají jinak?
Rozhodně chválím nápad zábavnou formou naučit děti něco z vesmíru. Jak se jmenují planety, postavení slunce, jak jdou planety za sebou…
Rozhodně je to první kniha, kterou dcera vyposlechla a bavila jí. S obrázky v knize to však bude ještě větší zážitek.
Haunting Adeline: Stíny nad Adeline
H. D. Carlton
Haunting Adeline Vás nenechá se nudit. Začíná to strachem Adie, která se nastěhuje do staré viktoriánské vily po babičce. Stala se tam kdysi vražda a celkově je to místo temné až dost. Její kamarádka Daya se jí to marně pokouší rozmluvit.
Po té, co jí za oknem začne sledovat Stín začne o svém zdravém rozumu pochybovat i samotná Adeline. Přesto jí k domu i ke stalkerovi něco táhne. Adie navíc miluje, když se bojí.
Postupně se strach změní ve vzrušení. Dark romance, která si nebere servítky. Některé scény jsou opravdu šokující a na hraně a určitě bych knihu doporučila starším čtenářům a čtenářům, kteří už mají něco načtené a tuší, že vydrží i drsnější scény. Proto varování na začátku knihy neberte na lehkou váhu.
Pokud ale i přesto začnete číst, užijete si mrazení v zádech, strach i vzrušení z neznámého. Je protkaná drsným sexem a se slovíčky si moc autorka nehraje… čím drsnější a sprostší, tím lepší.
Na druhé straně Zade (Stín) není jen padouch s jizvami na těle. Jeho jizvy mají své opodstatnění a tím se pro hlavní hrdinku i pro čtenáře stává krásným. Jeho chování je maličko pošahané a majetnické, ale zároveň vzrušující a obdivující tím, jak potírá zlo.
Tato kniha bude mít opět dva tábory a víte co, je to dobře. Co knize nejde upřít je bombastická atmosféra.
Nový domov – Domino
Ellen Miles
Krásný příběh pro děti o ztraceném koťátku. Michal při bobování se svým kamarádem najde černobílé koťátko. Jeho mladší sestra Mája také miluje kočky a vezmou si koťátko domů na opatrování, než se najde jeho rodina.
Má na sobě modrý obojek a tak asi někomu patří. Vědí, že těm lidem se asi stýská, zároveň v duchu maličko doufají, že se nikdo nenajde a mohli by si ho nechat.
Vzpomínaly jsme na naši kočičku a veselými příběhy z knihy, co kocourek prováděl, vzpomněly i na tu naši, která už není. S koťátky je sranda a jak umí krásně příst.
Dají mu jméno Domino, starají se o něj a on jim na oplátku dá tolik lásky a legrace. Míša už je starší a ví, že se musí pokusit rodinu najít. Povede se mu to?
Musím říct, že se nám moc líbila. Přečetli jsme ji na dvakrát, celou dobu dcera 6 let poslouchala. Ani jí nevadilo, že kniha nemá obrázky.
Konec je dojemný a milý. Určitě doporučuji.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Knihu Mezi nebem a zemí, rozhovor Martina Moravce s Markem Dvořákem jsem poslouchala audioknihu. Perfektní. Namluvené Josef Pejchal a Martin Stránský.
Ta kniha je nadupaná emocemi, ale i úsměvnými historkami, šťastnými i tragickými konci.
Z knihy si můžete z různých situací vzít ponaučení pro sebe. Přesto mnoho doktorů není jako Marek. Většinou mají lidé zkušenosti s pohotovostí ty, že z nich udělají simulanty. Proto pak i když to jsou vážnější případy, raději čekají do rána, že půjdou ke svému praktickému lékaři…No a tam už mnohdy nejdou.
Mám s tím osobní zkušenost, je to už 11 let, tatínek byl u doktora, ten mu řekl, že nějaká virozka, ať si dá panáka a bohužel za dva dny taťka umřel. V noci mu začalo být ještě hůř, ale na pohotovost jet nechtěl, prý půjde ráno k jiné lékařce…nakonec sanitka přijela, kterou jsme zavolali i přes jeho protest, že je nebudeme obtěžovat, bohužel už bylo pozdě.
