EvikU. komentáře u knih
Objevením Fiškuse se nám na něm s dcerkou vytvořila závislost. Tento díl je v pořadí třetí, ale je úplně jedno, jak se za sebou čtou. Na tak málo stránkách tolik zábavy.
V tomto díle si chce děda Pettson na své zahrádce vypěstovat brambory a nějakou zeleninu. Mrkev, cibuli, hrášek, fazole. Nebyl by to Fiškus, aby nepřišel s nějakým super nápadem.
Co takhle kdyby jim na zahradě vyrostly masové kuličky. Zeleninu tu nikdo nemá rád, ale mít více masových kuliček už stojí za tu námahu. A zkusit se má všechno.
Jenže někdo jim přes noc jejich snažení zmaří. Pettson s Fiškusem si musí poradit. Mají několik podezření, kdo by to mohl udělat. Podaří se jim zahrádku zachránit?
Určitě mohu doporučit dětem do 10 let cca, my se u nich opravdově bavíme. Je to i díky krásným ilustracím, který celý příběh doplňují krok za krokem.
Podcast jsem neposlouchala a musím říct, že mě kniha velmi překvapila. Bylo to mudrování založené na zdravém selském rozumu aneb všem zdravotním problémům můžeme předejít zdravým životním stylem.
Nebyl to ale jen zdvižený prst, co jak dělat. Není stoprocentní návod na život, samozřejmě svou roli hrají i vrozené dědičné dispozice.
Rozhovory všech možných kapacit napříč medicínou. Tak jsem se dozvěděla mnoho zajímavého, které neduhy trápí mě a jak by se dali řešit. Mnohdy jsem teda čuměla, jak se některé věci rozchází s mým lékařem, co jak dělat. Jenže kde má člověk pak hledat pravdu?
Je to daný tím, že i doktoři jsou jen lidé a na různé zdravotní problémy mají jiný názor a liší se i doba. Lidé se mění a medicína jde dopředu. Jenže ne vše, co se mění je k dobrému. Dříve se lidé více přirozeně pohybovali, dnes musí přidat pohyb trochu víc uměle.
Rozhovory byly velmi zajímavé, líbily se mi, jak je autorka vedla. Odpovědi byli psané tak, aby je pochopil i běžný laik. Na konci knihy je fotogalerie vystupujících. Myslím, že si každý v knize najde to své, co ho zajímá a ke knize se tak vrátit. Doporučuji.
Železný plamen je druhý díl fantasy série Empyreum. Jak mě první díl nadchnul, tak druhý mě malinko zklamal. Píšu malinko, tak opravdu jen trochu. Opět to byl krásný fantasy svět s miláčkama draky. ( Nutně potřebuji jednoho nebo možná dva domů.)
Violet Sorrengailová je opět odvážná, chytrá, riskuje svůj život a to několikrát. Začátek byl hodně pomalý, ale bylo to kvůli informacím pro čtenáře, kteří nečetli první díl, aby pochopili. Jako proč? Tak ať si sami tlučou do hlavy, že nerozumí a přečtou si ho, ale proč to musí být zdlouhavé i pro ty, kteří ho četli?
Celou knihu se mi střídal pocit “musím číst , co takhle dát si mezi to jinou knihu. Pak jsem trochu nedávala vztah Violet a Xadena. Respektive jsem moc nechápala ji. A ani milostné scény už nebyli to co v prvním díle. To jsem tu postel rozložila s nimi, jaká tam byla chemie, v druhém dílu to byl slabý odvar.
Ovšem abych jen nekritizovala. Scény kde byli draci, wyverny a další fantasy postavy a bojování, akce, pátrání po deníku a informacích bylo skvělý. Autorka psát umí a je to hezky vymyšlený svět.
Konec cca 150 stran do konce je paráda. Bomba, kde je další díl?
Jen se neubráním pocitu, že méně je někdy více a proškrtání by knihu jen oživilo. A mimochodem, v tomto díle se mi zamlouvala generálka, matka Violet. Že by nakonec byla pravda úplně jiná? I tak knihu doporučuji, pořád je to skvělá oddechovka.
Copánky umím jen základní cop. Francouzský zaplétaný od zhora ne. Přitom mám tři dcery, tak už by to opravdu chtělo.
V této knize je vysvětleno zaplétání copy krok za krokem fotka plus popis. Je pět základních copů, které když má člověk zmáknuté, tak může přidat další věci a vykouzlí z dlouhých vlasů doslova umělecké dílo.
