Jidu
komentáře u knih
Asher Black
Parker S. Huntington
Pane bože, co jsem to přečetla a proč si vždycky do vlaku, kde nemůžu sáhnout po něčem jiném, vyberu takovou chujovinu. To už je snad nějaké prokletí!
Tento žánr mám ráda. mafiánské prostředí, drsní kluci, něžné naivní holky, zkrátka ideální oddych. Pokud teda ovšem hlavní hrdina není drsný jak hladká mouka a něžné ženy se nerovná totální blbky!
Jak ti mi pili krev, to nebylo normální. Ona jde do klubu hledat si známost na jednu noc a v druhé kapitole zmiňuje ošklivé spodní prádlo. Tak jasně, takhle se běžně oblékne žena, která hledá chlapa na s*x. A to je ten nejmenší nesmyls, jaký jsem tam objevila, ale zbytek vám spoilerovat nebudu.
Říkala jsem si ok, ti se s tím nemažou, opravdu v druhé kapitole jsou peprné scény...ale pak se to seklo a dlouho, opravdu HODNĚ dlouho nebylo nic.
Nechci, aby to znělo nějak urážlivě, to není cíl této recenze, ale opravdu jsem z knihy frustrovaná. Byla strašně propagovaná a přitom je to smatlanina hrůzostrašná. Máme tady spoustu menších, našich autorů, co tohle umí napsat neskutečně dobře, ale nejvíc byla jeden čas vidět tahle kniha..
Chápu, že se asi spoustě lidem líbila, ale já mám opravdu skvostné porovnání a tohle tím pádem u mě úspěch mít nemohlo. Škoda!
Runy osudu
Christina Courtenay
Tohle bylo úplně super! Zase něco trochu jiného, oproti prvnímu dílu. Tady se vyloženě cestuje časem, tam jsou dvě dějové linky.
Musím říct, že původně mě toto bavilo o trochu víc. Vikingové na Linneu koukají jako péro z gauče, ona na ně ještě ví. Je zde spousta vtipných situací, kdy se ani jedna ze stran nechápe a kroutí hlavou nad způsoby dané doby. To bylo opravdu povedené.
Pak nadvládu přebere cestování, boje a klasické útrapy století vikingů, které mě místy nudilo. Chyběl mi tam nějaký jiný vhled, nebo úhel pohledu a vtipné situace se vytratily.
Ale stále musím hodnotit takto vysoko, protože bylo zajímavé putovat se sečtělou a této doby znalou Linneou a představovat si, jaké by to bylo se ocitnout úplně někde jinde, na jiném místě, v jiném čase.
Romantická linka je zde zase jemná, nijak urputná. Hlavní hrdina je opravdu rytíř své doby a Linneu chrání za každou cenu, což mě bavilo, protože bylo fajn sledovat jeho "proměnu".
Celkově je příběh zase super, ač v jiných směrech než první díl a já se neskutečně těším na další pokračování.
Vím, že spousta lidí říká, že se knihy dají číst samostatně, což je pravda, ale doporučuji číst postupně. Jsou zde mikro odkazy na předešlé a kniha je o to zajímavější.
Zítřek ti nikdo neslíbil
Kateřina Karolová
Tak tohle byla jednoznačně nejlepší kniha, jakou jsem zatím od autorky četla.
Vlastně hodně dlouho nevíte, co čtete. Záhada vedle záhady. Hlavní hrdinka se probudí na místě, kde nikdo kloudně není, neví, co se děje, co tam dělá a kde sakra všichni a všechno jsou.
Krásně se zde střídají úhly pohledu, je zde opravdu velké množství postav, které příběh vyprávějí a dovykreslují. Až dojde k tomu velkému "aha" momentu.
Přiznávám, že to, co se děje, jsem odhalila poměrně brzy, ale vůbec mi to nevadilo. Zajímalo mě, jak si autorka s touto situací a nezvyklou situací poradí a hltala jsem každé písmenko.
Zároveň ale musím říct, že by takové knihy měly mít varování. Bohužel se tam řeší něco, co se mě dost osobně dotýkalo a ještě pro mě v té nejméně vhodné době. Z anotace to není jasné, takže bych si na to dala asi maličko pozor. Některé ty popisy nejsou vůbec příjemné.
