Jidu komentáře u knih

Že Dagmar píše úžasné knihy ze života, to vím už dlouho, ale co vymyslela teď! To je prostě paráda. Já vám nepovím, co je na knize tou největší zajímavostí, ale doporučuji si přečíst Podívej se podruhé... a hned pochopíte. Je to opravdu povedený a i v tomto tématu od Dagmar velmi vtipný počin.

Kniha jde číst i samostatně, ale pak ztrácí na své originalitě. Co si budeme, děl o týraných ženách je tu spousta, takže opravdu opravdu doporučuji přečíst předchozí "díl".

Samotný příběh je zase těžký, smutný a velmi emotivní. Postavy jsou vykreslené bravurně. Od Miriam až po toho psychopata, všechny ve mně vzbouzely silné emoce a přiznávám se, že jsme pěkně zuřila.

Co se bude dít jsem odhadla, autorka to tam dost jasně naznačovala, takže v tom vidím záměr, ale stejně mi to na momentu překvapení tolik neubralo. Bylo zde totiž spoustu detailů, které se odhadnout nedaly a právě ty udělaly scénu "dokonalou".

Určitě mi v hlavě více zůstává Podívej se podruhé... svoji originalitou, ale i zde jsem dostala obrovskou emoční nálož plnou ponaučení a mouder do života. Spokojenost.

2 19.12.2024

Tak tohle bylo skvělý. Fakt jsme nečekala, že to bude taková pecka a hlavně jsem nečekala, že když mi to bude tam moc připomínat Hladové hry a Divergenci, že mi to ve výsledku nebude vůbec vadit.

Ocitáme se ve městě TéKá, uzavřené komunitě, kde jsou obyvatelé vedení k domnění, že jinde nic není a že tady se mají skvěle. Je to ale pravda? No zkuste hádat sami.

Akce je tu opravdu dost, hned od samého začátku mě to vtáhlo a nepustilo až do posledního řádku. Furt jsem přemýšlela, kdo je záhadná Ariana, a i když jsem jako správný čtenář detektivek podezření měla, tak to kliknutí na konci bylo top.

Nejvíc jsem měla ráda Ednu. Její přístup a slovník, to jsem se kolikrát od srdce zasmála a ještě častěji s ní souhlasila.

Samotný svět je ve stylu "hop a plav", to je asi jediné, co mi malinko vadilo. Snesla bych trošku víc úvodu, takové to co, proč, jak apod. Něco bylo během čtení vysvětleno, něco ne.

Konec je poměrně uzavřený, ale zároveň se na něj dá (a mělo by se!!) krásně navázat v dalším díle.

Jo, tohle vám s klidem doporučuji. Opravdu skvělé počtení, takový fajn oddych.

19.12.2024

Hernajs ale to jsem se bála! Další thriller, který mě uklidňoval pouze svým žánrovým zařazením, ale jinak jsem byla celou knihu pěkně připo..

Autor zde totiž brousí na téma exorcismu, posednutí neživých věcí atd. Ponurá a děsivá atmosféra srší z každé stránky a jak je to vleklé a detailní, tak jsem si dům, sklep a celkově vše extrémně představovala. Nebudu vám lhát, zdálo se mi o tom a nedělalo mi to v noci dobře.

Postavy jsou prostě divné, moc vám nebude sympatický nikdo, takže kdo hledá v knize klaďase, tak bude zklamán. Já je v thrilleru nepotřebuji, tam si divní a nesympatičtí být mohou.

Vleklost příběhu, kterou na jednu stranu oceňuji, musím ale i vytknout. Někde už to bylo moc mohlo by to mít tak o 100 stran minimálně méně.

Konec byl zajímavý, kdo za vším byl daleko více zamotané, než jsem čekala a já musím říct, že oproti předchozím účastnicím štafety jsem s knihou spokojená.

Celkově určitě můžu příběh doporučit, ale ve vhodnou chvíli, kdy tohle vše zmíněné nebude na obtíž - pro mě právě třeba na podzim, kdy toho času na čtení je víc a počkat si na to wow není problém.

1 19.12.2024

Musím říct, že tohle je po Kopírákovi velmi milé překvapení! Ten se mi totiž vyloženě nelíbil. Divný scény, ještě divnější věty... No děs. ALE TADY!