Bude to ve mě už napořád! Takže prosím lidi, ne všichni doktoři jsou protivný a někdy může být už pak pozdě. Tato kniha mi dala naději, že ne všichni doktoři jsou cynický, ale milují svou práci nade vše a pomáhají.
Píšu recenzi, brečím a doporučuj. A moc děkuji autorovi i Markovi.
Dcerka
Tamara Duda
Válka na Ukrajinském Donbasu v letech 2014 až 2022. Zajímavé je, že jsem o tom nevěděla. Tato válka skončila až Invazí Ruska na Ukrajinu. V Doněcku vznikli v březnu 2014 proruské demonstrace.
Autorka vypráví příběh Dcerky, která se na východ Ukrajiny stěhuje za babičkou a našla se ve vyrábění a tavení skla. Vyrábí lustry, okna z vytráží, velmi se jí daří, zakládá společnost i se svými zaměstnanci.
Má odbyt a práce jí naplňuje. Pořizuje si drahé stroje…pak přichází jaro 2014 a válka. Náhle jde vše stranou. Nyní jde jen o to přežít. Babička se nikam nehne, chce zůstat tady. V Doněcku a Dcerka nakonec taky.
Válka je krutá, ať je kdekoliv. A samozřejmě trpí ti,.co s tím mají nejméně co dočinění. Spolu s kolegy z práce, kteří se stali i jejími přáteli se snaží pomáhat Ukrajinským vojákům s dovozem jídla, základního vybavení nebo zbraní.
Ze začátku to vypadalo, že jí se nic stát nemůže, zakládá sbírky přes Fb a pomáhá jak se dá. Seznámí se s ženy, jejichž osud byl v tu chvíli horší než její. Pomohla jim najít naději dál žít.
Je to dojemné čtení, které i když nechcete číst dál, tak musite. Je to popis války ve 21. století. Je to jiné, je internet, sociální sítě, přesto je to boj o přežití. Informace zkreslené. Jen kdo to prožil, tak ví jak to bylo. Kniha podle skutečných událostí.
Válka semele každého a žije se jen ze dne na den. Jen přežít dnešek…zítřek… Je to moc dobře napsaný a tak nějak čtenář pochopí situaci, která nastala v roce 2022. Na konci je doslov autorky, slovníček ukrajinských pokrmů i některých slov.
Clever a Smart: Atomový postřik
Francisco Ibáñez Talavera
Atomový postřik k ničení hmyzu se doktorovi Bacilovi vymkl z rukou, místo aby hmyz ničil, tak z nich dělá obří hmyzáky. Vynález se dostal do rukou prezidentovi země Tyranie. Zabránit tak válce mohou snad jen agenti tajné organizace B.O.T.A., Clever a Smart.
Smart je šéf a Clever má hrozně dobré nápady a převleky. Záhadně a na poslední chvíli je vytáhne z průšvihu, aby byli v další minutě zase v jiném. :)
Smart vydá rozkaz a Clever ho splní. Že měl někdy na mysli trochu jinak už se nedá nic dělat.
Příběh je vtipně komentovaný, s použitím zkomolených slov pro zasmání. Šišlání, záměna písmen nebo upravená slova z cizího jazyka.
Citace z komiksu: propustieren, “sapnu rádio, kašdou chfíli mušou fychlásit fšeobecnou mobilisaci “
Je to rozhodně komiks pro pobavení a odreagování, příběh má 60 leté výročí, kdy vycházel doslova po celém světě. Autor je ze Španělska.
Konec komiksu má ještě několik krátkých povídek, které vycházeli v časopisech. Pobaví jak děti, tak dospělé. I když humor je místy spíše pro dospělé.