Maličko mi vadil konec, ale to jsem měla teda u všech autorčiných knih. Já jsem zastánce a milovnice těch uzavřených a autorka otevřených. Takže zde nastal maličko problém. Ale oproti třeba Jinému místu to konec alespoň má, takže nic, co by mi vyloženě trhalo žíly.
Celkově jsem ale opravdu nadšená. Zajímavý, neskutečně originální, poutavě napsaný a fakt musím ještě jednou vypíchnout to střídání postav. To mě udržovalo v pozoru celou knihu. Určitě doporučuji.
Žiju bez dětí
Martina Hynková Vrbová
Tahle kniha mě velmi zaujala názvem i anotací, protože mě zajímal úhel pohledu žen, které děti nechtějí a osudy těch, které chtějí, ale bohužel nemůžou mít.
Z úvodu musím říct, že mi bohužel vůbec nesedla forma, jakou je kniha psaná. Jenda účastnice štafety řekla, že by toto bylo vhodná prezentovat v mluvené formě, třeba jako podcast, a já absolutně souhlasím.
S některými ženami jsem soucítila, jiné nechápala a přišlo mi, že se snad dočista zbláznily - opět, asi forma a styl knihy tomu nepomohli. Každopádně za to hvězdičky neberu, upřímně jsem s tím počítala a každý má právo na svůj názor a postoj.
Co mi ale vadilo a za co už hvězdičky beru, tak je to, že jsem se v několika příbězích ten důvod, proč se rozhodly žít bez dětí, nedozvěděla. Točilo se to ohledně jejich života, dospívání atd., které leckdy nebyli lehké, ale zase to zkrátka neukázalo ten důvod, proč mají takový postoj a bohužel jsme se na tom s holkama i v poznámkách.
Takže abych to tak nějak sesumírovala - příběhy zajímavé, osudy mnohdy těžké, ale zpracování bohužel nic moc, což celkový dojem z knihy velmi kazí.
A opět za co neberu hvězdičky, ale co musím zmínit - neberte si knihu jako štafetovou. Přišlo mi, že si z toho některé účastnice udělaly hon na maminky a absolutně nedokázaly akceptovat jiný postoj a fakt mi to pilo krev. Hodně.
Celkově knihu hodnotím jako lehký nadprůměr zejména za odvahu se do takového tématu pustit a určitě vám doporučuji na ni mrknout.
Otec musí zemřít
Sandrone Dazieri
Tuhle knížku jsem měla doma nějaký ten pátek a vůbec jsem nevěděla, jaký skvost se to v této bichličce skrývá! A pak přišlo společné čtení a ejhle - poklad nalezen!
Dante a Colomba jsou dokonalá dvojka. Oba mají své problémy, oba mají své psychické poruchy, ale tady to není to klasické klišé, kdy detektiv pije, protože to je detektiv. Ne, tady k tomu, co se jim děje v hlavě, mají sakra velký důvod.
Oběť, Dante, který se přidal k týmu policistů, aby se už ideálně nikomu nestalo to, co se stalo jemu, se ocitá v totální pasti. Otec, věznitel, se vrátil a je na něm a na Colombě, aby ho chytili a prokázali jeho totožnost. Musí se tak postavit svým démonům, umanutým kolegům a nástrahám, které číhají na každém kroku.
Do toho je zde nějaká Katastrofa, která Colombě změnila život, ale ona o ní nechce absolutně mluvit. Jak tohle může souviset..?
No, tak jak to souviselo se samozřejmě dozvíme a já si sbírala papulu ze země. Totálně geniální, originální a neotřelé rozuzlení, které sahalo až bůh ví kam. MA-ZEC!
Co víc říct, knížka je dacan, má 560 stran, ale moc nudných chvilek tu nenajdete, jen trošku na začátku, za což beru půl hvězdičky. Jinak je to ale nadupaný thriller, který by si zasloužil, aby se vydaly i další díly! (Ano, to mi pije krev hodně! Potřebuji vědět, jak to bylo dál). Knihu určitě doporučuji.
Město králů
* antologie
Pokud máte rádi Němé duše od Jitka Ládrová , tak rozhodně zbystřete, protože tato knížka se odehrává ve stejném světě. A i některé příběhy jednotlivých postav z nich se krásně dovykreslí, doplní to zase jejich charakter o trochu víc. Ale i pokud jste Němé duše nečetli, tak po knize sáhněte, jen já doporučuji číst až po nich, protože zde právě nastávají ty "aha" momenty, které by, za mě, obráceně tolik nefungovaly.