Skvělá brutální detektivka! Plná akce od prvních stran. Tempo je svižné, postavy zajímavé, příběh sice neoriginální, ale přesto poutavý.

Brutalitou mi to připomínalo Cartera, i když stále v menší míře, takže rozhodně doporučuji se obrnit, je to hnus. Hlavně ta psychologie, co někdo dokáže udělat. A ne jen obětem.

Samotné vyšetřování bylo fajn, hlavní vyšetřovatele jsem si oblíbila a musím ocenit i to, že je na konci něco neosvítilo, prostě tápali, až došli k výsledku. Fakt nemám ráda, když je to na konci šup lup a přijdou na to asi z věštecké koule. Takže velké plus.

Úplný konec nebyl zklamáním, ale byl trochu ohraný, zkrátka už to tu bylo. Takže to je ta jedna hvězdička dolů a ještě za opět místy divné věty, jestli se tomu dalo vůbec říkat věty.

Celkově knihu rozhodně doporučuji. Pokud chcete napínavý a brutální thriller, tady ho máte. Já jsem spokojená a hlavně extrémně překvapená.

19.12.2024

Několik let říkám, že si chci přečíst čuňačinky od chlapa, že mám furt jen od žen. Tak hurá! povedlo se. A byl to nářez od začátku do konce.

Několik dějových linek, spousta normálních věcí, jako je celulitida, problém se stojákem, nadváha, ale i pěkných úchyláren, při kterých nejednomu zůstane (rozum) stát! Ale víte co? Proč ne!!

Miluju, že nám autor ukazuje absolutně klasickou sexualitu a i prvky toho, co pro někoho normální není. Zkrátka tady je se souhlasem obou stran povoleno vše a já jsem ráda, že to někdo řekl.

Scény jsou pikantní, zajímavé a originální. Honza si buď udělal kvalitní rešerši, nebo...no zůstaneme u té kvalitní rešerše!

Co víc říct? Je libo silnou babu, která si zaslouží pořádné eldorádo, týpka, co má sice fajn manželství, ale touží po něčem jiném (ač mně osobně to štve) a spoustu spoustu dalšího?

Pak po tomhle chmátněte. Tuhle knihu napsal samotný dospělácký život a konečně tady můžeme přivítat knihu bez hodinových stožárů a povodní na různé směry. Jo! A mořské plody a různé zvířectvo tu taky není, zkrátka co tam máme, to tam máme a řekneme tomu tak. Třikrát sláva.

Jo, něco mohlo být kratší, proto jedna hvězda dolů, ale jinak wow.

2 19.12.2024

Achjo! Já jsem z této knihy absolutně a těžce frustrovaná. Kde začít..

Námět - super. Není originální, ale to je jasné už dle anotace, takže to jsem ani nečekala. Co jsem ale čekala, tak byl aspoň trochu mrazivý příběh plný pátrání, zjišťování a samozřejmě strašidelných momentů.

Bohužel, ač má kniha velmi děsivou obálku, tak strašidelná vůbec není. Nebo vůbec...mohla by být. A zde se dostáváme k jádru pudla všeho.

Kniha by totiž mohla být ledacos, kdyby nakladatelství odvedlo dobrou korekturu a redakci. Ale bohužel. Už čtvrtá kniha z Našeho vojska je v tomto za mě absolutně otřesná.

Přes 60 chyb nalezeno pouhým čtením. Nesmyslné věty, nepřirozené plynutí příběhu, prostě vše špatně! "Vzpomněla si na to, co tělo mělo rádio"; "Souhlasila a ze stoličky (...) popadla tašku přes rameno." A to bychom mohli pokračovat.

Sanita přijede na nedostupné místo, s policií se tam dojet nedá, tady jedna postava působí totálně nedůvěryhodně a ví se to o ní, následně se jí věří. Hernajs na tohle jsem neměla nervy.

Samotný příběh nedokázal vcucnout, protože tohle neustále rušilo. Co ale mohu říct, horor to nebyl, spíš takový prazvláštní román.

Upřímně je mi líto autorky, protože každý potřebujeme pomoct, ale já, jakožto čtenář, mohu ocenit max námět.