Druhá strana řeky
Nora Eckhardtová
Druhá strana řeky je lehce mysteriózní příběh z minulosti a současnosti. V minulosti se dozvídáme příběh Loty, dcery hostinského a jejího snoubence Jakuba, který pracuje na přívozu na řece Černá. Po jedné příhodě, která se jí stane, když je sama v hostinci už není nikdy jako dřív. Její osobu pořádá tajemství. Dál provozuje prodávání mýdel s vůní levandule, ale šeptanda okolo ní se zvětšuje.
V přítomnosti se postrádá Adam, který zmizel. Jeho syn Adam přebírá starosti o firmu a snaží se věřit, že se táta objeví. Seznamuje se s Juditou, která ráda čte a ráda pátrá po záhadnostech. Náhle zmizí Richard, bezdomovec, kterého navštěvovala a u řeky se objeví mrtvola rybáře.
A řeka Černá pění, bublá, prahne po krvi…nebo se vše děje jen v souhrnu událostí? Četlo se to opravdu dobře, jednotlivé vyprávění se pravidelně střídá po kapitole.
Příběh z kterého vás příjemně mrazí v zádech, kniha o lásce, obětech, tajemství, záhad, tajuplné přírodě. Místy mi ke konci povídání o černé řece připomnělo knihu Před povodní.
Styl psaní je tak úžasný, že nechcete dát knihu z ruky. Minulost je ještě hezčí než přítomnost a já si ji po dočtení dala ještě jednou. Ano slyšíte dobře. Skvělá kniha.
Jak měl Fiškus pifku na kohouta
Sven Nordqvist
V pořadí osmý díl kocourka Fiškuse byl pro nás nejvtipnější. To, že jsme si ho oblíbily už víte, ale tento díl mi smíchy tekly slzy. Jsem moc ráda, že si s dcerou před spaním každý den čteme a že jí to tak baví.
Četly jsme si vždycky, ale občas ani číst nechtěla. A teď od Fiškuse to opět miluje. Dokonce si vzala knihu a mami já jdu natočit recenzi. Nikdy jsem jí žádnou svoji nečetla. Úplně mě dojalo, jak hezky uměla o knize mluvit. :)
K samotnému příběhu, Pettson přinese slepicím kohouta od souseda. Slepice jsou nadšené, mohou na kohoutovi oči nechat. Áchaly za každý jeho pohyb a bylo to fakt vtipné. Jako když je mužský jediný v ženském kolektivu a to nemám ráda přirovnávání nás žen ke slepicím, ale v ženském kolektivu to tak někdy je..a ta jediná osoba opačného pohlaví je obletovaná. :)
Fiškus ale nadšený není. Kohout celý den kokrhá, to se nedá vydržet!!! No a jak si s tím poradí? No uvidíte sami.
Citace z knihy: “Holky, ko-ko-koukněte! Dostaly jsme ko-ko-kohouta! Ááách, ten je ko-ko-kouzelný! kvokaly jedna přes druhou. No ko-ko-konecně, už bylo, Pettsone, na čase!
Jak Fiškus zahnal Pettsonovy chmury
Sven Nordqvist
Tento díl je již sedmý v řadě. Vypráví o chmurném počasí. Jak se tak stává někdy každému, tentokrát padly chmury na dědu Pettsona.
Kocourka to trápilo a přemýšlel, jak z toho dědu dostat. Protože děda jen koukal z okna na chmurné podzimní počasí a nic nedělal, ani práci a legrace s ním už vůbec nebyla.
Na přemlouvání nedal, na domlouvání taky ne a tak musel kocourek Fiškus vymyslet na dědu nějakou lest. Vytáhne ho na ryby děj se co děj. Děda jen mručí, všechno je špatně, však to sami znáte. Mnohdy to nemusí mít ani žádné opodstatnění, prostě je vám smutno.
A co Fiškus vymyslel si už musíte přečíst sami. My milujeme obrázky, ale shodly jsme se, že děda Pettson na některých obrázcích s brýlemi vypadá, jako kdyby neměl oči.
Kniha se nám moc líbila. Tentokrát se nám hodila i tématicky k počasí. Musím jak jinak než doporučit. Fiškuse milují snad všechny děti.