Co se týká jednotlivých povídek, tak jak tomu u antologií bývá, některé mě nadchly, některé méně. Za vypíchnutí stojí určitě povídka právě od Jitky - Ztracená jména měst. Asi mám maličko zkreslený úhel pohledu, protože už mám Němé duše přečtené, ale povídka o Maerovi, která ještě k tomu navazuje na první povídku, to mě fakt dostalo! Pecka!
Také rozhodně stojí za zmínění slovenská povídka, které jsem se bála kvůli jazyku - Král na nebi, král na zemi - tam byl úplně dokonalý fantasy prvek, který já v knihách vyhledávám, takže autorka si mě získala.
Ostatní povídky byly fajn, líbily se mi, ale tyhle dvě jsou top. Pár výhrad mám, něco mohlo být více dotažené, něco mohlo mít větší hloubku, ale jako celek jsem spokojená a hodnotím na 70%.
Na závěr musím pochválit skvělý úvod na začátku a absolutně top přílohy na konci. Často tyto části přeskakuji, nezaujmou mě, ale tady to byla třešnička na dortu.
Červená královna
Juan Gómez-Jurado
Antonia je absolutně skvělá postava a spolu s Jonem tvoří hotový dream team. Mohli byste si říct, že to je takové klišé. Ona se svými traumaty, on, homosexuál s průšvihem. Ale autor vás totálně vyvede z omylu. Tenhle příběh a postavy jsou vše, jen ne obyčejné.
Politika, vláda, mocní lidé, tutlání a pletichaření, to prostupuje celou knihu. Oběti jsou totiž velmi mocní lidé, u kterých jejich příbuzní nechtějí žádný poprask. Takže nastupuje "tajná elita" a řeší případ po svém. Opravdu ty machinace, co se komu může říct, co ne, to bylo velmi zajímavé a upřímně rozčilující. Hlavně, ať není skandál, že?
Samotné rozuzlení bylo skvělé, nečekala jsem to a trošku jsem si sbírala papulku ze země. Jedná se o první díl série, takže už se strašně těším na další díl, protože závěr tohoto navnadil.
Maličké minus, a teď jak to napsat bez spoileru, jsem viděla v určité "superschopnosti" Antonie. Kdyby ji neměla, tak by některé situace byly daleko náročnější a mě by bavilo se k řešení dobrat postupněji. Ale to je jen drobnost.
Celkově knihu bez debat doporučuji, je úžasná, promyšlená a dokonalá.
Dárek
Diana Špacírová
Jojo, tohle byl fajn oddych! Musím říct, že jsem neskutečně mile překvapena!
Autorka skvěle vykreslila postavu Eleny, která byla tak akorát naivní, ale už i tak akorát vyspělá - zkrátka přesně úměrně svému věku. No a Šéf, to bylo něco na mě! Já se netajím tím, že ten age gap mi nevadí v reálu, natož v knihách! Takže wow.
Další věc, která jednoznačně stojí za zmínku, je ukázka toho, jak vztah nemá vypadat. Myslím, že v začátku knihy se bohužel najde mnoho žen a autorka krásně ukazuje cestu k nalezení sebelásky a opuštění takového hnusu.
Další skvělá věc, ač mi někdy některé pasáže přišly zdlouhavé, přiznávám, je popis města Nitry. Myslím, že kdo je tam odtud, tak musí být úplně nadšený, protože ta jednotlivá místa má před očima a je to "jak živé".
Oceňuji i zamotání příběhu, které nastalo cca v druhé polovině příběhu, že to nebylo jen šup lup a hotovo. Dodalo to příběhu šmrnc a reálnost.
Malé mínus, za což beru jednu hvězdičku - TA scéna, ta osudová, na mě byla nějaká moc hrr. Na to, že jsem na ni docela dlouho čekala mi to pak přišlo uspěchané a zvláštní. Ale to je jediná výtka.
Celkově knihu doporučuji, je to skvělý oddych s přesahem. Autorka opravdu umí.
Tma pod srdcem
Lucie Ortega (Navrátilová)
Na pokračování této série, které se ke mně dostalo díky štafetě, jsem se moc těšila . A musím říct, že to zase byla jízda!