Po každém účesu je i další tip jak účes obzvláštnit, na kterou příležitost se hodí a co na jeho vytvoření potřebujeme za pomůcky. Na konci každé kapitoly účesu je fotka účesu z různých stran a odkaz i na video na YouTube.
Já našla knihu na Bookportu a tam je odkaz označený modře a po kliknutí Vás přímo přesměruje na youtube. Beru to jako další plus číst knihu na bookportu.
Kniha je opravdu hezky zpracovaná a myslím si, že konečně chápu jak na to. A znovu se do ní podívám, až budu chtít udělat nějaký speciální účes. Doporučuji.
Fiškus se stal naším oblíbeným dětským knižním hrdinou. Jak Fiškus s Pettsonem napálili lišku je šestým dílem. Vždy máme příběh jako jednu pohádku před spaním. Krásné ilustrace a ještě hezčí příběh, u kterého se obě bavíme.
Důmyslně vymyšlená past na lišku, aby jim nechodila žrát slepice, protože lišky se nestřílejí, na ty se musí vymyslet lest, aby je na slepice dočista přešla chuť.
Pan Pettson je takový kutil a má nápady. Dohromady s Fiškusem mají dokonalý plán, který má tři části, kdy se má liška vylekat a už nikdy na slepice nechodit.
Doslova jsme se s dcerkou smály nahlas. Každá další kniha kterou o Fiškusovi čteme je lepší a lepší a nemusí se číst postupně. Skvělá série pro školkový a mladší školní věk. Doporučuji, ani rodiče nepřijdou zkrátka.
To je asi můj první psychologický přečtený komiks. A spadla mi brada. Ještě dlouho ho budu v hlavě rozebírat.
Dvě kamarádky. Mariko a Šiino. Jenže Mariko je mrtvá a Šiino se s tím musí vyrovnat. Se všemi svými pocity, výčitky svědomí, bolest, která nejde ničím utišit ani přehlušit. Snad jen splnit Marice její poslední přání…
Marika neměla lehký život a možná to viděla jako jediné řešení. Přesto má Šiine pocit, že za to může. Ani se s ní nerozloučila…nic na ní nepoznala.
Ukradne urnu s popelem a jede s ní k moři. Plní poslední Maričino přání jet se Šiino na Havaj. Cestou proleje spoustu slz, projde všechny vzpomínky, potřebuje najít klid. V batohu má dopisy od Mariky, které jí vyplňují cestu.
Komiks je plný emocí, které zkrz obrázky ještě více procítíte. Netřeba slov ani v komiksu, ani teď ode mě. Silný, dojemný příběh. Vzpomínání na život Mariky, ona nebyla vadná, jenom si to myslela, dostalo se jí jen ubližování v rodině a slunce vyšlo jen když byla s kamarádkou.
Kniha obsahuje bonusovou povídku Yiska o indiánském chlapci a Mexickým zločincem. Také povedená.
Fiškuse jsme poznaly s dcerou nedávno a byla to láska na první pohled. Proto když nám přišly další díly, musíme hned ten večer číst. Kniha má málo stran a krásné obrázky a tak máme jeden díl najednou před spaním.
Tento díl je druhý v pořadí, ale tuto sérii můžete číst jak chcete na přeskáčku. Pojednává o tom, když byl ještě Fiškus malý kocourek a ztratil se. Děda Pettson byl smutný, protože byl sám, neměl si s kým povídat a to je jednomu v domě smutno. Se slepicemi se rozhovor vést nedá.
Všimne si toho babička Anderssonová, sousedka a pořídí dědovi malé koťátko. A tak se dozvíme, podle čeho dostal jméno, jak si na sebe zvykali a jak se jednoho dne ztratil a kde vlastně byl a co ho vylekalo.
Při čtení jsme opět zapojily i matematiku, protože na krásných ilustracích je někdy Fiškus na více místech, jak prozkoumává okolí a dá se počítat, kolik toho prozkoumal
(vymyslela dcera sama).
Kniha děti zaujme a určitě je vhodná i na takové to první čtení, protože zvládnou příběh přečíst do konce. Není příliš dlouhý.
Skvělá jednohubka na odreagování. Svobodné ženě po třicítce se už do milostného života montují všichni kolem a nejvíce asi rodiče, kteří by rádi vnoučata.
Otázkou je, na kolik je to smůla na chlapi a na kolik, že touží mít vysněného prince. Jenže dokonalý muži ani ženy nejsou. A v knize Lenka přichází do situací, které se právem nazývají trapas.