19.12.2024

Tak tohle bylo hodně neobvyklé čtení. Upřímně jsem nic podobného asi nečetla. Drsná hudba, drsné prostředí, kyberprostor, postavy, co mnohdy mluví jako dlaždiči - jo, zkrátka jiné.

Ze začátku mě kniha okamžitě chytla právě svou neotřelostí a technickými znalostmi autora. Říkala jsem si, že musí být určitě hodně z oboru. Omyl, není, vše si nastudoval v rámci svého zájmu a psaní knihy, což obdivuji.

Cca od 70. do 200 strany nastal problém, že jsem čekala na propojení všech dějových linek a vlastně moc nevěděla, kam tohle směřuje. Říkala jsem si, že se to určitě musí někde propojit a to wow se dostaví, ale už jsem dost netrpělivě otáčela stránky.

Pak se to ale zase rozběhlo do úžasných rovin, zahrnujících dění ve světě, spousty a spousty akce (někdy až moc) a gradování do sfér, že jsem zůstávala koukat, co to autor vymyslel a jak ho to napadlo.

Trochu mi vadilo, že dost hlavních postav, jak jsem již řekla, mluvilo extra sprostě. Já to chápu, je to v tomto světě, který autor představil, normální, ale 1-2 takové by stačily.

Také bych snesla nějaký úvod do světa, proč se to děje, co se vlastně děje atd. Tady to byl styl hop a plav. Dalo se to pochopit, ale upřímně jsem to u tohoto rozsahu očekávala.

Postavy byly skvěle popsané. Ty co měly štvát, tak štvaly, ty, co jste měli mít rádi, tak k srdci přirostly.

Suma sumárum - tohle je hodně povedený debut a já ho i přes pár výtek doporučuji. Jsem zvědavá na další díl!

19.12.2024

Tak se ocitáme, stejně jako u Cíti, u recenze nerecenze. Moc nevím, jak bych toto mohla pojmout bez osobních zkušeností, tak do hodnocení lupnu zkrátka i něco o mně.

Tato kniha mě měla rozhodně potkat při rozvodu mých rodičů. Je to absolutně úžasný průvodce situacemi, emocemi, zkrátka vším, co při rozvodu/rozchodu rodičů nastane.

Oceňuji, že nejde o pouhé čtení, ale aktivní zapojení dítěte. Myslím, že toto může být směrodatné kupříkladu pro další zkoumání, třeba i s psychologem. Protože jít k někomu takovému je někdy nejen potřeba, ale absolutní základ. Já osobně v tomto směru zastávám názor, že každý potřebuje svého terapeuta, protože v dnešní době sociálních sítí normální komunikace mizí a zde je ten základ - smutné. Ale to jsem odbočila!

V této úžasně empatické knížce je spousta prostoru pro vyjádření svých pocitů. Dítě může kroužkovat jednotlivé pocity, nakreslit je, vyčmárat se z nich, zkrátka vše, co vás napadne.

Je zde také spoustu tipů pro rodiče, jak situaci zvládat, takže věřím, že i společné "čtení" s dítkem povede k lepšímu pochopení.

Tak nějak závěrem, protože o čem kniha je a že je nutná, je asi jasné. - Rozvod není lehká a příjemná věc, ale někdy je to to nejlepší, co pro dítě můžete udělat a věřte mi, že ze svého dětství vím, o čem mluvím.

Ale pro lepší vysvětlení a pochopení situace prosím využívejte kupříkladu takovéto literatury. Mně vysvětlení nestačilo, chtělo to něco takového.

Takže díky Lence za opět úžasnou a empatickou knihu, která pomůže s vyrovnáním se se situací nejednomu človíčku.

19.12.2024

No tak tohohle jsem se pěkně bála a musím říct, že úplně zbytečně. Knize je poměrně vytýkáno, že se zaměřuje na vztahy hlavní postavy, pocity a celkově život včetně dětství, ale ono to tak musí být. Kdo dočetl až do konce, tak pochopí proč a vše to do sebe zapadne.