Lena je zpět a autorka nám, čtenářům, ukazuje opravdový paradox. Lena je totiž nešťastná, ze situace, která by pro většinu znamenala štěstí. Vzpomíná na události, které prožila a chtěla by je prožít znovu. Jsou zde rozebrána důležitá a náročná témata, jako jsou deprese, braní antidepresiv, nutnost terapie a i znovu nalezení lásky k sobě. Takže jsem fakt nedostala jen "obyčejné" fantasy, ale knihu plnou námětů k zamyšlení a i jsem si poplakala.
Jenže tohle postupně začne ustupovat a na řadu přichází akční fantasy plné různých tvorů, intrik a náročných situací. Což pro mě po tom hlubokém začátku bylo maličké zklamání, ale bylo jasné, že to přijde a zvykla jsem si na to velmi rychle.
Rozhodně musím ocenit originalitu světa a absolutně skvěle vsazenou romantickou linku, která příběh krásně doplnila, ale nepřevzala nadvládu, jak tomu často bývá.
Byla jsem napnutá, byla jsem smutná, šťastná, naštvaná, zkrátka to byla emoční jízda a já tuhle sérii můžu jen doporučit.
Stane se včera
Gillian McAllister
Tak takové zajímavé spojní žánrů jsem ještě neviděla! Thriller se sci-fi s cestováním v čase. Hodně zajímavé!
Vůbec si nedovedu představit, jaké by to bylo, kdybych se každý den budila do dávnější minulosti a měla moc tyto dny prožít znovu. Na jednu stranu fajn, ale na druhou vůbec. Kdy se tato cesta zastaví? Kam až v tom odečítání dojde? Není to vlastně stejný, jako kdyby umírala, protože co když najednou přestane existovat, že zkrátka dojde "na nulu"? To jsem si říkala celou knihu.
Frustrace, že postavy, s kterými se bavila, vůbec nic nevědí, touha najít to něco, co by zastavilo tenhle blázinec i zdánlivě nevyhnutelnou budoucnost, to mě fakt bavilo. Bylo to neskutečně napínavé a opravdu originální.
Malou výtku mám. Na mě tam v některých pasážích byly až moc květnaté pocity. Ona už jde do finále a tam je popsaná vůně stromů, počasí, stav auta a bla bla, mě to vytrhávalo ze soustředění na hlavní příběh.
Ale to je asi tak jediné, co můžu vytknout. Jinak jsem moc spokojená a knihu doporučuji.
Transcendence
Jewel E. Ann
Proč se do prčic neustále cpou tihle "polonaháči" na obálky knih, na které to VŮBEC nepatří? Třeba taková Drahá Avo - proč? A totéž si říkám tady.
Krásný, zamotaný, smutný a hluboký příběh, který pojednává o životě po životě, o reinkarnaci, ztrátě blízké osoby a spousty dalších náročných témat, to je přesně Transcendence.
Musím říct, že při čtení mě někdy mrazilo. Swayze totiž velmi často ztrácela samu sebe a nevěděla, co si počít. Nathaniel se upínal na věci, na které neměl a vůbec jsem nedokázala říct, jestli jim fandím, aby spolu byli, nebo jim to vůbec nepřeju, protože to je absolutně divný. Hodně zvláštní emoce jsem při čtení prožívala.
Malá výtka - já vím, že to je v žánru erotiky, ale myslím si, že ty peprné scény tam byly navíc. Kdyby to autorka nechala jako román, tak by udělala lépe. Nějak mě to vytrhávalo z toho hlubokého zamyšlení a zkrátka mi to tam nesedlo.
Samotný závěr knihy je samozřejmě otevřený, jedná se o sérii, takže jsem ráda, že jsem doma měla hned druhý díl a mohla jsem pokračovat. Tohle fakt nejde jinak.
Celkově knihu doporučuji. Jsem ráda, že jsem nakonec dala na přísloví "nesuď knihu dle obalu", protože tohle bylo úžasný čtení.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Takže, kde začít! Asi hned v úvodu zmíním, že tohle nebude nic pro hororové nadšence, protože i já, totální posera, zůstala klidná.
Parta přátel se vydá na dovolenou a dalo by se říct, že špatně odbočí. Vidíte v tom Wrong turn? Já taky. Ale to nevadí, ono žádný námět není v dnešní době úplně originální.
Jenže tady tomu předchází dost dlouhý a pro mě nudný úvod, kdy autorka vykresluje jednotlivé postavy, ale na mě to nějak nezapůsobilo a upřímně mi byly úplně volné.
