Oko světa přehled

16.11.2024

Rozhodla jsem se vyzkoušet dlouho odkládané Kolo času. Tak nějak mě tato série velmi lákala a zároveň odpuzovala díky své délce. Jedna věc je, když člověk nějakou čte postupně a čeká na vydání nového dílu. A něco jiného je, když je nějaká série komplet a víte, kolik vás toho čeká.

Nicméně jsem se pustila do první části, Oka světa. Kniha má neskutečně pomalý spád. Text se čte dobře, nicméně ten vývoj dlouho skoro žádný není. Někdy jsem měla pocit, jako bych téměř stála na místě. Postavy byly ploché a nevýrazné a v podstatě jsem o nich neměla ani nějakou detailnější představu, kromě toho, že Rand a jeho vrstevníci jsou dost nevyzrálými "dětmi". Hodně naivní, ne moc chytří. A ti ostatní čtenáři taky mnoho nenabízejí. Proto prvotní pocity nebyly nijak nadšené a kniha mě neskutečně nudila.

Bohužel musím konstatovat, že tomu chyběla jakási jiskra. Když už někdo píše knihu/sérii takovéhle délky, mělo by to být zajímavé, akční, mělo by to nabízet nějaký tahoun, který člověka vtáhne, sympatické postavy, se kterými budete cítit správné emoce, prostě cokoli víc. Jenže já s příběhem spíš bojovala. Rozhodně mi nevadí dlouhý text s postupným vývojem a mnoha detaily a popisy, ale musí mít něco, díky čemu mě bude návrat ke čtení bavit. A tady to nebylo. Za mě slabý a rozhodně mě Oko času nepřesvědčilo k pokračování.

08.10.2024

První díl této rozsáhlé série je hlavně o putování a náznacích tajemství. Nemohu říct, že by mi spadla brada, ale zase nemůžu být tak kritický, abych tvrdil, že jsem se nudil. To vůbec. Chvílemi jsem si říkal, že by to chtělo více akce, ale stránky ubíhaly, zavedly vás do dalších pasáží příběhu tak, že stesk po akci byl zapomenut. A pak dorazíte do Morny! Tam jsem vyloženě dýchal ten horký a vlhký vzduch, zápasil se šlahouny umírajících stromů, cítil pach hnisu podobné mízy, slyšel to čvachtání drcených rostlin kopyty koní, slyšel všechny skřeky a pískoty...Závěrečný boj byl takový prapodivně snový. Ale do dalšího dílu se vrhnu, copak nám přinese.