Klonování. Hrozba nebo naděje? přehled
Jaroslav Petr
První původní objektivní pohled na vědní disciplíny, které často zahaluje závoj senzačních polopravd a spekulací. V roce 1997 prožil svět šok z narození klonované ovce Dolly a dodnes otázka klonování zneklidňuje. Můžeme klonováním zachránit ohrožené živočichy a znovu přivést na svět dávno vyhynulé tvory? Co riskujeme naklonováním člověka? Jak na klonování pohlížejí představitelé různých náboženství? Kniha se zabývá i otázkami spjatými s genovým inženýrstvím. Ohrožují nás přenosy genů a mohou geneticky upravené organismy zažehnat hrozbu hladomoru? Lze zvýšit přenosem genu inteligenci a najde genové inženýrství cestu k dlouhověkosti? Budou se lidským pacientům transplantovat orgány zvířat? Kdy se podaří vypěstovat v laboratoři umělou ledvinu nebo srdce? Autor zkoumá uvedené problémy i z hlediska práva (status dětí ze zkumavky donošených cizí matkou), etiky (genové testování lidských zárodků) či ekologie (hrozba úniku transgenních ryb do volné přírody).... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Klonování. Hrozba nebo naděje?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Klonování. Hrozba nebo naděje? v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 14x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 14x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2020 | Desatero smyslů: Jak lidé a zvířata vnímají okolní svět |
2003 | Klonování. Hrozba nebo naděje? |
2010 | Když jdou ryby rybařit |
2020 | Homo sapiens: Příběh lidstva |
2024 | Desatero pohybů: Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu |
Skvelá a zrozumiteľne napísaná popularizačná kniha. Nielen o Klonování, ale aj genetike, rozmnožovaní pohlavnom o nepohlavnom a o genetických modifikaciach a o tom ci sa dajú oživiť mamuty :) v čom priznám sa schladil mnohé moje očakávania.
Takisto bolo úžasné dôkladne zdôvodnenie toho prečo technológie,, nikdy nie sú dobré a zlé a takými ich robia iba ľudia. A aj záverečná veta :,, Kto zabráni ich zneužitiu? My "...
Najviac ma však možno zaujal detail z vlastne filozofického hľadiska - ak to totiž všetko tak je ako to popisuje (a ja som o tom priznám sa doteraz nevedel) ze už v bruchu matky sa raný zárodok môže rozdeliť na dve a naopak viaceré zárodky sa môžu spojiť do jedného, že,, klonujeme "len inými metódami a iné druhy úplne bežne a tak - tak ako potom môže existovať individuálna duša? Neviem ci ma chápete, ale ak teda duša vzniká v momente počatia tak sa potom v takýchto prípadoch spojí, alebo rozdelí na viacero duší? Neviem. A myslím, že niekto viac znalý než ja by sa nad tým mal zamyslieť a možno tým definitívne vyvrátiť celú predstavu o,, nehmotnej duši "a v duchu Diderota(ktorý už nueco také tušil) dokázať, že,, život je len vlastnosť a typ hmoty:)"