V práci dostane novou šanci na kariérní růst. Co má ale dělat, když její šéf se jí tak trochu líbí. Je jí s ním dobře, zná ho tolik let ve firmě. Je to šéf, kamarád nebo i něco jiného? Oba si nejsou jistí svou sebedůvěrou a tak kolem sebe jen nemotorně krouží.
Příběh se četl moc hezky, vtipné situace a to jak je někdy těžké se vyslovit jeden druhému z citů k druhému na kom nám záleží.
Lenka nemá nouzi o trapné situace do kterých se dostává. A pomluvy dobrých kamarádek, které to s ní myslí dobře jí reputaci moc nevylepší. Nejlepší je konec samozřejmě. Už Vám nic neprozradím, fajn oddechovka.
Desetiletý kluk Finn a padesátiletá žena Kaz..jak někdy život propojí dva životy v jediném okamžiku, který změní oběma život. Nikdy už není takový jako předtím.
Kniha se střídá ve vyprávění Finna před a po a to samé u Kaz před a po události. Do té doby si jsou cizí. Poté se z nich pomalými krůčky stávají přátelé a nejbližší lidé. Dozvídáme se o jejich problémech a těžkostech.
Finn nemá kamarády a ve škole ho šikanují a jeho rodiče se hádají a mají před rozvodem. Jak se to může stát, když se oba milují? Když nastane na cokoliv rozdílný názor a co potom, když jde o jejich jediné dítě a jeho výchovu…
Kaz zase řeší ztrátu zaměstnání, nedostatek financí a duševně nemocného bratra o kterého se stará celý život. Jinou rodinu nemá. Velmi emotivní román o dvou spřízněných duší, přestože už rozdílnější nemohou být. Jak věkem, tak sociální nerovností. Kaz je z chudé rodiny a Finn z bohaté.
Přesto si po prožitém traumatu jsou jeden pro druhého tím nejlepším, co je mohlo potkat. Velmi mi sedl styl vyprávění, malinko mi vadilo, jak Kaz každého oslovovala “drahoušku, ale to byla asi jediná vada na kráse. Finn i Kaz jsou divný, divný v dobrým slova smyslu. Doporučuji.
Na této knize je asi nejzajímavější, že obsahuje povídky na Jokera od několika států a jejich nejlepších ilustrátorů a scénáristů. Čtete pak příběh Jokera zasazeného do prostředí dané země a kultury.
Nejvíce se mi líbila povídka z České republiky. Super ilustrace a skvělý námět. Nebo mi to bylo nejvíc blízké. Ale jsou tam i další, které jsou velmi zdařilá. Je to Americká, Brazilská, Argentinská.
Samozřejmě tam byly i dvě povídky, které mne tak nenadchly. Ale v celkovém měřítku hodnotím komiks velmi kladně.
Doporučuji všem, protože to není celý příběh. Klidně si dejte jednu povídku a vychutnávat si tak můžete knihu o to déle. Nejlépe je vystižená atmosféra těch zemí ve kterých Joker vystupuje. Je vidět, že je to opravdu psané a kreslené těmi, kteří v ní žijí, protože to má nezaměnitelnou atmosféru. U Turecké povídky bych ani nepotřebovala vlajku, z které země příběh je. Pro koho je komiks určen? Pro všechny milovníky komiksů. Je to opravdu povedená kniha.
Fiškus a zpackané Vánoce jsou již 11 dílem. Pro mě a dceru je to první přečtená kniha s roztomilým kocourkem Fiškusem a panem Pettsonem. Děda a kocour spolu hospodaří v malém domečku.
Přichází čas Vánoc a je potřeba spoustu věcí zařídit. Obstarat dřevo na topení, sehnat vánoční stromeček a dojet nakoupit lahůdky na štědrovečerní stůl. Vánoce na sněhu jsou krásné, ale přináší bohužel i starosti.
Děda musí odházet sníh na dvorku. Poté s kocourkem Fiškusem jedou se sáňky na větvičky. Co se ale nestane, děda na sněhu uklouzne a poraní si kotník. A už to vypadá, že budou zpackané Vánoce.
Nebude umytá podlaha, nebudou dobrůtky ani stromeček. Povede se jim nějak zachránit Vánoce?