Takže čteme kdo, co, kde s kým apod...a čekáme...a čekáme. Pak se začnou dít nějaké věci a já začala hodně doufat, že teď to autorka nabombí a pojede to ve velkém stylu.
Bohužel se tak nestalo. Vysvětlení toho, co se tam dělo mi připomnělo zase jiný horor, který nebudu zmiňovat, ale je to opravdu hodně podobné.
Bohužel musím říct, že se tady objevovalo i dost nelogických věcí, které mi dost vadili. Logiku v knihách úplně nepotřebuji, ale zase všeho s mírou.
Ale ať jen nebrblám. Příběhu se nedá upřít čtivost a obrovský potenciál. Jen by to chtělo maličko upravit. Chápu, že autorka (dle toho, co bylo v některých úryvkách jednotlivých postav) asi nemusí třeba takový slasher, ale tak to chtělo víc zabrousit na to tajemno, ať se zkrátka čtenář bojí. Je to přeci jen horor.
Nicméně další knihy od autorky se mi líbily podstatně víc a těším se, až vám je v dalších recenzích představím!
Varování
Kathryn Croft
Některé thrillery zkrátka neumí navodit tu správnou atmosféru a udržet dynamiku, a tenhle je bohužel jeden z nich.
Autorka furt přidává a přidává, až by to dalo na dva - tři samostatné příběhy a závěr odbude na pár stranách. S tímhle jsem bojovala třeba u Nehody. Jak když se neodhadne, kdy to velké tajemství odhalit a pak z toho vznikne trochu hloupost.
Postavy mi moc sympatické nebyly, opět - nebyly nijak dobře vykreslené a pro nějaké vzbuzení emocí vůči nim to bylo málo.
Když už teda konečně nastalo to velké odhalení, tak nebylo téměř vůbec vysvětleno a já mám v hlavě několik nezodpovězených otázek, které podle mě vysvětleny být měly. Neříkám, že se má vše říct a nenechat prostor pro představivost, ale něco se prostě uzavřít má.
SPOILER! Největší klišé, které tomu dalo korunku, bylo zakomponování nevěry jednoho z rodičů a vlastně úplně zbytečně. Škoda! Kdyby aspoň tohle nějak využila!
No ať jen neprskám - námět je fajn, příběh utíká a věřím, že kdo nemá v tomto žánru načteno, tak bude i překvapen. Zkrátka takový startovací thriller, jak já tomu říkám.
Marťan
Andy Weir
Tak na přečtení této knihy jsem sbírala odvahu docela dlouho! Ale to taková žánrová klasika a já si říkala, že to teda prubnu. A jo, chápu, jak je možné, že má kniha přes 4k hodnocení a procenty je na 90% - je to totiž skvost!
Marka mi bylo strašně líto a docela jsem z toho chytala úzkost. Být v jeho situaci, tak mě asi štrejchne. A jeho mnohdy málem taky. To na knize oceňuji, že to nebylo vše sluníčkové a styl "joo, tak já to dám", ale beznaděj střídala naději, zoufalství humor, prostě tak, jak by to velmi pravděpodobně bylo.
Kniha mi přišla na několika místech i opravdu dojemná. Dovedete di představit, že máte třeba syna někde ve vesmíru a nevíte, jak to dopadne? Nebo respektive spíš víte, že tohle nemusí dopadnout dobře? Uf...
Také jsem se několikrát opravdu zasmála. No, nebudu vám říkat, s čím tam zůstal a co všechno vyváděl, ale pobavilo mě to.
Také rozhodně musím ocenit autorovu znalost chemie a celkově těchto věd. Já, na tohle totální poleno, musela některé pasáže číst opakovaně...a stejně jsem je nechápala , takže promakanost velmi vysoká.
No, co vám budu povídat, tohle je kultovka, kterou podle mě zná absolutně každý a já můžu říct, že stojí za to! Doporučuji na 100%!
Místodržící
Adam Przechrzta
Takže si to řekneme hned z kraje narovinu - já tu sérii MI-LU-JU! Extrémně jsem se bála, protože Adept byl moje první fantasy, kde hodně velkou roli převzalo politikaření, intriky a různé pletichy, ale já se do tohohle stylu zamilovala a Místodržící mi to jen potvrdil.
Je hodně znát, že autor ví, o čem mluví, že je z oboru. Krásně tak vytváří "co by kdyby" s opravdu reálnými skutečnostmi, co se během světové války staly.