Návrat z divoké Afriky
M. K. Hardy
Druhý díl série Divoká Afrika byl ještě lepší než první. Michelle se vrátila z Afriky, kde mimo natáčení si prožila i strach a viděla věci, na které by chtěla zapomenout.
Něžné city k Ethanovi, bohatému spolužákovi, se začínají měnit. Neví, jestli mu může věřit. Z Deana se také vyklube někdo úplně jiný, probíhá soud….Michell je zmítaná pocity mezi oběma muži a nemůže se v tom celém vyznat.
Co ji stále baví je natáčení a stříhání videí a tomu se teď hodlá věnovat. Zkusí prorazit na youtube a vydat svůj první dokument.
Přichomítne se k natáčení cvičení psů na cvičáku. Nejčastější plemeno je Německý ovčák a i když má strach z psů, videa která natočí jsou fenomenální. Vidět tu sehranost psa se svým pánem je nádherný!
Autorka umí psát a vyvolat všechny možné pocity od strachu, obdivu, lásky, …a víte co? Já se zamilovala do Rowdyho? Kdo to je si musíte přečíst vy, pak mi napište, jestli jste to měli stejně:).
Prostě jo, tohle chcete číst už kdyby jen pro atmosféru psů. Napínavé, hašteřivé, dojemné od začátku do konce.
Neviditelný muž
Bianca Bellová
Mé první setkání s autorkou přes tuto knihu. Neviditelný muž si mě získal svým psaním. Emilia se rozchází se svým manželem, mamku má v psychiatrické léčebně, dlouhodobě nemluví, na světě má pak už jen babičku, která bydlí v Serafině, ale moc se nestýkají.
Osud tomu chce, že z domova z hlavního města pojede do vesnice Serafina. Dozvídá se tam další věci o své minulosti a o minulosti její rodiny.
Bolí to, ale možná jen tak dokáže vše překonat a začít nový život v současnosti. Příběh se prolíná minulost a současnost. Jednotlivé vyprávění má autorka rozlišené trochu jiným stylem písma, které ale na první pohled neruší, později pomůže v lepší orientaci.
Kniha je o rasové nenávisti, o předsudkách, staré křivdy, bolesti v umírání. Silný příběh, který mi absolutně sedl a já jen hltala písmenka. Malinko jsem se na začátku prala s tím, že jsem nepochopila, kde se to odehrává a v jaké době. Mluvilo se tam i o válce.
Když jsem pochopila, že jsou místa vymyšlená a nejde o to, kde to je, ale CO se v rodině děje, byla jsem nad míru spokojená. Bravurně napsaný, rozebraný postavy, pomalé odkrývání pravdy. Doporučuji.
Kavárna s vůní perníčků
Laurie Gilmore
Tato kniha mě zaujala obálkou. Dýchla na mě atmosféru podzimu. Vždyť v říjnu nemusíme číst jen krváky a horory. I když v počasí, kdy je celý den mlha to má svou atmosféru.
Od knihy jsem čekala romantickou oddechovku a tu jsem také dostala. Jeanie přijíždí do malého přímořského městečka, kde si všichni vidí do talíře. Někdy je to milé, většinou je to však otravné. O svém by mohl povídat místní farmář Logan, který měl svůj rozchod s partnerkou v přímém přenosu před celým městem.
Celé město má trochu úchylku. Všichni ho chtějí chránit pro jeho minulost. Když Jeanie přijede, aby otevřela kavárnu své tety,.rozhodně to nemá úplně lehké.
Od začátku je jasné, jak to dopadne, i když tam pár točení v kruhu je, každému je jasné, jak to asi dopadne. Ale mně to nevadilo. Která romantická kniha to tak nemá?
Jeanie i Logan se mi zamlouvali. Byli i vtipné situace, některé lepší, některé míň. Byli i spice scény, najdete tu pomoc, drby, kouzlo malého města či vesnice.
Styl psaní mi sedl, popis přírody a kavárny v říjnu mi navodil super podzimní atmosféru. A já si u ní hezky odpočinula.
