Místodržící přehled

předevčírem

Nemůžu se rozhodnout, co se mi na tom líbí. A co nelíbí.
Moc nechápu, jak tam funguje magie. Vlastně vím, že nějak ano a přijímám to, ale v tomhle ohledu mi tam něco hapruje.
Akorát mi místy unikají důvody jednání některých postav, které mi jsou též většinou ukradené. A stejně jako u jedničky jsem se musela prokousat začátkem k nějakému rozjezdovému okamžiku. A pak jsem se vezla na vlně.

08.10.2024

Tahle série na mne vyskakovala z různých stran už nějakou dobu a když ji KD nabízely ve slevě, rozhodlo to a koupila jsem ji tatínkovi k narozeninám. Protože se mu líbila, půjčila jsem si první díl na dovolenou, abych po 2 dnech byla v polovině knihy a proklínala se, že jsem si nevzala i dvojku. Nikdy si ovšem nezahrávejte s knižními bohy, protože to dopadlo tak, že po 4 dnech jsem se vracela domů s nemocným dítětem a získala tak kupu času pro čtení.

Musím vyzdvihnout nejen zasazení do období před a během první světové války, které pro mě u knihy s nálepkou „fantasy“ bylo hodně netradiční, ale zejména autorem vybudovaný svět. Myšlenka enkláv, jejich fauna, pojetí magie, hlavní aktéři příběhu i vedlejší postavy, rozpolcenost hrdinů mezi přátelstvím, národností, politikou a velkými dějinami, které řídí jejich pohyby na šachovnici… Svůj díl jistě odvedl i překladatel a velmi oceňuji slovníček a vysvětlivky na konci knihy (to už se dnes moc nevidí).

S odstupem času se už nedovedu podrobněji rozepsat ke každému z dílů, a tak jen ve stručnosti:
- U druhého dílu mi trochu vadilo, že bezprostředně nenavazuje na první, a že od událostí popisovaných v Adeptovi utekl nějaký čas.
- Samarin i Rudnický postoupili na kariérním i společenském žebříčku a s tím, jak se dějiny daly do pohybu, mnohem víc u obou přátel vyplouvají jejich rozdílnosti.