Postavy, které se mi, přiznávám dobrovolně, v prvním díle maličko pletly, se tady krásně vytříbily a vyrostly. Jejich vztahy mezi sebou se ještě víc zamotaly a mně, jakožto čtenáři, ještě víc přirostly k srdci a mnohdy mi bylo líto, co dokázala válka udělat s jedním přátelstvím.
Enkláva je skvěle vykreslena, snad jsem jen doufala, že nás tam autor vezme častěji. Ale ani to není důvod k tomu, abych ubírala na hodnocení, protože scény v ní mi totálně vyrazily dech.
Knihu doplňují nádherné ilustrace, kterých je tady určitě víc, než v prvním dílu. Jsou takové strohé a krásně na mě přenesly tu atmosféru dané situace.
No, co vám budu povídat, tohle jsem nečekala a jsem jedním slovem nadšená.
Moc se těším na třetí díl a vám tuhle sérii rozhodně doporučuji!
Theomachia: Válka bohů
Petr Jaroněk
Když mě Lucie (komentář pode mnou) - moje věčná pokušitelka - navrtala do téhle štafety vyprávěním a pěním ód na to, jak je to dokonalé, tak jsem si říkala, že to radši budu brát s rezervou, ať nejsem zklamaná. No, tak teď se k tomu chvalozpěvu přidávám i já, a to je co říct, protože my se jen tak neshodneme!
Tohle byla prostě pecka. Autor zde od začátku vykresluje krvavé boje, plné padlých postav a často i těch důležitých. Já tohle můžu. Jsem ráda, když je to napínavé a já nevím, jestli můj oblíbenec přežije. Má to grády!
Rozhodně stojí za zmínku dokonalé propojení fikce s reálnými historickými událostmi. Člověk si říká, jestli to třeba fakt tak nebylo, jestli nám do těch rozhodnutí někdo nekafrá, nějaká vyšší moc...Nutí to k různým spekulacím.
Další obrovské plus je autorova slovní zásoba. Ta přirovnání, květnatý popis světa! BOŽÍ! Mnohdy doslova.
Bohové, kteří zde samozřejmě hrají roli, jsou někdy pěkní prevíti - opět to musím říct, ale to já můžu! Nedělali vše pro lidské blaho, nebyli ochrannou rukou nad námi, smrtelníky, ale měli své problémy, své mocenské machinace, až se stalo nevyhnutelné - Theomachia.
No mohla bych vám tady básnit do aleluja, ale myslím, že je jasný, že tohle je pecka a že to zkrátka chcete číst! Dokonalé postavy, kdy si nebudete moct vybrat, komu fandit, dokonalý svět, skvělá mluva! Jednoduše moje top kniha tohoto roku (a to mám přečteno fakt hodně).
Pahltné
Lukáš Polák
Panejo! To zase byla jízda! A ani mi nevadila slovenština, které jsem se poměrně dost bála. Některé příběhy mi prostě v jiném jazyce nesednou, ale tady to vůbec nevadilo.
Máme to cuketové období, že? Tak je libo cuketu? Jo? A co takhle totálně shnilou? Vesničanům se totiž z neznámého důvodu začnou měnit chutě. A to faaakt nechutně! Některé scény mi na mě byly až trošku moc a rozhodně nedoporučuji čtení u jídla.
Takovéto scény a mnoho dalších, plných akce, prostupují celou knihou a zkrátka není moc míst, kde by se nic nedělo. To já v knihách můžu.
Rozsah, který je opravdu malý, mě maličko děsil. Nemám ráda žádné extrémy a bála jsem se, že kniha nebude komplexní a příběh nebude dostatečně vykreslen. Omyl! Autor to nabombil ve všech směrech a je čirým důkazem, že i na pár stranách může být skvost.
Také musím vypíchnout ilustrace, které v knize jsou. Je jich sice maličko, ale rozhodně to ozvláštní design knihy a já zkrátka obrázky můžu!
Také musím ocenit multižánrovost. Myslím, že tady si na své příjde opravdu každy. Trošku bizár, sci-fi, hodně horor, zkrátka smekám klobouček, tohle není určite sranda napsat.
Malinká výtka - konec. Snesla bych ho o maličko delší, ale jinak spokojenost a mooc doporučuji!