Kniha je nádherná. Vtipná, krásné obrázky. Je to první kniha, kterou se mnou dcera dala, jak se říká na jeden zátah. Možná časem bude vzpomínat, to je ta kniha, která mně způsobila lásku ke knihám. Celou dobu komentovala obrázky, děj, smála se nahlas a já musela s ní. A my jdeme pro další díly!
Kniha je o třech ženách ve zralém věku. Mario vede kuchařský kurz v Řecku. Je to její sen už od malé holky, moc ráda kombinuje různé ingredience, aby to pak na jazyku vytvořilo harmonii chutí.
Na její kurz přijedou dvě zvláštní ženy. Slavná spisovatelka Kayla a bývalá tanečnice Alessandra. Na první pohled si navzájem ne úplně sednou. Je to tím, že každá za sebou mají kus života. Nikdo nemůže druhého soudit, jak se chová, když neprožil to co on.
Vaření v Mariině kuchyni má však uzdravující účinky. Při vaření si vyprávějí o svém životě, každá má nějakou bolest v srdci, se kterou se musí vyrovnat. Ať už je to nemoc, zrada, nevěra, neplodnost, ztráta někoho blízkého.
Příroda, včely, pokrmy, tradice, víra v Boha, rodinné vztahy a dědičné vlohy. To vše vás pohladí v tomto románu, který se čte jedním dechem. Ano je to ten druh pohádky pro dospělé, ale tak moc dobře se čte!
Zamyslíte se u ní nad svým životem. Možná vám i poradí, jak se svou bolestí vyrovnat. Musíme odpustit, přijmout a jít dál. Nádherná kniha.
Za katrem je kniha, která vám přiblíží jak to asi chodí přibližně ve vězení. Samozřejmě je to jen pár ukázek povídání a liší se to, protože v každé věznici je to o lidech. A to jak o lidech, kteří se o vězně starají, tak o vězněných. Nejde proto přesně nalinkovat, co který den přinese.
Začátek byl takový nudnější. Vypráví o rozhodnutí a cestě k vychovatelství ve věznici. Přibližně za třetinou už se mi kniha četla na pohodu. Asi jsem si i zvykla na styl autorky nebo na prostředí, o kterém píše.
Byla jsem překvapená, že mě kniha nepřekvapila. :) Totiž tak nějak mi to přišlo vše pravděpodobné. A z vyprávění bylo cítit, že si vším Katka prošla. Mužské chování kolegů k ní, chovanců, ostatních zaměstnanců. Ani to, že se ženy zamilují do vězňů. Odjakživa ženy přitahují “Bad Boy. Ukázka i knih, erotických, romantických takových je.
Práce to musela být zajímavá, pestrá a hlavně zocelující pro život. Já bych si ji nevybrala, ale bylo poučné si o tom přečíst. Líbilo se mi, jak psala, že se pracovní profese dědí. U nich v rodině už děda, mamka, táta, znovu Katka…to sedí :).
Kniha pojednává snad skoro o všem, jak to chodí ve věznici, co je náplní práce, co dělají přes celý den vězněný a na co mají právo. Na konci je slovníček pojmů, se kterými se setkáte jen za katrem a co znamenají. Úsměvné situace tam jsou, ale já čekala podle ukázek na sociálních sítích asi že se budu bavit malinko víc.
Marie žije v Paříži, je jí padesát a přichází pandemie Covid a s ním i protipandemická opatření. Má dospělé děti, dceru Catherine a syna Noé. Ovdověla už dávno. Pracuje jako překladatelka, překlady jí posílají na mail. V podstatě nemusí vycházet z domu. Ale to se nedá vydržet.
Má hodně času na přemýšlení. S dětmi se vídá o víkendu, se svou kamarádkou Evou ve čtvrtek. Její život je až příliš nalinkovaný a předvídatelný. Navíc už ho spoustu let uzpůsobuje dětem. Přes 20 let, od té doby kdy nastoupila do vlaku s názvem rodičovství.
Catherine se o Marii bojí až příliš, má velkou úzkost z její smrti. Bojí se, aby se nenakazila covidem, zakazuje jí určité věci, po dlouhou dobu si jen volají. Marie začne vzpomínat na svoje sny. A zrodí se jí v hlavě plán. Trochu bláznivý a odvážný plán. Zmizí ze světa jako Marie. Umře. Zinscenuje svoji smrt a Eva jí s tím má pomoct…
Jak to dopadne? Povede se to? Co její děti a jak jim to vůbec může udělat? A jaké důvody a pocity má Marie?