Téma klinické smrti je také rozhodně plus, mně je poměrně blízké a vždy uvítám nový úhel pohledu a tady byl opravdu zajímavý. Spousta vidí světlo, osvětlený tunel...ale co když někdo vidí přesný opak? Temno, hrozbu...Je to peklo, nebo si s námi hraje mocný mozek? No to si přečtěte.

Autor se opravdu velmi zaobírá pocity hlavní postavy, což vysvětluje zařazení do žánru pro ženy, ale zároveň i z hlediska thrilleru to má opravdu smysl, takže jestli vám to bude u čtení vadit, tak zkuste vydržet.

Gradace kapitol je veliká, jak už tomu v tomto žánru bývá, ale naštěstí zde dosáhne vrcholu v samém konci, který není originální a zkušený čtenář ho odhalí, ale pořád je velmi zajímavý.

Jednu hvězdičku musím vzít za lehkou překombinovanost, přeci jen jde o opravdu krátkou knížku a autor tam toho zakomponoval možná až moc.

Celkově je kniha pro mě milým překvapením a doporučuji ji. Svižný, námětem originální thriller s krátkými kapitolami, který slupnete klidně na jeden zátah.

28.11.2024

Dneska to bude taková polorecenze doplněná o životní zkušenosti. Pojďme se na to podívat. Rovnou říkám, že tuhle knížku jsem měla mít v rukou daleko dřív, ideálně v pubertě.

Jsem obklopena samými extroverty, pro které je nepředstavitelné být chvíli bez lidí. A já to miluju. Slyšeli jste někdy označení introvert v hanebném slova smyslu? Já ano. A NEDEJTE SE! Není nic špatného na tom být extrovert, ambivert ani introvert. Prostě každý jsme nějaký. A to přesně ukazuje tahle kniha.

Když jsme u těch zkušeností - stalo se vám někdy, že jste třeba vnímali lidské emoce beze slov? Mně ano, jsem hypersenzitivní. Na jednu stranu super věc, ale když vám přijde extra rozčílený člověk, nebo jste svědky neustálých hádek, tak je to děs.

Tato úžasná knížečka opět ukazuje, jak s tím pracovat, jak přijmout sebe samu a hlavně jak si stanovit hranice. Dost často se na nás lepí emoční upíři a na ty velký pozor.

Cíťa je dokonalým průvodcem a rádcem pro nás, menšinu. Vede nás k tomu si uvědomit, že svět nás potřebuje a že jsme absolutně ok. Já jsem se díky tomuto naučila říkat ne, nenutit se do situací, které mi nejsou příjemné. A také jsem se naučila vážit sama sebe!

Cíťa je opravdu pro všechny věkové kategorie a já ji doporučuji všemi deseti. A doporučuji ji dát přečíst i svým nejbližším, pokud nejste na stejné vlně. Víc vás pochopí.

2 28.11.2024

Že Dagmar píše úžasné knihy ze života, to vím už dlouho, ale co vymyslela teď! To je prostě paráda. Já vám nepovím, co je na knize tou největší zajímavostí, ale doporučuji si přečíst Podívej se podruhé... a hned pochopíte. Je to opravdu povedený a i v tomto tématu od Dagmar velmi vtipný počin.

Kniha jde číst i samostatně, ale pak ztrácí na své originalitě. Co si budeme, děl o týraných ženách je tu spousta, takže opravdu opravdu doporučuji přečíst předchozí "díl".

Samotný příběh je zase těžký, smutný a velmi emotivní. Postavy jsou vykreslené bravurně. Od Miriam až po toho psychopata, všechny ve mně vzbouzely silné emoce a přiznávám se, že jsme pěkně zuřila.

Co se bude dít jsem odhadla, autorka to tam dost jasně naznačovala, takže v tom vidím záměr, ale stejně mi to na momentu překvapení tolik neubralo. Bylo zde totiž spoustu detailů, které se odhadnout nedaly a právě ty udělaly scénu "dokonalou".

Určitě mi v hlavě více zůstává Podívej se podruhé... svoji originalitou, ale i zde jsem dostala obrovskou emoční nálož plnou ponaučení a mouder do života. Spokojenost.

1 28.11.2024

No pane jo, to vám byl zase nářez. MI-LU-JU styl autorky! Dvě dějové linky, jedna v minulosti, jedna v přítomnosti. Každá řeší aktuální problémy, které se samozřejmě s postupem doby mění a každý ten svůj vnímá jako největší. Pro čtenáře je to ale mnohdy zajímavý kontrast.