Jako sama smrt
Jakub Hoza
Musím říct, že jsem na začátku maličko bojovala s humorem autora. Nebo přesněji s četností vtípků. Bylo to chvíli na každé stránce a pro mě to ztrácelo na síle a na důvtipu.
Ale jak když to sám autor taky poznal, humor ustoupil stranou a nastoupila drsná řežba. WOW! Kolikrát vidím různá upozornění a nakonec je z toho dílo drsné jako hladká mouka, ale tady teda rozhodně ne!
Banda drsných uprchlíků zločinců, která dělá "čest" svému jménu, se vydá na cestu. A už to jede. Různé střety s jinými tlupami plné krve, nechutné choutky jednotlivých členů a špína a hlad tuhle bandu provází celou knihu.
Musím říct, že mě někdy až mrazilo, když je potkalo další neštěstí, když je zase někdo naháněl a jim hrozila všudypřítomná smrt. To musí být hrozný pocit! Br.
Co ještě stojí za vypíchnutí, tak jsou vstupy do minulosti jednotlivých postav. Díky nim jsem některé postavy pochopila a některé nenáviděla ještě víc. Krásné přiblížení jejich předchozího života.
Co víc říct? Tohle je trochu bizár, ale mně se to líbilo neskutečně moc a věřím, že většině nebude vadit ani přemíra humoru na začátku. Zkrátka - tohle chcete!
Cujo
Stephen King
(SPOILER) Čím dál víc zjišťuji, že tohohle autora opravdu miluju! Každá jeho kniha má něco do sebe, každá je jiná, ale každá nese jeho jednoznačný rukopis. Zkrátka, tenhle autor opravdu umí.
Neskutečně se mi líbí, jak si na začátku vždy "připravuje půdu" a že i v takto krátké knížce navodí tu správnou atmosféru a nikam nespěchá.
Příběh si pomaličku graduje, nabírá na intenzitě, až to bouchne v dokonalé a mnohdy srdcervoucí drama.
Taky se mi líbí, jak si autor hraje s čtenářovou psychikou. Hlavní "postava" není to žádný démon, kterého nenávidíte od první strany, ale je to obyčejný a hodný pes, který měl smůlu a onemocněl. Takže mi ho vlastně bylo líto, ač se z něj stala krvelačná bestie.
Zároveň jsou v knížce zase krásně popsané různé vztahy, rodinné problémy apod., které mě bavili stejně, jako scény s Cujem. Opravdu autor jde prostě až na kost a nic nevynechá.
Ještě musím zmínit, že autor neděsil jen Cujem, ale bylo zde několik dalších hororových aspektů - SPOILER: Strašidelná skříň.
No co víc dodat, autor prostě umí a fakt jsem si ho oblíbila! Na prvním místě zůstává Zelená míle, ale i tato knížka si zaslouží jasných 5*. Moc doporučuji.
Němé duše
Jitka Ládrová
Panečku! Tohle byla ale skvělá jízda! Je to něco úplně jiného, je to něco neobvyklého a rozhodně to nesedne všem, ale mě si příběh totálně získal.
Nebudu se pouštět do toho, jestli je to fantasy nebo ne, nejsem odborník a nepřísluší mi to hodnotit. Věřím, že si autorka udělala dostatečnou rešerši a ví, kam její kniha žánrově patří. Kdo ale čeká nadpřirozené bytosti na každém kroku, tak nebude nadšený. Tou mírou nadpřirozena bych to přirovnala třeba k Vyvrhelovi. Je tam, ale vlastně...ani ne.
Samotný příběh je prostě extrémně propracovaný počin, který je plný intrik, manipulace a politických tahanic. A já jsem zjistila, že mě tohle ve fantasy neskutečně baví.
Střídání úhlů pohledů je další věc, kterou miluji a kterou kniha má. Setkávám se s tím spíš v thrilleru, takže jsem byla nadšená, že to bylo i tady a rozhodně si tím autorka udržela moji pozornost! CO si budeme, to se dá tak krásně utnout v nejlepším, že zkrátka MUSÍTE číst dál.
Malinká výtka - konec. Když už se vše rozepisovalo do nejmenších detailů, tak mohl být delší a propracovanější. Ale to je vše, co můžu knize vytknout.
Kdo se nebojí rozsáhlého příběhu, který je ve svém žánru velmi originální a neobvyklý - jděte do toho. Já doporučuji všemi deseti.
