• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Desatero pohybů: Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu - Jaroslav Petr

Vážky létají přes oceán z Indie do Mosambiku, i když jejich tělo disponuje zásobou energie jenom na čtyři hodiny letu. Vorvaňovci při potápění do tříkilometrový... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Jaroslav Petr

Když jdou ryby rybařit

„Smekám před produktivitou Jaroslava Petra a šíří záběru - množství pojatých témat je hodně, hodně nadstandardní. Na druhé straně mě texty místy nudily a naskakovaly my reakce "příležitost pro zajímavější formulaci textu promarněna". U témat, která znám z první ruky jako badatel, jsem si uvědomoval, že často chybí pokračování příběhu nebo jeho zajímavější část. Přesto bych knihu celkově doporučil.“... celý text
— TGC

---

Desatero pohybů: Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu

„Další kniha z pera známého popularizátora přírodních věd, podle mého soudu zatím vůbec nejlepší. Věnuje se opět problematice vlastností a aktivit živočichů, tentokrát se zaměřením na jejich pohyb. Nejde jen o pouhý výčet všemožných způsobů, jaké se v průběhu evoluce u živých organismů vyvinuly, ale hlavně o vysvětlení procesů a mechanismů, které pohyb umožňují. K tomu bylo třeba zabrousit do fyziologie a biochemie (např. při popisu svalového stahu), do značné míry do fyziky (pevnost a pružnost příslušných tkání, odpor vzduchu či vody) a rovněž do problematiky energetického metabolismu, protože pohyb je téměř vždy spojen se spotřebou energie. Celý text je velice čtivý, se spoustou zajímavostí, které s jednotlivými druhy pohybu do jisté míry souvisejí. Dozvíme se třeba, proč je pro zvyšování tělesné kondice u člověka rychlá chůze prospěšnější než pomalý běh, co bylo hlavní příčinou fatálního konce výpravy R. F. Scotta k jižnímu pólu, nebo proč při závodu Man vs. Horse Marathon (35 km) zvítězil člověk nad koněm, jen když bylo velmi teplo. Anebo proč spojenecké bombardéry během dálkových letů za druhé světové války létaly nízko nad zemí či nad mořem, nebo jak se ryby plovoucí vysokou rychlostí vypořádávají s kavitací, která je brzdí (a která je mj. také příčinou obávaného spin-outu při windsurfingu). Kniha rovněž ukazuje, jak rychle se přírodní vědy vyvíjejí a jak často musíme naše starší názory korigovat. Jako příklad lze uvést překonané představy o malé výkonnosti mozku ptáků (blbá slepice): počtem neuronů důležitých pro inteligentní jednání se ptáci vyrovnají primátům - např. domácí holub dokáže odlišit kubistický styl Pabla Picassa od impresionismu Claude Moneta… Kniha obsahuje spoustu literárních odkazů (odhadem asi 1800), mnoho barevných fotografií a nenašla jsem v ní jediný překlep (na rozdíl od předchozího titulu Když jdou ryby rybařit). Doporučuji každému, kdo má zájem o fundované a přitom čtenářsky přístupné informace z oblasti přírodních věd.“... celý text
— Lenka.P7

---

Když jdou ryby rybařit

„I když profesním zaměřením autora je reprodukční biologie a biotechnologie chovu hospodářských zvířat, v této knize se prakticky výhradně věnuje etologii živočichů. Že je výborným popularizátorem vědy, prokázal již ve svých dřívějších publikacích a v plné míře to platí i v tomto případě. Kniha je plná málo známých a překvapivých příkladů chování obratlovců i bezobratlých, podaných tak, aby byly srozumitelné i běžnému čtenáři bez hlubšího biologického vzdělání. Navíc je text napsán vtipně a s četnými exkurzy do historie a chování lidí; to jen dokládá, že prof. Petr je člověk všestranně vzdělaný. K lepšímu pochopení a přitažlivosti některých témat je text do značné míry antropomorfický, nikdy však na úkor prokázaných vědeckých poznatků. Je to vidět už u názvů některých subkapitol, např. Umění vraždy, Největší skandál evoluce, Proč máme jen dvě pohlaví, Gangy gayů, Bankovní konto místo paroží, atp. Podobně je tomu i při popisu chování, např: "o jeden flek (na těle) víc nebo méně - to pro prase nic neznamená"; "včely jsou při čtení zpráv zprostředkovaných tancem dosti natvrdlé…"; "(samičky vlaštovek) po dříve přehlížených outsiderech přímo šílely…" atd. Docela jsem se při čtení této knihy pobavila a hodně se dozvěděla. Tak to také má u dobrého popularizačního titulu být. Doporučuji.“... celý text
— Lenka.P7

---

---

Desatero pohybů: Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu

„Desatero smyslů mě sice upoutalo o frňous víc, ale i tak jsem si z Desatera pohybů vypsal spoustu zajímavostí, Petr se tentokrát věnuje chůzi a běhu, plavání, létání, skákání, šplhání, plazení, pohybu pod zemí, potápění, jízdě na zvířatech a specifickým pohybům různými částmi těla a to napříč celou živočišnou říší, člověka (pro srovnání) nevyjímaje pánem tvorstva se tedy po tomto souhrnu zvířecích rekordů a kuriozit opravdu necítím, a kdybych si mohl Petrovu knihu přečíst v dětství, věděl bych třeba, že učit žížaly couvat se mi nikdy nepovede a že kdybych si místo nich posbíral na zahradě housenky, byl bych jako vyučující jistě úspěšnější kvituju také vhodné zařazení nevtíravých ekologických výstrah do každé kapitoly, v nichž autor upozorňuje, jak lidské zásahy do krajiny zvířatům daný pohyb znesnadňují nebo úplně znemožňují, což má mnohdy za následek jejich smrt, počínaje udusanou a zabetonovanou zeminou přes přejeté žáby, dezorientované ryby, ptáky či netopýry a konče 5 miliardami tun plastů rozptýlených v celém životním prostředí... ...vůbec jsem netušil, jak se sklízí olivy a kolik při tom zemře ptáků rozdrcením, uf!“... celý text
— los

---

Desatero pohybů: Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu

„Kdo má za sebou "první díl", tedy Desatero smyslů, bude přesně vědět, co čekat. Dá se souhlasit s již dříve napsanými postřehy - skoro až neskutečná fakta o pohybu živočichů naakumulovaná v takové hustotě, že i pozornému čtenáři s dobrou pamětí (za něhož se sám považuji) v ní utkví sotva desetina toho, co si přečte. Oproti již zmiňované knize ovšem musím uvést i negativní prvky - např. opakovaně je nesprávně používán termín "ještěrka" namísto "ještěr" (a ano, opravdu na tom záleží a rozhodně to nejsou synonyma); totéž platí pro označení "houby", když by mělo být uvedeno "houbovci". Taktéž zamrzela záměna zmije rohaté, o níž je v knize řeč, za zmiji růžkatou (která se nemůže pohybovat způsobem popisovaným v knize). Možná tam těch much bylo i víc, jen jsem je přehlédl nebo se týkaly skupin, v nichž se tolik nevyznám. Nevím, kdo je za to zodpovědný, protože profesor Petr mi nepřijde jako člověk, který by byl takto nedůsledný; každopádně ten někdo mi způsobil několik pocitů mrzutosti při čtení jinak skvělé popularizačně-naučné knihy.“... celý text
— vojtamar