Kenotaf přehled
Klára Goldstein
Autorka zkoumá vrstevnatý „ekosystém“ našeho bytí v různých podobách, časech a místech. V senzuální lyrice „latinského“ střihu hledá odpověď na základní otázky lidské existence.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kenotaf. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
05.02.2019
Bohužel nesplnilo má očekávání po výraznější druhé knize následující po skvělém debutu Milíře.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kenotaf v seznamech
v Přečtených | 9x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2021 | Falkenfrau |
2022 | Deště Maierniggu |
2016 | Milíře |
2018 | Kenotaf |
2011 | Úpatí vichřice |
Na první pohled nikterak vybočující kniha v současné produkci, ale zejména díky tématice druhého oddílu jsem musel tento předsudek smést ze stolu.
První oddíl je milostného rázu, byť ta "milostnost" je spíše v konturách, v první řadě je reflektován strach, úzkost a obavy. Tento oddíl končí prostými, ale krásnými verši: "Chci tě zase / slyšet / mluvit k lidem"
Po individuální promluvě se nám dostávají básně, které se vážou k místům a událostem v Latinské Americe. Zde jsem doplatil na své historické neznalosti, i tak lze básně číst i bez chápání aluzí, třeba jako pomíjivost lidských osudů.
Vnímání všemi smysly, které se velmi často kříží, a byť Goldstein nevyužívá nikterak široký slovník (velmi často se opakují motivy ticha, noci, deště), nicméně dokáže vyjádřit skutečnosti pomocí těchto slov velmi neotřele – např. zmiňované ticho je "vylité do ulice", "zpřerážená ticha mezi lidmi, nebo "v tiché půdě vysychají stébla".
Naléhavá skvělá kniha.
V/
Zahrada padla jako první
Brouzdáš šedivou trávou
Občas se dotkneš větve
Netušíš, co jim říct
Po kmenech splývají roky
vystavené rzi
(s. 17)