Přítomnost s Annou ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Strašně mě štvalo, co musela řešit, ale postupem času jsem měla pochopení i pro druhou stranu a ve výsledku jsem jí/jim strašně fandila. Morální dilema jako blázen! Doufám, že tohle nikdy nebudu muset řešit.

Linka v minulosti řešila pro mě absolutně nepředstavitelné a temné situace, které zažívali moji pra-prarodiče a já jim tam nahoru smekám za to, že to zvládli. Vůbec si to nedovedu představit.

Věra mi přirostla k srdci okamžitě, to byla žena s velkým Ž a já jsem jen zírala, jakou měla odvahu jít si za svým v tak, pro ženy zejména, náročné době.

Oceňuji konec knihy, který obsahoval odkaz na doplňkovou kapitolu, fotografie a video. Ovšem ta kapitola je navíc. Čekala jsem nějaké o 3 roky později, nebo něco podobného, ale tohle mi tam nesedlo. Ale nevadí! Je to jen dobrovolný bonus.

Celkově knihu moc doporučuji! Ač mám na prvním místě stále Slunečnici, tak tohle je absolutní skvost a já netrpělivě vyhlížím další dílo autorky!

4 23.11.2024

Wow! Raketa jak blázen! Málem mi shořelo oko, možná i dvě, ale musela jsem to dát za večer a dopoledne, nešlo to jinak.

Autor nám, čtenářům, pěkně hraje na city a na nervy! Já jsem se u toho tak bála! Furt jsem si ale říkala, že jde přeci o thriller a ani ne mystery, tak se to musí nějak vysvětlit. To vám nepovím, jak to dopadlo, ale při čtení jsem měla husí kůži a bylo to fakt děsivý.

Celou knihu jsem spekulovala, jak by to mohlo být a co za tím je. Něco jsem maličko odhalila, ale zbylé věci vůbec. To opravdu oceňuji, protože v tomhle žánru mám načteno dost a trápí mě předvídatelnost a prvoplánovost.

Postavy jsou vykresleny úžasně, soucítila jsem s nimi a litovala je, někdo mi tam neseděl a byl k tomu důvod - zkrátka autor si mě nasměroval přesně tam, kde mě chtěl mít, abych na konci zažila to obrovské WTF!!

Samotný konec, jak jsem již řekla, byl šokující a velice povedený. Asi bychom našli podobné knihy tématem, ale tím podáním je to neskutečně originální skvost. Po Útočišti jsem nečekala, že bude něco lepšího, ale tohle jednoznačně je. DOPORUČUJI!!!

23.11.2024

Pane jo, tohle bylo hodně originální a emotivní dílo! Nikdy jsem nic podobného nečetla, ale musím říct, že jsem si Zachariáše zamilovala. V recenzích jsem viděla, že lidi štval protivností, ale představte si, že ze dne na den skončíte na vozíku. Jak byste se asi chovali? No sluníčkově a pozitivně určitě aspoň ze začátku ne.

Mně se právě líbilo, že ho autorka podala absolutně realisticky. Smutný a naštvaný kluk, který je v jádru dobrák, tak bych ho popsala v jedné větě.

Virtuální realita byla velmi zajímavá, jen bych asi snesla, kdyby byla více technicky popsaná, ten svět lépe vykreslený. Ale úplně jsem si to tam představovala a někdy bych se tam chtěla ocitnout.

Anna byla zlatíčko, čistá duše, která příběhu dodala naději a pozitivní úhel pohledu. Krásně se s bručounem Zachariášem doplňovali.

Na knize musím ocenit i její multižánrovost. Hlavní byl román, ale také tak trochu sci-fi, detektivka, thriller. Tohle mě baví, udržuje si to mou pozornost.

Konec byl dojemný, poplakala jsem si a jsem moc spokojená. Celkově knihu moc a moc doporučuji a odpouštím i překlepy, které jsem v knize objevovala, protože příběh vše vynahradil.

2 23.11.2024

Věřím, že spousta z vás má knihu dávno přečtenou, takže chápete, co jsem u čtení prožívala.