Psychologický román, který mi na začátku knihy nešel číst. Stále to nebylo ono. Abych po 100 stránce už jen četla a četla a zůstala s pusou dokořán. Opravdu mají ostatní právo na náš život? Přestože je to rodina, která nás miluje, ale svým způsobem i omezuje. A každý potřebuje svobodně dýchat.
Za knihu k recenzi moc děkuji @knihcentrum.cz, #spoluprace.
Kde číhá vlk je román s tématy jako je židovství, rasismus, antisemitismus. Lilach je spolu s manželem Michaelem Izraelský přistěhovalec. Utekli z Izraele před válkou a přijeli do Ameriky za prací. Syn Adam, přestože doma mluví Hebrejsky, je v podstatě Američan. V Kalifornii žije od narození.
V příběhu se pojednává i o šikaně. Adam je šikanovaný ve škole. Doma se nesvěří, řeší své problémy mlčením. Později začne navštěvovat kroužek bojového umění. Vedoucího si dá na piadestal zbožnosti. Teprve ten mu ukazuje, jak se bránit a jak vrátit protiúder.
Na jedné párty zemře Adamův spolužák Jamel. Afroameričan, který se nejspíš předávkoval drogami. Případ vyšetřuje policie a skutečnost možná není taková, jak na první pohled vypadá. Každá matka přece stoprocentně zná svoje dítě. Ví o jeho přání, bolestech, dokonale předvídá jeho chování…nebo ne?
Lilach se dostává do situací, kdy má o syna strach. Začínají se dít divné věci. Její láska je veliká, pochybnosti však větší. Nemůže vystát vedoucího kroužku, následně si myslí, že je to to nejlepší, co mohlo jejich rodinu potkat.
Kde je pravda a kdo je vlk? Kdo je vrah Jamela? Čtivý román, který začnete číst a nebudete chtít odložit. Skvělý styl psaní, postupné odkrývání, příběh nutí přemýšlet nad životem. Nad rasismem, který je a bude. Vždy se někdo najde, který bude porovnávat…
Kniha si mě nejprve získala zajímavou obálkou. Následně pak poutavou anotací. A to většinou anotace nečtu, tady jsem z nějakého důvodu udělala vyjímku.
Emmeline žije na ostrově se svým tátou. Ten jí vykládá pohádky o vůních. Každá vůně má vzpomínky a každá vzpomínka má příběh. Naučí jí získávat potravu z toho, co si nasbírá nebo uloví, domnívá se, že mimo ostrov nic neexistuje.
Postupně roste a pozná nové skutečnosti. Nakonec ostrov opouští a žije u lidí, kteří provozují pronájem chatek. Začlenit se do společnosti, chodit najednou do školy a neřídit se jen čichem a vůněmi je pro ni velmi těžké. Colette a Henry se o ní starají dobře, přesto Emm potřebuje zjistit pravdu.
V novém prostředí se seznamuje s Fisherem, nejdříve mají kamarádství, později to neznatelně, postupě jak dospívají přechází v něco víc. Jenže nastanou další události v životě obou mladých lidí a navzájem se ztratí z dohledu. Nic o sobě nevědí.
Emmelin se v dospělosti vydává do města, aby vypátrala pravdu o svém původu. Náhodně si přečte článek v novinách o svých rodičích. A rozhodne se najít Fishera a za svou lásku bojovat.
Nakonec se postupně dozvíme, co se tehdy stalo. A já nevím, jestli mě bolelo víc, jak se zachoval otec nebo jak se zachovala matka. Ani jeden se nezachoval ideálně. Kdo má rád dojemný příběh s postupným odkrýváním tajemství, popisy vůní a krásu přátelství, knihu si užije.
Tomáš Volf je policista, kterého jsem objevila úplnou náhodou v pátém díle Nalezení. Naprosto si mě získal. Proto šestý případ Mimo obraz byla jasná volba.
Tentokrát spolupracuje s kriminálkou z Brna. V odstavené bílé dodávce naleznou dvě mrtvá těla. Postupným pátráním zjistí, že zavražděným je spolumajitel galerie obrazů. Jenomže kdo to byl a jaký měl motiv už je na delší trať.
Eva Černá je soukromý detektiv. Je to bývalá policistka, kolegyně Tomáše. Pomáhá kouknout se na věc z jiného úhlu. Tomáš se seznamuje s Andreou Malíkovou, policistkou z Brna a spolu pracují na případu.
Jejich sympatie jsou vzájemný, bude jejich vztah jen pracovní? Zamlouvá se mi, že je v knize policejní práce, ale i osobní život. Vyšetřování je pozvolné, logické, bez zbytečných potoků krve.