Mladý, chytrý kluk, plný ambicí a odhodláním vše zvládnout i v nelehké době se ocitá v situaci, která ho ani nenapadla. Vydíráním skrz rodinu z něj udělají informátora.

A začíná obrovský boj nejen s krutou dobou, ve které se Rumunsko nacházelo samo o sobě, ale i se sebou. Co dělat? Morální dilema jako blázen a řekněme si to narovinu, kdo z nás by nepomohl rodině a nešel do toho...?

Kniha je psaná jako román, ale je v ní spousta pravdivých historických faktů, takže si myslím, že by si ji měl přečíst každý a hlavně že i většinu bez problému zaujme. Není to žádný strohý informativní popis hrůz.

Všechny postavy mi nějakým stylem přirostly k srdci. Ať už tím, že jsem je měla ráda, nebo opakem. Bravurně a úderně popsány a vykresleny, ostatně jako vše v příběhu.

Konec byl drsný, smutný a hrozně frustrující, zároveň ale plný naděje, hrdosti národa a odhodlání. Plakala jsem, nebudu vám říkat že ne!

Tohle dílo mě neskutečně překvapilo. Mělo absolutně vše, co si od takové knihy představuji a myslím, že je hodně multigenerační, že opravdu každý si ten styl zamiluje v něčem jiném. Do škol a povinné četby!

Tenhle měsíc mě potkalo několik knih, které mají našlápnuto na top roku a tahle mezi ně rozhodně spadá. Přečtěte si to.

12 17.11.2024

Bohužel, tohle se za mě vůbec nepovedlo. Četla jsem od autorky vše a měla nádhernou stoupající tendenci, tak jsem se na toto moc těšila a je to krok zpět. Asi to dneska vezmu bodově.

Hlavní postavy - Ač zajímavé, tak nějak nevykreslené, vlastně i když je jejich životu věnováno hodně stran a dost popisů, tak autorka jde spíš po povrchu a mně osobně byl jejich osud úplně jedno, neudělala jsem si k nim žádný vztah.

Rozsah - Knížka by určitě snesla více stran. Prvních 90 se totiž nic moc neděje a bylo mi už od začátku tím pádem jasné, že konec bude šup lup.

Nelogické věci - Narazila jsem na několik protimluvů, které mi hodně vadily a říkala jsem si, jak se tohle mohlo po betaci a redakci hernajs stát.

Gradace kapitol - To je rozhodně plus, každá kapitola končila nějakou větou, která donutila pokračovat. Jenže to bylo pořád a pořád a to velké finále nenastalo.

Konec- Uspěchaný a pro mě velmi předvídatelný, zanechal spoustu otázek.

Celkově oceňuji svižnost knihy, krátké kapitoly a tu gradaci kapitol, ale nebyl využit potenciál, který kniha měla. Myslím, že tady se stala chyba na více frontách a neskutečně mě to mrzí.

17.11.2024

Druhý díl této románové série nás zavede do života Lilly, krásné letušky, která vede na první pohled úžasný a spokojený život, který by ji mohlo spoustu lidí závidět.

Jenže i spokojený člověk ve všech směrech může mít démony v hlavě. Hlava se zkrátka neptá. Takže autorka zde rozebírá téma nekontrolovatelných obav, úzkostí, zkrátka toho, co má dneska velké procento lidí. To se mi neskutečně líbilo a oceňuji to. Myslím, že pro lidi v takové situaci může být knížka dost berličkou.

Co se týká romantické linky, která bude hádám v každém díle, tak je tady velmi zajímavá. Druhá hlavní postava je originální, krásně vykreslena a rozhodně mi přirostla k srdci.

Také se v knize dozvídáme o pokračování životní cesty Tiny, hlavní hrdinky prvního dílu, což jsem neskutečně ráda, že to není jen o jednom sourozenci.
Malinkatá výtka - oproti prvnímu dílu mi chvíli trvalo se začíst. Ale žádné velké drama.

Celkově knihu doporučuji. Kdo má rád příběhy ze života o reálných problémech, tak bude spokojený. Já jsem nadšená a už se těším na další díly!!

17.11.2024

Musím říct, že ani čtvrtý díl z této série mě nezklamal, ale kvalit třetího nedosáhl. Autor si nasadil vysokou laťku tím, že ve třetím díle dost vyřešil to, co se táhlo od prvního, ale nechal tam spoustu otázek. Proto jsem čekala odpovědi, ale bohužel, ty tady zatím nejsou.

Každopádně opět dostáváme skvělou detektivku poměrně podobnou prvnímu dílu a sám autor na Doručovatelky často poukazuje.

Příběh super, postavy taky, děti Ketta jsou zde tentokrát méně, i vaření čaje od kolegy, takže za to určitě připisuji plusové body.

Malé výhrady mám k pár nelogickým věcem, které jsem během čtení našla, ale zase nic, co by bylo vyloženě nějak zásadní pro příběh, takže nic závratného.
To hlavní, co mě zajímalo, tak bylo zmíněno na samém konci a myslím si, že pátý díl bude zase více o tom, což bych si nestěžovala.

Celkově tuto sérii doporučuji těm, kteří mají rádi oddychové a svižné detektivní série s kapkou humoru i toho mrazení v zádech.

Já jsme spokojená, ač je tento díl o kousek slabší, a určitě doporučuji.

1 17.11.2024

V třetím a zároveň posledním díle série Materia Prima se už tolik nepodíváme do Enklávy, ale stane se něco, že o ní nepřijdeme. Nebudu víc říkat, ať nespoileruji, ale ve výsledku mi ty výpravy moc nechyběly.

Opět je zde spoustu politických pletich, troufám si říct, že v tomto díle nejvíce, intrik a různých druhů manipulace apod. Zjistila jsem, že tento typ fantasy absolutně miluju! A je hodně znát vzdělání v historii autora, protože krásně prolíná reálné s vymyšleným.

Samarin a Rudnikci mi přirostli ještě více k srdci, vybudovávaly se tady další velmi silné vztahy a s každou postavou jsem do nějaké míry soucítila a něco s ní prožívala. Bravo!

Zároveň ale musím trochu vytknout konec. Měla jsem pocit, že snad nepřijde. 50 stran do konce bylo pořád spoustu otázek a já už se začala bát. Nakonec to ale autor zvládl a zakončení je vydařené, leč by pár stran navíc sneslo.

Zároveň celkově k sérii musím říct, že se mi, dost nečekaně, nejvíc líbil prostřední díl, který ve většině trilogií u mě dostává nejslabší hodnocení. Zajímavé!

Celkově sérii jednoznačně doporučuji těm, kteří mají rádi náročnější fantasy, kde sice nadpřirozeno je, ale ne na každé stránce. Myslím, že třeba čtenáři Ryana (pokud má vše stejné jako Vyvrhele) by toto mohli uvítat. Já jsem moc spokojená.

1 17.11.2024

Tak jsem se pustila do druhého dílu Strážkyně hrobu a musím říct, že jsem hodně spokojená. Ano, můžeme polemizovat, jestli je Darcy hororová autorka, ale kam jinam chcete zařadit duchy, takže za mě ano, ač jde opravdu o žačátečnický horůrek a ani já se nebála.

Keira se opět dostává do situace, kdy by měla někomu pomoct, což je podle mě důvod, proč se nebojím, protože mi je těch zúčastněných spíš líto.

Do toho jsou zde opět její kamarádi, kteří, zejména jedna, dodávají příběhu spíše vtipnou notu. Já jsem se u příběhu více nasmála, než bála.

Záhada ohledně identity Keiry se tady taky trochu poodhaluje a opět řešíme její záhadnou minulost a je tomu věnováno několik kapitol. Vše má zkrátka skvělou návaznost a je to z každého rožku trošku. Nic není opomenuto.

Samotný příběh s duchem je určitě zajímavý, nějaké malé mrazení u posery mého formátu proběhne, ale fakt nečekejte nic závratného. Prostě feel good horor a ona to autorka i tak určitě záměrně píše.

Druhý díl se mi líbil o trošku víc, než ten první, ale malinké výhrady mám k tomu žánrovému zařazení, prostě trošičku přidat by to chtělo!

Celkově ale sérii určitě doporučuji a já se těším na třetí díl!

1 17.11.2024