Konec je detektivní lahůdka a je radost to číst. Přesto úplně plné hodnocení nedám, v průběhu knihy jsem nebyla tak napjatá jako v předešlém díle a možná mě tolik nezaujalo ani téma galerií. I tak se mi kniha četla moc dobře a další díl si určitě přečtu.
Jak se zbavit lásky je ukázková kniha krásného zamilovaného příběhu s trochou magie. Gemma se rozešla s přítelem po 4 letém vztahu. Který nebyl ideální, ale byla to jistota.
Její teta umí kouzla. Za úplňku provedou jedno zaklínadlo, kdy je přítomná ještě sestra a její nejlepší kamarád Dax. Který by ale možná mohl být něco víc. Po opilé seanci se vzbudí v cizí posteli a nic nepoznává. Její čtyři roky života jsou pryč. Nikdy nechodila se Stuartem, ale tím pádem nenastali ani jiné věci.
Například s kamarádem Daxem se musí znovu seznámit. Má práci, kterou neměla, jejich kouzlo, ale změnilo i život všem lidem okolo ní. A ne vždy k dobrému. Zatímco Gemma je šťastná, zamilovaná, Daxon má v jiném světě smůlu a její sestře se taky nedaří tak jako před čtyřmi lety.
Kouzlo jde vrátit zpět, pokud se sejdou všichni o dalším úplňku. Trhá jí to srdce, protože má vše,.co kdy chtěla, ovšem vidět trpět lidi, které miluje jí bolí víc. Risk je někdy zisk. Co má ksakru udělat?
Zajímavé je, že změnu pocítí jen ona. Ostatní její známý jí v životě zůstanou, ale nechápou, proč je zmatená. Kniha se čte sama, příjemná oddechovka s pohádkovou dokonalou láskou.
Knihu jsem našla na Bookportu a hodila se mi do výzvy databáze knih. Miluju výzvy, tak se dostanu i ke knihám, které by mě asi jinak minuly.
Kniha je určena pro předškolní děti a rodiče nebo pedagogy. Terezka Zvědavka seznamuje děti s přírodou. Co příroda je, jak funguje a jak my lidé se z ní můžeme radovat.
A kdyby lidé více žili spolu s přírodou, jak by se měli mnohem lépe a byli šťastnější. Stromy, houby, ptáci, vzduch, zvířata, ale i my lidé jsme příroda.
Strom vydechne kyslík, my se ho nadechneme. Vydechneme a ti si zase vezme strom. Radujme se, zpívejme a tancujme spolu s přírodou. Kniha je rozdělená do 7 kapitol, kdy je uvědomění si sebe sama k přírodě, zklidnění, láska, doteky, pohlazení, radost ze života.
Rozhodně je to kniha na zamyšlení se nad životem. Po každé kapitole jsou hry na přírodu, na stromy, na vítr a přesně popsané, jak to s dětmi hrát. S většinou věcí jsem souhlasila, ale místy mi to přišlo už moc na sílu, to ideální souznění s přírodou. Některé hry určitě zabaví i pomohou pochopit přírodu jako celek.
Leviatan 1, sci-fi komiks o postapokalyptické katastrofě, 100 let po zatopení Země. Otec a jeho děti Boto a Rita. Přežívají z mála na své lodi. Vodní příšery útočí jen v noci, kdy se schovávají v úkrytu v lodi.
Přes den se potápějí pro nějaké jídlo a věci na mořském dnu z potopeného světa. Každý má na lodi svoji práci. Otec opravuje loď, Boto připravuje jídlo, Rita pere.
Jednoho dne přijdou o tátu a Boto s Ritou se o sebe musejí postarat sami. Může komiks vyvolat slzy? Může. Nádherné ilustrace mi v emocemi nabité scéně vehnaly slzy do očí.
Čtení komiksu mě úplně pohltilo. Komiksy mám ráda. Ale tento jsem si zamilovala. Scény, kdy bojují jsou tak autentické, že na mě z komiksu stříkala voda a krev. Mezi bojováním jsou krásné ukázky milující rodiny a krása moře a mořských ryb.
Příšery jsou tak dobře zobrazené, že mi z nich bylo špatně. Na konci příběhu se setkají s Harpunářkou Kanou. S ní budou prožívat další dobrodružství v druhém díle. A já už se nemůžu dočkat. Doporučuji všemi deseti.